Ricky Stanicky

Ricky Stanicky je projekt, který se v Hollywoodu chystal už počátkem uplynulé dekády, za tu dobu se kolem titulní role motali James Franco, Joaquin Phoenix nebo Jim Carrey. Film zdánlivě uvězněn ve vývojovém limbu ovšem přeci jen nakonec vznikl. Jen si nakonec hlavní roli zahrál John Cena. Po oscarové Zelené knize se režisér Peter Farrelly vrátil ke komediálnímu žánru, kterým si Farrelly ve spolupráci s bratrem Bobbym skrze filmy Blbý a blbější nebo Něco na té Mary je udělal výrazné jméno. Po vzoru jeho Na pivo do první linie je u toho i tentokrát Zac Efron a celé by to mohlo vlastně sympaticky připomenout kořeny Farrellyho tvorby. Dostavilo se něco takového? Už na papíře celá zápletka nezní nejnosněji, přeci jen ovšem jistě skrývá nějaký ten komediální potenciál. Pokud se tedy člověk nutně nezamyslí nad logikou toho, jak se skutečně může ústřednímu triu 20 let držet v lidech přesvědčení o existenci někoho, kdo neexistuje. Komedie bratrů Farrellyových byly vždy tak trochu přitažené za vlasy a často sázely na „buranský humor“, chvílemi má ovšem vkusností Ricky Stanicky spíše blíže k Návratu blbého a blbějšího nežli původnímu Blbý a blbější. Ricky Stavinsky dokáže potvrdit, že má John Cena neskutečný komediální talent a dokáže tuto komedii do velké míry držet na svých bedrech. Jermaine Flower a Andrew Satino jsou fajn, Zac Efron poté sice hraje v komedii, jeden emocionální moment ovšem po filmech Zlo s lidskou tváří, Zlato, Farrellyho Na pivo do první linie a Železní bratři dokáže, že je nutné ho brát jako skutečně schopného a seriózního herce, který se snadněji a snadněji vzdává statusu hvězdičky z Disney Channel. Navíc vždy potěší nějaká ta výraznější role pro Williama H. Macyho. Jde sice o mládeži nepřístupnou komedii, nejde zní ovšem cítit ta pravá drzost, která přímo i po letech trčí z Blbého a blbějšího, Něco na té Mary je nebo Já, mé druhá já a Irena. Ono se hlavně skutečně ukáže, že jak zápletka zní zajímavě, rychle se ukáže, že vlastně žádný větší potenciál neskrývá. Za pochodu se to snaží předávat nějaké myšlenky, kdy by nejvíce měla především nejspíš trčet ta o přebírání zodpovědnosti za své činy a především o tom skutečně dospět, všechno je to ovšem tak nějak ploché. Těžko říct, jak moc si prvotní nápad na film prošel velkými změnami a jak se to na scénáři, na kterém se mělo celkem podílet šest lidí, podepsalo. Náznak Farrellyho tam pořád jsou, protože fajn idiotského humoru je tam pořád dost. Ale nestačí to. Onen ten koncept nakonec působí jako snaživá práce nějakého ucházejícího studenta kreativního psaní, který dostane za úkol vymyslet na sebetěžší námět nosnější zápletku. „Tři kluci si vymyslí kamaráda, na kterého následně hází všechny problémy až do dospělosti a teď musí najít herce, který ho bude hrát.... a piš vole!“ Lépe by si s tím nejspíš neporadil ani Charlie Kaufman v nejlepší fázi, Quentin Tarantino v nejlepším rozpoložení, či Zdeněk Svěrák v nejprogresivnějším období. Chvílemi to vlastně nepůsobí jako film, který vznikal už před nějakými 14 lety, ale film, který vznikl už v 90. letech. Ano, je tam TikTok, moderní technologie a zpívá se tam o masturbaci (Big Mountain jistě budou pyšnější než v případě Jumanji: Vítejte v džungli!), přesto to celé působí, že se Farrelly chce v nějaké formě vracet ke kořenům. A zakopaný pes nejspíš netkví v tom, že by u toho tentokrát nebyl s bratrem. Spíše v tom, že si na návrat ke kořenům skutečně nevybral nejsilnější materiál. Poštěstí se alespoň u chystaného Dear Santa, který bude po scenáristické stránce prvním společným filmem bratrů Farrellyových od Návratu blbého a blbějšího? Ví vil sí. Ricky Stanicky se nejspíš v development hellu zasekl právě kvůli faktu, že nikdo pořádně nevěděl, co s ním, člověk by automaticky chtěl vidět tu verzi scénáře, která se svého času objevila na Black Listu nejlepších nerealizovaných scénářů. Těžko totiž věřit tomu, že by se na něm mohl objevit právě výsledný paskvil. John Cena to svou neskutečnou energií tahá nahoru, Zac Efron opět dokazuje, že umí skvěle hrát a celé to má vlastně sympaticky hřejivé vyústění zápletky. Ale to nějak nezakryje fakt, že je cesta k uspokojivému závěru celkem trnitá. Ve výsledku někde kolem 50%.... (09.03.2024) (menej) (viac)