Alfréd Veliký
Alfred the Great
Réžia:
Clive DonnerScenár:
James R. WebbKamera:
Alex ThomsonHudba:
Raymond LeppardHrajú:
David Hemmings, Michael York, Prunella Ransome, Colin Blakely, Ian McKellen, Peter Vaughan, Julian Glover, Vivien Merchant, Sinéad Cusack, Barry Evans (viac)Obsahy(1)
Na úsvitu britských dějin, v 9. století, je Anglie zemí jenom podle jména - ve skutečnosti je vnitřně rozdělená a pustošená hordami loupeživých Dánů. Mladý následník trůnu Alfréd je horlivý křesťan, který víc než válce touží zasvětit svůj život rozjímání a stát se knězem. Po smrti svého otce je však nucen chopit se meče, sjednotit rozdrobenou zemi a stát se Alfrédem Velikým. Jen tak může uhájit svou zem i vlastní čest proti barbarským nájezdníkům. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (44)
Tohle historické drama je poněkud rozvleklé, a i když v něm hraje pár známých tváří (např. čaroděj Gandalf), tak není ani herecky přesvědčivé. Záběry z bitev jsou sice docela drsné a realistické, ale to je asi vše, co je na tomhle filmu možné vyzdvihnout. A jelikož se jaksi nebojuje celou dobu, není se většinu času moc na co koukat. ()
Další historicky válečný film, který má v názvu jméno panovníka, který dokázal sjednotit Anglii a jediný dostal přídomek Veliký. Celý film se táhne různorodě, na svoji dobu se od toho také nedá čekat nic jiného. Je to spíše hlavně ukecané než bojovné, ale i toho si divák užije hlavně na konci celého filmu. Po historické události to rozhodně stojí za pozornost. Zdá se to být jako velkolepý film, leč není tomu tak a ani být nemůže. Možná bych v dnešní době Alfréda Velikého kvalitou přirovnal k Juliu Caesarovi. Jenže narozdíl on od něj byl nízkorozpočtový film. Tenhle zase prakticky na efekty nedá a vše zachraňují kostými a velkolepé boje, které za pozornost na svojí dobu rozhodně stojí. --- Chceš se stát bohem, ale nejsi ani člověk ()
Celkom pozerateľný film, aj keď má bližšie v danom prevedení k rozprávke než k vážnemu posolstvu z tej doby. Taká obdoba Anglického Williama Wallace. /70%/ ()
Stačila mi chvilka. Pár pohledů, pár zasmání, pár úšklebků a přepnul jsem to na fotbal :D ()
Ve své době to jistě musel být jeden z nejrealističtějších historických velkofilmů. Nedivil bych se, kdyby některé bitevní scény nebo plundrování země vojsky nebyly diskutovanější. Dneska sice při srovnání se Statečným srdcem a jinými naturalistickými výtvory pohoří, ale tehdy ve srovnání třeba se Spartakem, Dlouhými loděmi vikingů a podobnými musel notně v realističnosti vítězit. Co se týká příběhu, ano, občas je mírně řečeno zdlouhavý. A je to tak dobře. Všecko nemusí být šedesát procent násilí a čtyřicet procent sexu (případně naopak), jak si jednomu známýmu stěžoval po válce Elia Kazan. Alfréd je sice trochu nevyzpytatelná a občas nelogická postava, ale nejsme konec konců takovými my všichni? Jeho přerod z namyšleného sobce v inteligentního panovníka je celkem věrohodný. Jeho opak, impulzivní a vášnivý dánský vládce taky není úplně zavrženíhodná postava. Lpí sice na svých občas krutých pohanských tradicích, když bojuje tak se vším všudy i s plundrováním, ale vlastně je stejně inteligentní a odvážný. Co se týká věrohodnosti, tu myslím ani nikdo u americkýho historickýho velkofilmu z šedesátých let nečeká. a kdyby si odpustili konec, kdyby to skončilo těsně po válce, když Alfréd porazil Dána, nemusel bych se rozhodovat mezi třemi a čtyřmi. ()
