Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po jednom z divácky nejúspěšnějších českých filmů posledních let Cesta z města a netradičním dokumentu Z města cesta, přichází Tomáš Vorel s dalším celovečerním snímkem Skřítek. Režisér se tak po letech vrací k žánru grotesky, kterou jsme v jeho pojetí mohli vidět už ve filmu Pražská pětka v příběhu Výlet na Karlštejn z roku 1989. Vesnická rodinka, kterou známe z filmu Cesta z města se přestěhovala za lepším do malého města. Otec (Bolek Polívka) pracuje jako řezník v masokombinátě, matka (Eva Holubová) je zaměstnaná jako pokladní v supermarketu. Jejich dceruška (Anička Marhoulová) chodí na základní školu, ale technické předměty jí nejdou a nebaví, je nejhorší ze třídy a tak má neustálé problémy se svým třídním profesorem (Tomáš Hanák). Synáček (Tomáš Vorel ml.) zase studuje střední potravinářské učiliště, neboť otec z něho chce mít také řezníka. Avšak synáček je fyzicky slabý, navíc vegetarián, anarchista a kuřák marihuany, což je zdrojem věčných konfliktů s přísnou mistrovou (Ivana Chýlková) otcem i policisty (Jan Kraus, Petr Čtvrtníček, Tomáš Vorel). Otec na výchovu nestačí, zejména když je váben mladou sličnou řeznicí (Marika Procházková), ke které vzplane chtíčem nezřízeným. Ať se matka snaží sebevíc - navštěvuje kosmetické salony a psychiatry, manžel o ni zcela ztrácí zájem a nakonec se přestěhuje od rodiny k řeznici na ubytovnu. A tak matka kuje pomstu! A aby toho nebylo málo, motá se tu ještě jakýsi SKŘÍTEK, který vylezl z lesa a veškeré vážné situace obrací v absurditu a humor... Skřítek je groteska, takže dialogy jsou nahrazeny citoslovci, ruchy jsou stylizované a co neřeknou zvuky, sdělí divoká i infantilní, ponurá i mysticky zádumčivá hudba (MIG 21). Celý příběh je pestrou kaskádou gagů, skečů a tragikomických situací. "Troufám si tvrdit, že ve filmu není chvíle, kdy by se divák nesmál, nebo neplakal," říká režisér Tomáš Vorel. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (237)

berg.12 

všetky recenzie používateľa

Pokus o oživení němé grotesky v moderním hávu. Bohužel v rámci žánru režisér experimentuje až příliš, od vážně míněného melodramatu až k surrealistickým nechutnostem a v celovečerní délce působí tahle struktura hodně nesourodě a bezkoncepčně. Film by se spíš měl jmenovat "Masokombinát", role skřítka jako jisté spojovací niti příběhu je hodně nepovedená. Humorná složka filmu je zato solidní a žánrově padne vesměs jak ulitá. PS: Vegetariáni, na tohle radši nekoukejte. ()

chelseaman22 

všetky recenzie používateľa

Tohle je opravdu gurmánský zážitek. Groteska bez keců o tom, jak je to náročné mít za fotříka řezníka, který hobluje mladší řeznici v chlaďáku na jatkách. Nejhůř na tom je však manželka (říkejme ji třeba Bohunka), která každý den připravuje dvě kila flákoty, aby byl manžel spokojen a nesoustředil se na tu svou řeznici. Zakomponování skřítka v popelnici je netradiční, ale potěšující. 69% ()

Reklama

MarekT 

všetky recenzie používateľa

V porovnání s kousky Chaplina či Keatona by asi toto dílko moc neobstálo, třeba kvůli poměrně jednoduchému ději a pár laciným vtípkům (pendrek), na druhou stranu je až neuvěřitelné, že se někdo na světě vůbec pokusil začátkem jednadvacátého století natočit němou grotesku, přičemž zajímavý není jen ten samotný fakt, ale i zpracování, které já vidím jako podařené - před shlédnutím jsem si říkal, jak se některé známé tváře popasují s nemožností mluvit a moc jsem s hodnocením této stránky nepočítal, každopádně obavy setřásl především mimický um Bolka Polívky, potěší taktéž zdejší malá velká role Milana Šteindlera. Stejné to je i s hudebním doprovodem, u němých filmů považuji působivost této stránky za velmi důležitý bod - MIG 21 se svými příjemnými a zároveň chytlavými melodiemi tuto úlohu zvládli bez nějakého většího zaváhání, na škodu nebyl ani štíhle působící repertoár. Škoda jen v úvodu zmíněné náročnosti a také trochu nešťastnému reflektování vegeteriánství (aby nedošlo k nedorozumění - stejně jako v reálném životě mi nevadí konkrétní problematika, jako spíš agresivnější forma vyjádření), jinak si myslím, že tento experiment se celkem zdařil a Vorel je tak dalším z řady těch, na které zaměřím lupou. ()

