Réžia:
Jerzy StuhrKamera:
Edward KłosińskiHudba:
Abel KorzeniowskiHrajú:
Jerzy Stuhr, Maciej Stuhr, Roma Gąsiorowska, Władysław Kowalski, Krzysztof Globisz, Roman Gancarczyk, Andrzej Chyra, Małgorzata Zajączkowska (viac)Obsahy(1)
Józef Kozioł, někdejší učitel tělocviku, už více než deset let přebývá jako bratr Józef v mnišském řádu, kam se uchýlil před nevěrnou manželkou a komunistickými represemi. Nyní však musí zastoupit nemocného bratra v hudebním souboru, který se má zúčastnit festivalu Sacrosong. Izolace v klášteře způsobila, že si ani neuvědomuje, že padl komunistický režim. Během vystoupení ho poznává žena a syn. Církevní orgány jsou otřeseny: bratr Józef je s okamžitou platností vypovězen z kláštera. Manželka ho ze soucitu vezme do domu svého nového partnera, bohatého podnikatele. Ale po návratu do rodiny už nic není jako dřív. Jerzy Stuhr ztvárnil ve svém autorském filmu i hlavní roli. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (45)
Současné Polsko viděné zmateným a udiveným pohledem Jozefa, pro kterého se zastavil čas zhruba před 17 lety, kdy se ukryl za zdmi kláštera. Jedno vystoupení zpívajících mnichů a Jozef je poznám svojí velmi naštvanou manželkou. A jelikož ženáč nemá v klášteře co pohledávat, vykopnou ho bratři ( ve slušivé teplákové soupravě) do 21. století. Se zbytkem znechucené rodiny (syn v politice, starší dcera účinkuje v erotické reality show, mladší dělí čas mezi PC a drogy) a přítelem své ženy, se seznámí až v luxusní vile, kde má na měsíc k dispozici část garáže. Začalo to jako komedie, která postupně hořkla..... až zůstal smutný film o společnosti ve které žijeme. ()
Jasně, vedlejší postavy jsou už ve scénáři psané čistě jako jednorozměrné karikatury a herci jim většinou moc nepomohli (otázka je, nakolik jim to v českém dabingu pokazily všelijaké ty Lucky Vondráčkové a jiné symboly úpadku řemesla, s původním zněním jsem bohužel neměl tu čest), ale stejně má Pogoda na jutro takový ten těžko definovatelný polský šmrnc a strká s ním do kapsy všechny české porevoluční pokusy o společenskou satiru – myslím, že jedním z důvodů bude charakter komické složky, laděný mnohem víc do absurdna než do škodoliba. A pak taky skutečnost, že namísto jízlivé rezignace se tu postsocialistická realita zobrazuje jako místo, kde lze pořád mít ideály a aspoň trochu svět kolem sebe měnit, i když kromě paličatosti hraničící z pohledu praktičtějších současníků s duševní chorobou je k tomu zapotřebí taky notná dávka pokory vůči druhým i vůči faktu, že cesty ke změně můžou nabrat úplně jinou podobu, než si představujeme (což sem píšu taky trochu jako polemiku s hirnlego). Možná právě skrz tu implicitní pokoru mi dělalo mimořádně dobře na to koukat, při televizní premiéře v roce 2007 i teď při opáčku. ()
Poliaci ma už dávno presvedčili, že vedia robiť humor či satiru a to dokonca na vlastný účet. Veľmi zaujímavá myšlienka - utiecť na 17 rokov pred svetom do kláštora .. ujo si to vyriešil po svojom :)) Na filme sa mi nepáčila prekombinovanosť tragickej roviny príbehu (mať tri deti a všetko samá katastrofa .. v niektorých momentoch až príliš tlačili na pílu) .. ale inak príjemné skĺbenie humoru a melanchólie. K tomu vlastnému účtu .. aj tak sme všetci rovnakí :) ()
Prvoplánový polonudný příběh je stejně jako hlavní postava nevěrohodný. 1) Zobrazovaný polský humor připomíná ten náš, jemný a hořkosladký._____ 2) Reakce diváků živého erotického vysílání mi nepřišly adekvátní zobrazovanému...holt Polsko, no._____ 3) 56letý spoluscénárista, režisér a představitel hlavní role Jerzy Stuhr obsadil i svého příjemného 28letého syna Macieje do role syna hlavní postavy._____ 4) I o konci lze říci, co o celém filmu - poněkud americký, ale snesitelný. ()
"Olinka věří v prachy, Kinga v internet a já v kandidátku číslo 6." Polsko je zkrátka věřící země. Ovšem kdybych se já po nevinným sedmnáctiletým joggingu vrátil domů a zjistil, že jedna dcera fetuje, druhá hraje v pornu a syn je politickej prostitut, tak bych v tom asi nehledal svou chybu. Táta Kozioł to se svou odpovědností za stav věcí taky moc nepřeháněl, ale snažil se to napravit a jeho způsoby řešení problémů mě hodně zaujaly. Zejména použití volebního praku. Navíc jsem z toho cítil jistou naději a optimismus, což jsou ingredience, který mi prostě chutnají. Takže jsem si nakonec rád zazpíval s typickým polským věřícím: Hare Krišna, Hare Krišna, Krišna Krišna, Hare Hare, Hare Ráma, Hare Ráma, Ráma Ráma, Hare Hare. ()
Galéria (11)
Fotka © Studio Filmowe Zebra
Reklama