Jinak docela příjemnému klasickému představiteli historií inspirovaných spektáklů to z mého pohledu kazí velmi nepohledný, velmi nesympatický a naprosto nelogicky se chovající hlavní hrdina, trousící povinné věty o temnotě a barbarství prostředí, ve kterém žije (už vidím, jak by to reálný Sas v 9. století říkal). A také možná to, že jsem celou dobu fandila Dánům a Yorkovi. ()
Problémem tohoto druhu výpravných historických filmů je právě jejich snaha postihnout dobu, ke které se vztahují. Jméno velkého britského a evropského panovníka, filozofa na trůně, který na dlouhou dobu zastavil vikingský příval a vybudoval první historickou podobu moderní anglické státnosti, současně však i intelektuála, který dokázal prolomit unifomizující latinskořecký ráz komunikace a jako snad vůbec v dějinách moderní Evropy na konci tzv. temných století první tvořit v domácím jazyce, si takový přístup podle mého nejhlubšího přesvědčení zaslouží. Je na divákovi a jeho svobodném rozhodnutí, nakolik je či není ochoten na 2 hodiny filmu nastudovat potřebné údaje a souvislosti, bez jejichž osvojení se i dílo tak zdařilé mění v úmornou, nudou sžírající podívanou. Jinak ale společné evropské společné kořeny poznávat nelze, resp. jejich alternativou je úmorné odborné studium, vyžadující desítky a stovky hodin, fakticky násobky již zmíněného "filmového" času. Problémem tohoto druhu výoravných historických - a nejen historických - filmů je tedy míra naší ochoty a příipravenosti se vzdělávat či a rozvíjet anebo naopak stagnovat v sytě sebestředné, ale také dosti bahnité, jen zdánlivě idylické bezproblémovosti. ()
Od historického filmu neočekávám, že mi ukáže, jak to přesně bylo. Má navodit atmosféru a souvislosti. Ty jsou divákům buď známé nebo se je doví z filmu. A tady se to tak trochu láme. Ti informovanější (popřípadě kdo četli knižní předlohu, pokud nějaká je ...) bude s největší pravděpodobností zklamáni a vznášet připomínky. Naopak ti, co nejsou v obraze mohou být velmi spokojeni, ba přímo nadšeni. Nejsem anglofil, znám jenom to málo ze školy, co se mi nepodařilo zapomenout. Nejsem tedy v obraze ani pod obraz, ani kritická ani nadšená. Atmosféru film má, i příběh, jenom to prošlo tak nějak kolem mě. ()
Alfréd Veľký – najväčší z pomedzi všetkých anglosaských panovníkov. Z histórie vieme, že panovníci, ktorí sa v mladosti venovali aj knihám a nielen zábavkám, šermovaniu a hýreniu, to často dotiahli až na prídomok Veľký. Nie je tomu inak ani v tomto prípade. Alfréd viedol tak napínavý a dobrodružný život, že človek ani neverí, že by to zvládol prežiť len jeden človek (pritom zomrel relatívne mladý a z toho veľa času strávil v knihách medzi mníchmi). Jeden z historických filmov, o ktorom by som dopredu nepovedal, že ma tak poteší. A to aj napriek pár historickým nezrovnalostiam, ktoré sa tu vyskytli, vlastne ani neviem prečo, napadá ma len jeden dôvod a síce, že autori potrebovali dej prispôsobiť pre čo najširšie publikum a príbeh Alfréda Veľkého urobiť ešte viac atraktívnym. Našťastie sú to len také maličkosti. V prvom rade sa Alfréd s Ealhswith Gainas oženil už pred