Chaplin posluhou

Nový domovník již radostně poskakuje v euforii nad pevnou soudržností a stabilitou načrtnutého sledu událostí. Humorná nadsázka ale vychází z lenosti, nešikovnosti a pracovního ignoranství hrdiny, což stále trochu bolí. Charlie Chaplin využíval své akrobatické přednosti, vedle něj zaujme křehká přepadená sekretářka firmy (Helen Carruthers), flákajícího se Charlieho nemilující hřmotný ředitel společnosti (Jess Dandy), zásadně chybující vysoký manažer společnosti (John T. Dillon), drsný vymahač hráčského dluhu Luke Connor (Glen Cavender), či poťouchlá obsluha výtahu (Al St. John). Nový domovník aneb Chaplin posluhou potěší stavbou příběhu a akrobacií, ale nedokáže výrazněji zastínit Chaplinovu předchozí filmovou tvorbu pro studio Keystone. (09.10.2019)

[2,5*]     "The janitor's button."     Krátka groteska z Chaplinoveho raného obdobia v štúdiu Keystone, ktorá síce neoslní svojím humorom, ale vymyká sa zo šedivosti daného obdobia tým, že má aspoň nejaký príbeh, v tomto prípade založený na dlhu (nuž, gamblerstvo je svinstvo). Spočiatku sa to drží vo zvyčajnom priemernom duchu, s humorom založeným na potkýnaní sa, kopancoch, či oblievaní niekoho vodou. Keď však príde k pokusu o krádež, film naberie parádne obrátky a svojou nápaditosťou a vtipom (tlačidlo, odzbrojenie lupiča) potom udrží divákovu pozornosť až do konca. Videná verzia z roku 2010 s celkom dobrou hudbou Roberta Israela (hoci na grotesku trochu neobvyklou). (24.09.2023)

Nejstarší násilí na ženách, které mně americká kinematografie dosud nabídla. Na druhou stranu původcem onoho násilí tu není překvapivě Chaplin. Technicky je na tom tento film dnes dost špatně - asi jako záběry z oslavy desátých narozenin našeho pradědečka. (09.07.2005)

Posluha versus ředitel.¬         Rok 1914 byl úvodním rokem Chaplinovy tvorby filmové. Na třicet pět krátko- případně středometrážních grotesek plus jeden dlouhometrážní snímek ve směs postrádaly větší kvalitu, žertéřství rovnalo se sotva tak jednomu a půl míčku artisty, místy bylo až rozpačitě trapné. Je zřejmé, že společnost "Keystone Studios", s níž měl Chaplin uzavřenu roční smlouvu, si spíš než na kvalitu potrpěla na množství.¬                 Podobně tomu bylo i následujícího roku a počátkem roku 1916, kdy Chaplin pod hollywoodskou společností "Essaney" natočil svých dalších patnáct krátko- příp. středometrážních snímků. Ač v té době už znám a oblíben natolik, že mohl diktovati podmínky producentům a vybírati z nich, nebyla úroveň Ch. snímků ve směs vysoká, ze jména hledíme-li na ně nedobovýma očima.¬                 Není však třeba odsunouti tyto první filmové krůčky a kroky někam do zapomnění, svou kvalitou spolu s vkusností se vyrovnají řadě nynějších zábavných pořadů tak jistě, jako že Ch. Chaplin natočil později taková díla jako "Moderní doba" či "Diktátor".¬                 Pokud vím, tento snímek je prvním, v němž je přímo poukázáno k třídním protikladům (pozn.: týkajících se společenských tříd); také jsou zde patrny, byť v míře malé, i citové postupy používané později v takových dílech jako "Kid". Chaplin nebyl nikdy levicovým v tom pravém smyslu slova, ale dokázal se vcítiti do duše chudiny, z níž sám vyrostl.¬                 [Zdroje: 1. Wikipedie, English (en.wikipedia.org/). 2. Filmová databáze IMDb (imdb.com/)] (21.10.2019)

Nemá smysl hodnotit technickou kvalitu filmu, odpovídá jeho stáří a možnostem doby ve které vznikal. Krátkometrážní film, který v několika minutách vtěsná to, co by dnes vydalo s různými odbočkami přinejmenším na tříhodinový snímek. Film, který je i přes absenci dialogů (kromě několika titulků) srozumitelný, logicky vystavěný pro diváky své doby. Nemá smysl jej srovnávat se současnou produkcí. (09.04.2022)