Tajemství veverek (S37E06)

Veverky patří k nejpřizpůsobivějším savcům na Zemi. Díky schopnosti adaptace, obratnosti a inteligenci jsou rozšířené po celém světě. Poznejte jejich tajemství... Čeleď veverkovitých je jednou z nejúspěšnějších na světě. Patří do ní tři sta různých druhů. Veverky jsou rozšířeny téměř po celé planetě, od arktické tundry po rozpálené pouště. Žijí v podzemních norách i v hnízdech v korunách stromů. Evropu, severní Asii a Sibiř obývá veverka obecná. Hnízda si staví z mechu, kůry, větviček a listí. Rodí jedno až šest mláďat, která jsou závislá na matce a první tři měsíce tráví v hnízdě. Hlavní potravou jsou semena stromů a ořechy, které veverce dodávají energii. Zuby veverky se obrušují, proto stále rostou. Za rok vyrostou až o dvacet centimetrů. Veverka patří mezi nejobratnější zvířata na světě. Základní schopností je pevný úchop kvůli pohybu po stromech. Stromová veverka dokáže bez problémů i běhat po kmeni hlavou dolů. Musí zvládnout dlouhé, až třímetrové, skoky mezi korunami stromů. Svaly jejích končetin fungují jako pružiny. V zimě je pro ni málo potravy, proto si na podzim vytváří zásoby. Sbírá semena a ořechy, které si odnáší do úkrytů. Ročně zahrabe až deset tisíc kusů na různých místech a v devadesáti procentech si úkryty pamatuje. Potravu přenáší v lícních torbách. V Severní Americe žije sysel veveří, který patří mezi zemní živočichy. V džungli jižní Indie žije ratufa obrovská, nejbarevnější a největší veverka. Váží kolem dvou kilogramů. Psoun prériový ze Severní Ameriky tvoří velké kolonie a staví si rozsáhlé podzemní nory. Živí se převážně trávou. Na Aljašce žije sysel Parryův, který v zimě hibernuje a tráví nahromaděné tukové zásoby v těle. Zemní chipmunk obývající Severní Ameriku v zimě několik dní spí a potom se vydává pro uschovanou potravu. Na severu Ameriky žije poletuška severní. Měří jen šestnáct centimetrů, ale díky kožním membránám dokáže plachtit vzduchem rychlostí až třicet dva kilometrů za hodinu až do vzdálenosti čtyřiceti pěti metrů. (TV Prima)