VOD (1)
Obsahy(1)
Já jsem: Céline Dion nabízí syrový a upřímný pohled do zákulisí boje ikonické superhvězdy s nemocí, jež jí změnila život. Tento inspirativní dokument slouží jako milostný dopis jejím fanouškům, přičemž vyzdvihuje hudbu, která jí byla životním průvodcem, a zároveň ukazuje odolnost lidského ducha. (Prime Video)
Recenzie (28)
Ona chce žít. Je tak smutné, když chcete žít a nemůžete. Skomírající plamínek bez naděje. Daň nejvyšší. Prozpívala se k bohatství a následné platbě za výlohy na svou lékařskou péči, potažmo k asistované sebevraždě, pokud k ní dozraje. K ničemu jinému jí už totiž peníze nebudou… Nevím, kdo to natočil, ale tak povedené záběry a monolog jsem v dokumentu dlouho nezažila. A především - nepamatuji si dokument o dosud živém člověku, který by mě více zasáhl. ()
Možná nebudu příliš objektivní, protože jsem fanda její hudby přes třicet let... a svým způsobem jsem měl pocit, že o ní vím všechno. Ale jestli jsem něco nečekal, tak tohle. Vždy byla pro svoje fanoušky otevřenou knihou, tak jsem předpokládal, že nebude chtít nic tajit, když se oznámilo, že je před zrodem dokument o jejím zdravotním stavu. Ale diagnóza SPS, to je úplně jiný level, což tento dokument vystihuje úplně jasně. Je to velmi silný a velmi smutný dokument o neskutečně silné ženě, jejíž celoživotní vášní je hudba a zpěv. A i já jako její fanda jsem si uvědomil pár věcí... Tlak, který musí cítit, aby nezklamala ty, kteří platí za její koncerty, kteří jí fandí a milují ji, ten musí být enormní. A když je někdo 100% profesionál a perfekcionista jako Celine, musí mít situace jako rušení turné, neovládání svého hlasu a postupné chřadnutí... drtivý dopad na osobnost člověka. Ale i v této situaci myslí v první řadě na ostatní a až potom na sebe. To je neuvěřitelné. Viděl jsem za poslední dobu několik velmi kvalitně zpracovaných dokumentů o ženách za mikrofonem (Tina Turner, Shania Twain, Janet Jackson, Taylor Swift, ...), ale asi žádný mě nezasáhl tak, jako tento. Asi žádný umělec nemá takovou odvahu, odhalit se celému světu ve chvíli nejtěžší. Scéna, při které celý svět vidí, o čem tato nemoc je... na to jsem připraven nebyl. Její urputnost nenechat se tím sežrat a vytrvale bojovat za návrat na jeviště, to je opravdu obdivuhodné. I pro ty, kteří jejími fanoušky nejsou. ()
Zdravie je to najdôležitejšie a až v ústrety jeho nedostatku si človek uvedomuje, aký je malý a že ani všetky prachy sveta (Dion má podľa Forbesu majetok v hodnote 550 miliónov dolárov) nie sú viac než sa cítiť dobre a v pohode. Nie som extra fanúšik Celine, ale je vidieť, že sa chcela otvoriť a podeliť s nehostinným osudom, ktorý nedokáže ovplyvniť. Obdivujem ľudí, ktorí sa dokážu starať o takto osudom skúšaných ľudí, pretože tá záverečná scéna je niečo, čo si človek nepozrie dvakrát a pri najlepšom už nič podobné vidieť ani nechce. Mimo toho dokument dáva veľa spevu minulého aj súčasného zo štúdia, ale vo všetkom je tá osobnosť, nejde o prierez kariérou, ale o žene, ktorá by túžila ešte niečo predviesť, no netuší, či to vôbec bude ešte niekedy možné. Po pravde ma jej osud mrzí, no na strane druhej takých osudov sú na svete milióny (napr. každých 3,5 sekundy zomrie na Zemi človek od hladu) a ich hlavnou motiváciou nie je vyzdravieť len preto, aby som ešte mohol vylúdiť nejaký vysoký tón a užívať si prepych vo svojom kaštieli so zbytočnými módnymi kúskami za milióny. Lebo v konečnom dôsledku Celine presne toto posolstvo zanecháva - že najviac ju mrzí, že ju zdravotný stav obmedzuje v styku s fanúšikmi, že jej chýba tá sláva. Trochu sebecké. ()
