Ratatouille

Nakonec i já jsem podlehnul příznivým referencím na onu vyhlášenou restauraci jménem Pixar a vyrazil jsem do jejich útrob rozhodnut posoudit kvalitu jejich proslulé kuchyně na vlastní chuťové buňky. Již interiér samotného podniku dával tušit, že jsem právě vstoupil do stravovacího zařízení, jemuž přísluší přívlastek luxusní. Pokrmy byly nošeny na zlatých mísách a víno se nalévalo do křišťálových pohárů. Na efekt dobré, mne však zajímalo především jídlo samotné. Když přede mne číšník položil talíř s malebně vypadající krmí, bylo mi hned jasné, že šéfkuchař své řemeslo ovládá na úrovni mistra a ani jeho kuchtíci v ničem nazaostávají. Leč možná místní kuchyni trochu chybí větší fantazie, větší kreativnost, či řekněme touha zkoušet něco nového. Dostalo se mi pokrmu umně připraveného a náramně chutného, avšak v principu jednoduchého a prostého. Mnohé mlsné jazýčky by mohly být i tak maximálně spokojeny, mé chuťové pohárky jsou však zhýčkanější. (26.12.2007)

Když nastala scéna, ve které si kritik přes dlabanec klade do úst sousto ratatouille a skrze chuťové pohárky ho vcucne tunel vzpomínek do dětství, kdy ho tím stejným a stejně lahodným krmila maminka, uvědomila jsem si, že se mnou tenhle úžasný animák udělal totéž ... byla jsem zas na chvilku malá holka. (14.10.2007)

Pixarovské animáky v poslední době do mrtě vyvařují své ingredience. Míchají rodinné hodnoty, přátelství i s jejich krizemi, lásku, koření akčními scénami, solí i sladí slzami... A tajná ingredience? Zde jím snad je jen Anton Ego, který právem volá: "Přineste mi něco neokoukaného!" Volám to i já. Mně, narozdíl od Ega, pokrm jménem Ratatouille příliš nechutnal. Snad je to tím, že ještě stále jakž takž dokážu sledovat film jako puberťák, ale jako dítě už pramálo. Ratolesti se možná budou oblizovat, ale jako dospělý nedokážu jít nad ***. (06.09.2008)

Bezchybná animace a živost animovaného světa se všemi jeho všedními, nepostřehnutelnými detaily je u pixara samozřejmostí, takže už se to skoro ani nedá brát jako plus. Je to hlavně ta pohoda a francouzská gurmánská atmosféra, která z filmu na diváka dýchne a "přenese" ho do jedné restaurace v Paříži... Za orignálnost a nepředvídatelnost by Ratatouille zrovna metál nedostal. Ale ta linie s Antonem Ego byla super a výborný dabing O'Toole+Ian Holm... Jedna z mých nejoblíbenějších pixarovek. (29.03.2011)

Díky moc jednomu nejmenovanému uživateli za doporučení Ratatouille, který považuji za můj křest animovaným filmem. Něco tak kouzelného, dojemného, roztomilého, nádherného, originálního..........a mohla bych ještě pokračovat, nejde hodnotit jinak než jasnou pětkou. Remyho jsem si zamilovala hned od začátku, jak jinak a brala bych ho domů v tu ránu. Všechno podkresleno bezvadným soundtrackem a pařížskou atmosférou, prostě to nemělo chybu. Od teď mám už nalíčeno na další doporučené animované filmy a doufám, že budu minimálně stejně spokojená. (08.09.2012)