r. 871 – tým rokom film začína – a síce v r. 868. Dokonca v tom čase mali už aj syna. Tiež jeho manželka nebola dcéra kráľa Mercie (je predpoklad, že bola jeho vnučka). Čisto teoreticky odhliadnuc od ostatných politických a mocenských dôvodov, by samotné povolanie kňaza nebolo pre manželstvo prekážkou, keďže ešte vtedy neexistoval celibát. Vo filme nie raz zaznelo, že sa Alfréd nemôže ženiť, pretože chce byť kňazom. Samozrejme reálne dôvody boli pritom niekde úplne inde, sex v tom nehral žiadnu úlohu. Kňaz nemohol byť kráľom, nie manželom. Ďalej, v r. 871 sa odohralo viac bitiek s dánskymi nájazdníkmi, nielen jedna, ktorá tu bola ukázaná (mimochodom veľmi pekne technicky zvládnutá), čiže dočasné prímerie neprišlo tak ľahko a hneď. V r. 878 sa naozaj odohrala bitka pri Edingtone, ktorá bola v mnohých smeroch rozhodujúca, ale nie až tak ako vyznelo zo snímku, z ktorého mi prišlo, že akože Dánov definitívne vyhnali z krajiny. Pritom s nimi uzavreli len mier, ktorý vydržal až do r. 885. Nasledujúci rok potom ešte Dáni utrpeli niekoľko porážok aby potom konečne prišlo na podpis dohody a rozdelenie sfér vplyvu a hraníc (vznik Danelaw). Aj napriek týmto pár nezrovnalostiam hodnotím film veľmi vysoko, na svoju dobu je veľmi dobre výpravne zvládnutý, bitky majú napätie (dokonca sa držia aj dobovej taktiky, použitie antickej formácie...) a ako Alfréda si neviem predstaviť nikoho vhodnejšieho ako D. Hemmingsa. Mimochodom aj M. York zvládol svoju úlohu arogantného dánskeho vládcu mimoriadne presvedčivo, jedna z mála jeho negatívnych úloh a zároveň asi aj najlepšia. Na záver len toľko, porovnanie tohto filmu so Statočným srdcom je úplný nezmysel - iná filmová i historická doba, iná téma, iné filmové postupy, iný režisérsky prístup, iná pointa, iný význam.... U mňa veľká spokojnosť. 85/100 ()
Zajímalo by mě, proč jsou tady černobílý fotky když je film barevný. Trochu nevěrohodný historický film s divadelními (nepřirozenými) bojovými scénami. ()
I keď dvojhodinový epos o Alfrédovi Veľkom, napriek tomu skratkovitý a v niektorých momentoch až mätúci. Alfréda napadne, že sa chce dostať do dánskeho tábora a v nasledujúcom zábere je už v ňom, pričom sa bohvie prečo k tomuto kroku neodhodlal už pred štyrmi rokmi. Chovanie jeho manželky a jej motivácie by boli asi lepšie pochopiteľné v nejakej (minimálne) menšej televíznej sérii. No a o budúcnosti Anglicka sa rozhoduje v bitke cca 150 na 150 bojovníkov. Okrem týchto nie až tak extra zásadných výčitiek ale Alfréd ponúka uspokojivý pohľad na dejiny Anglicka zo (pre krajinu) zásadného obdobia, o ktorom asi mnohí ani netušia. ()
Naivne až rozprávkovo. Dánski Vikingovia drancujú krajinu a Alfréd sa len modlí, až mu musia zbrojnoši dôrazne dohovárať, že veru aj príde o svoj kráľovský trón, ak aspoň na chvíľu neodloží modlitebnú knižku. Naozaj úsmevné a nehistorické. Ale zas na druhej strane natočené atraktívne, s tým duchom historických filmov spred 50 rokov a perfektnou až básnickou angličtinou. Hoci aj teatrálnym hraním. ()
Nudný historický film natočený v pochmurně temné nevýrazné barvě, takže se na to ani moc hezky nekouká. Hlavní hrdina, král Alfred, je necharismatický a nevýrazný týpek a celkově to na mě neudělalo žádný dojem. Snad jen bitvy byly docela hezky natočené, obzvláště záběry z vrchu ukazující strategické pohyby a formace armád. ()