O Céline jsem nevěděl doteď vůbec nic. Znal vlastně jen její nejznámější songy, toť vše. Proto jsem byl hodně překvapen, co všechno tu zaznělo. Nejedná se o nějaký globální ani komplexnější pohled do zpěvaččina života, to je nutné zmínit. Nedozvíme se kdo a jak ji objevil, kdy nahrála svoje největší hity, kde zažila ty nej koncerty. Z dětství je tady toho spíše poskromnu. Pár velmi starých rodinných záběrů, něco málo o rodičích. Zajímavý byl pohled do jejího skladu a to, jak to vypadá u ní doma s dětmi, ne každá slavná osobnost pustí kameru až takhle blízko, a že má peníze a žije v přepychu ? A co ? Určitě každý morálně založený člověk, pokud by byl multimilionář, nakupoval by stále v kauflandu potraviny výhradně v akci, nosil jen jedny tenisky a ob den rubal 16 hodinové směny, já vlastně zapomněl. Vážně nechápu, proč tady Arsenal58 komentuje hodnotu jejího majetku a zmiňuje, že každé 4 vteřiny na světě umře někdo hladem. Snad on dělá něco osobně pro to, aby se to tak nedělo. Takže ti všichni děkujem za osvětu, že zdraví si za peníze nekoupíš, tohle bychom nejspíš nikdy nezjistili. Dokument se hodně a tvrdě zaměřuje na její nemoc a jak se s ní snaží vypořádat, aby opět mohla začít zpívat. Celou dobu jsem byl přesvědčen že dám 4*, ale když jsem viděl ten konec s fyzioterapeutem jakmile dostane záchvat...já vám teda povím, že tohle byly ty nejsurovější minuty v historii dokumentaristiky zaměřené na slavnou celebritu co jsem kdy viděl. Tohle se mnou zacloumalo způsobem, až jsem přestal skoro dýchat. Takto znepokojenej jsem nebyl ani v loni u dokumentu s Michaelem J. Foxem a jeho Parkinsonem. Za tohle má Céline u mě obrovskej respekt, že vůbec svolila, aby se takový moment dostal na svět do televize. Osobně si myslím, že celý dokument je i formou jakési omluvy fanouškům za zrušená vystoupení, v jednu chvíli se nám to tu i vlastně ukáže. ()
Je těžké pokusit se zhodnotit tento film. Mnozí z nás v tom uvidí sobeckost velké hvězdy, která touží po fanoušcích a slávě, přepychu a jakési vlastní hlasové nepřemožitelnosti, a neobvyklou nemoc, kterou ale trpí mnoho lidí po celém světě. Na druhou stranu ale přináší to hlavní. Upozornit na to, že existuje "syndrom ztuhlé osoby", který člověka limituje v jeho vlastním těle; jak těžké je bojovat, jak snadno člověk z vrcholu může padnout na absolutní dno; proč je důležité nevzdávat to a pokusit se o skoro nemožné...silná osobnost, která nemá ráda svět showbusinessu, ale radost z hudby a fanoušky, kteří jí dávají smysl žít. ()
Galéria (5)
Fotka © Amazon Prime Video
Zaujímavosti (3)
- Irene Taylor Brodsky, režisérka dokumentu, přiznala, že při natáčení záchvatu Celine Dion měla opravdu velmi těžké rozhodování, jestli v natáčení pokračovat nebo jej přerušit. Nevěděla, zda zpěvačka není ve smrtelném nebezpečí a samotný průběh záchvatu byl extrémně emocionální pro všechny zúčastněné. Nakonec se rozhodla pokračovat, a to díky předchozí úmluvě se zpěvačkou, která jí nejen řekla, ať natáčí, co chce, ale vysloveně ji poprosila, aby natočený materiál ze záchvatu ve filmu použila. (imaginer21)
Reklama