Réžia:
Martin Pavol RepkaScenár:
Martin Pavol RepkaKamera:
Tomáš ŠťastnýHudba:
Richard MašataObsahy(1)
Pod střechou starého vesnického domu spolu žije pětičlenná rodina. Zatímco rodiče pomalu stárnou, děti dospívají a je jasné, že se už brzy vydají vlastní cestou. Do neměnného rytmu každodenního života ale vstoupí nečekaná zpráva o matčině těhotenství a myšlenka na nového sourozence postupně zasahuje všechny obyvatele domu. Od marca do mája nabízí neokázalý, intimní portrét lidské soudržnosti, často vyjádřený těmi nejmenšími projevy. Nenápadný, ale mimořádně autentický příběh je natočený se stejnou něhou a trpělivostí, s jakou příroda probouzí své smysly v jarních měsících. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (4)
Nenám moc rád nedějové filmy, ale tohle je tak přesně a s láskou odpozorovaná všednodennost, že mi z toho klesla čelist. Udělat scénu raního buzení tak, že úplně cítíte lásku matky, která svoje děti hladí co nejjemněji, aby ten moment protáhla - to je opravdu poezie. Takže od teď říkám, že nemám moc rád nedějové filmy... až na Od marca do mája, ten byl super. A moc bych chtěl vyzdvihnout kameru, která dobře hledá hranici mezi melancholií a všednodenní krásou. V jednu chvíli tam jdou dva sourozenci domů za soumraku a je to tak krásný, že máte chuť zavolat svým rodičům a bráchovi, že sice poslední dobou domů moc nejezdíte, ale máte je pořád rádi. (Finále Plzeň) ()
[KVIFF] Až podezřele jasný a příjemný film. Taky bez nějakých konfliktů. Hezké, ale vlastně v něčem příliš naivní. ()
Námět skvělý, film lehce pokulhává. Na první pohled mě velice nudilo tempo filmu, které ale reflektuje celou rodinu, mám pro to tedy pochopení. Téma filmu je originálně pojaté a hlavní linka je obstojná, ty vedlejší už ale tak dobré nebyly a upřímně mě vůbec nezaujaly - spíše strhly mou pozornost někam, kam nemusely. Oceňuji práci režiséra, který má zjevný talent pro obrazové vyprávění a předpokládám, že se silnějším scénářem příště vytvoří něco skvělého. [KVIFF 2024] ()
Do určité míry novovlně laděný snímek o rodičích, kteří se i v pokročilém věku rozhodnou mít další dítě. Pravděpodobně se nejedná o nejlepší letošní snímek, nicméně z mého pohledu se jedná o nadprůměrné dílko, jak z pohledu vyprávění, tak práce s kamerou i postavami. Vedlejší dějové linky sice nepatří k nejlepším, ale i tak jsem odcházel z kina naplněn pocitem kvalitně zpracovaného filmu. ()
Reklama