Sice mi nikdo jen tak nevymluví, že jde o vrcholně romantizovanou a dnešními hodnotami zdeformovanou podobu raného středověku, nicméně pouze jako zábava spojená s poučením o historických událostech nadprůměrné. S mírnou benevolencí, která je vzhledem k datu vzniku na místě, snesou bitevní scény srovnání i s vrcholem v této oblasti, jímž je Statečné srdce. 7/10 ()
Velmi pěkný historický film, i když se mi chvílemi zdálo, že některé dialogy, nebo snad i modely chování, nebyly tak úplně dobové, tedy raně středověké. ()
Jeden z tych filmov, ktore maju vyslovene priemerne stredoveke kulisy a tvorcom sa vobec nepodarilo vystihnut pravu stredoveku atmosferu. REziser Clive Dobber /Luv 1967/ ma aj daleko lepsie filmy nez tento : 65 % ()
Film bohužel působí dneska už hodně zastarale, hlavně bitevní scény jsou směšný. Ne rokem vzniku, ale prostě svou naivitou. ()
Stredoveké Anglicko a nájazdy dánskych Vikingov. Téma, ktorá vyzerala spočiatku naozaj zaujímavo. Lenže keď ústrednými postavami boli mladíci ako York a Hemmings a film sa stal časom dosť rozvláčny, stratil aj film atmosféru. Kto mohol obsadiť do role krála Hemmingsa? Chlapca, ktorému neverím ani jeden herecký pohyb, ani jeden herecký dialóg či monológ. Nehovorím už o jeho chlapčenskej postave a divnej chlapčenskej tvári, ktoré sa vôbec do role nehodili. Dokonca sa človek nedozvie ani o nejakej tej staroanglickej histórii, čiže ani z náučného hladiska film neuspel. Ostatné postavy boli iba do počtu, škoda, že im scenár nedal oveľa viac priestoru. Tak aspoň sčasti naprávajú celkové vyznenie nájazdy Vikingov či vzájomné merania síl. Škoda, pretože scény v exteriéroch mali svoj potenciál. Hodnotenie: 60% ()
Tak tohle je podruhé, co se v hodnocení rozcházím s většinou uživatelů... Měl jsem strach, aby na filmu nebyl vidět rok výroby, ale naštěstí jsem se mýlil... Dle mého názoru se jedná o velice povedený a věrohodný film, který se nepokouší glorifikovat ani jednu stranu... Já například "přál" Vikingům (přestože jsem věděl, jak to dopadne...), ale nemohl jsem se ubránit obdivu k Alfrédovým schopnostem - tedy na konci... Film výborně vykresluje charakterovou proměnu Alfréda. Co se hereckých výkonů týče, nerozumím názoru některých uživatelů, kteří tvrdí, že jsou špatné. Podle mě herci jsou naopak jednou ze silných stránek tohoto filmu... Netroufám si je jmenovat samostatně, jelikož všichni hráli stejně dobře (musíme si uvědomit, že ve filmu hraje tehdejší herecká Elita)... Další silnou stránkou filmu byly bitevní scény, které mi připadali celkem realistické a dobře nacvičené... Hudba se mi také líbila a prostředí bylo zvládnuto rovněž výborně... Jediný nedostatek, který vidím je ten, že na konci trochu zrychlili historii (Vikingové se v Anglii drželi trochu déle...) Nerad se takto rozcházím s jinými uživateli, ale tento film má rozhodně na víc, než 68%! ()
Z vůle boží, z kutny do brnění. Vůdce křtěný, moudrostí posvěcený, pozvedni slovo a meč, ale drž jej pevně, neb jejich ostří rozpoutalo plno vášní. Cesta zemí stíhanou zlovůlí, zapřaženou do rozepří, krutých bouří. Surové stínání. Není zbytí, z bití k bytí. Znovu přiměj k nastolení míru a lásky, bez obětí. ()