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Začne to celkem vtipně, kreativně a do jisté míry i originálně, dokonce i s odkazem na úvodní grotesku z Pražské 5, jenže s postupem času je to čím dál tím míň zajímavé a čím dál tím víc nudné. Navíc to kromě jednoho odlišného nápadu (v rámci české tvorby) nemá co víc nabídnout, příběh je jenom o pokažených vztazích (což je zápletka spousty současných romantických komedií, jen ty k happy endu dojdou klišovitěji) a nakonec vlastně ani ta postava skřítka tam nemá moc využití. Tohle se prostě Vorlovi moc nepovedlo a kdyby to bylo kratší, vůbec nic by se nestalo, spíš by to bylo jen k dobru věci. 2* ()

dzej dzej 

všetky recenzie používateľa

Skřítek ze rozjíždí opravdu bravurně - je vtipný, originální a také hluboký (tematizace konzumní kultury a groteskní definice stereotypů popkulturní doby). V průběhu filmu se ale stane to, čeho se (zřejmě) řada diváků obává - Skřítkovi dojde dech. S blížícím se koncem je to horší a horší, počáteční radost z objevování nového (filmového) světa střídá nuda. Přesto Skřítek bez problémů obhájí 4 hvězdičky. Hlavním důvodem je již zmiňovaná originální konfrontace s tvorem známým jako "homo postmodernensis" (vynikající scény v hypermarketu, maso jako fetiš každého čecha atd.). Výborná je i práce s hudbou - neustálé variování několika hudebních motivů Mig 21 (tyto melodie se nám nabíc spojují se známými texty, čímž se vytváří zajímavé napětí) film rytmizuje a uspořádává. Dalším kladem je samotná odvaha natáhnout takto specifický film do celovečerní délky (i když, jak jsem psal výše, 20 minut dolů by neškodilo). Když ještě pomineme podivnou postavu skřítka, který ve filmu nemá žádnou funkci, nezbývá než nové Vorlovo dílo doporučit. Skřítek je nezaměnitelný film. (A ještě mnohem víc...) ()

Galéria (27)

Zaujímavosti (6)

  • Ve filmu je odkaz na starší film Tomáše Vorla Cesta z města (2000). Při scéně, kdy matka ukazuje dceři rodinné fotografie, byly totiž použity i některé snímky právě z tohoto filmu. (zeďa)
  • Na firemní stránce autora Skřítka Vorelfilm se píše, že rodina ve Skřítkovi je venkovskou rodinou z předchozího Vorlova filmu Cesta z města (2000), která se přestěhovala do města. Oba filmy jsou zcela odlišné, nijak na sebe nenavazují a totožnost obou rodin nelze přímo z těchto filmů ani vykázat, ani vyvrátit. Žádné stěhování není nikde zmíněno, ale ve Skřítkovi je naznačeno rodinnými fotografiemi, pro něž jsou použity venkovské záběry a sekvence právě z Cesty z města. Skladba obou rodin je stejná, rodiče dokonce hrají tíž herci (Holubová, Polívka). Toto ztotožnění je však popřeno pozdějším Vorlovým filmem Cesta do lesa (2012), který je volným pokračováním Cesty z města a v němž se ona rodina vyskytuje stále ve svém původním venkovském bydlišti. Každopádně autor rodinu ve Skřítkovi vtipně motivicky napojuje: V Cestě z města je otec soukromým zemědělcem a v jedné scéně provádí zabíjačku, ve Skřítkovi je zaměstnán v masokombinátě. Matka má ve vsi obchůdek s potravinami, ve Skřítkovi pracuje jako pokladní v hypermarketu. (Adam Bernau)

Reklama

Reklama