Réžia:
František FilipScenár:
Ondřej VogeltanzKamera:
Eduard LandischHudba:
Luboš FišerHrajú:
Alena Vránová, Vladimír Menšík, Čestmír Řanda st., Petr Štěpánek, Josef Vinklář, Marie Motlová, Luděk Kopřiva, Bohumil Bezouška, Štěpán Bulejko, Josef Beyvl, Otakar Brousek st., Václav Kotva (viac)Obsahy(1)
Historická komedie se točí kolem veselé hostinské, vdovy Kateřiny (A. Vránová) v Jirchářích. Vdova je půvabná, a tak o ni má zájem mnoho mužů. Protože je všechny odmítá, nazývají ji povětrnou. Purkmistr Šimon (Č. Řanda) nemůže potlačit žárlivost a když páni radní opět poukazují na výtržnosti a povážlivou pověst hostince i jeho majitelky, pověří nového rychtáře kožešníka Sukovského (V. Menšík), aby u paní Kateřiny udělal zkoušku… Alena Vránová zazářila v hlavní roli krásné, něžné i drsné, veselé i odvážné vdovy po hostinském, která si chce zachovat samostatnost co nejdéle, i za cenu živnosti s neblahou pověstí. Musí odrážet nekončící útoky závisti, uražené ješitnosti, pokrytecké morálky i dotčené bezvýznamnosti, pobuřuje už tím, že se liší od vžitých představ, za nimiž se skrývá hodně nectnosti a přetvářky. Úsměvný příběh na motivy historické povídky Zikmunda Wintra Rychtář v pasti natočil podle scénáře O. Vogeltanze v roce 1976 režisér F. Filip. (Česká televize)
(viac)Recenzie (20)
Protože jsem četla původní povídku Zikmunda Wintera, nemohu dát vyšší hodnocení. Zcela zbytečně překombinovaný a přitom vykostěný děj, postrádající téměř logiku. Kateřina je v tomto podání vlastně nešťastnou ženou, rychtář je zde spojen s knižní postavou bigotního měšťana Říhy Sukovského, čímž dostáváme zajímavě schzofrenní postavu :( Věčná škoda, že se více nedrželi původní povídky a úplně zbytečně přetvářeli perfektní příběh. Jinak herecké obsazení parádní, kostýmy na televizí inscenaci nadprůměrné. ()
Alena Vránová vytkla Vladimíru Menšíkovi, že se nedrží textu a proto neví kdy má ona nástup. Menšík se urazil, odešel z natáčení, ke zděšení režiséra Františka Filipa. Natáčení proběhlo v chladném duchu a Menšík s Vránovou rok nemluvil. Co tys čekala od manželství? Abych se do sytosti najedla... Tvoje pusa je nevyklizená maštal... Téma celého příběhu se točí kolem zákona tzv. "poctivého spaní".V praxi to vypadalo takto. Rychtáři prováděli zkoušky poctivého spaní, kdy chodívali v noci po domech a zjišťovali, zda u svobodných děvčat nenocují mládenci. Většinou u nich mohli zůstávat jen do deseti hodin v noci a za nedodržení pravidel byli trestáni. ()
Zajímavé, že hostinská místnost bylo nazvána "Piterna". Nemyslím, že by se takto byť v 16. století hospoda nazývala. Herecké obsazení je slušné a Vladimír Menšík do hospody prostě patří, dokonce na začátku v bitce rozbije o někoho židli. Chybí trochu nadsázky a vtipu, jak bychom podle obsazení mohli očekávat. Humorný podtext by udělal tuto inscenaci zajímavější a i Zikmund Winter uměl psát své historické povídky s vtipem. ()
Což o to, Alena Vránová si v hlavní roli hostinské nevede špatně a role ji přesně sedne - snad jen místy hraje až příliš divadelně, k čemuž přirozeně formát inscenace svádí (ale tato výtka se rozhodně netýká jenom jí). Kořením této komediální inscenace z doby 16. století jsou však hlavně výstupy Vladimíra Menšíka a úsměvu se nelze ubránit ani u Marie Motlové či Luďka Kopřivy. Celkově ale musím konstatovat, že o žádný zázrak nejde - chvilkami to bylo i kapku nezáživné. ()
Zikmund Winter psal zajímavé povídky, čtením se většinou dostaneme do 17. století a zápletkou bývají měšťanské problémy i vojenské útrapy vojáků Třicetileté války. Jeho styl se možná každému líbit nemusí, ale historická próza tohoto typu je otevřená všem a stojí jak za přečtení tak za shlédnutí. Kateřina zlé pověsti je odrazem měšťanského života v Praze před rokem 1670 a nechá nás nahlédnout do již tehdy velmi čile rozběhlé korupci a pletichám městských úředníků. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (2)
- Alena Vránová vytkla Vladimíru Menšíkovi, že se nedrží textu, a proto neví, kdy má ona nástup. Menšík se urazil a odešel z natáčení ke zděšení režiséra Františka Filipa. Natáčení proběhlo v chladném duchu a Menšík s Vránovou rok nemluvil. (sator)
- Téma celého příběhu se točí kolem zákona tzv. „poctivého spaní“. V praxi to vypadalo takto: Rychtáři prováděli zkoušky poctivého spaní, kdy chodívali v noci po domech a zjišťovali, zda u svobodných děvčat nenocují mládenci. Většinou u nich mohli zůstávat jen do deseti hodin v noci a za nedodržení pravidel byli trestáni. (sator)
Reklama