Charlie malířem
The Face on the Barroom Floor
Obsahy(2)
Snímek inspirovaný v Americe kdysi velmi populární básní Hugha Antonie d´Arcyho o malíři, který, když ho žena opustí s jiným, namaluje její portrét na podlahublíkého baru. Verše básně nahrazují v originální verzi podtitulky. Melancholický tón, který převažuje, dává filmu spíše charakter dramatu než veselohry. Postava nevěrné manželky se tu vynořuje ve zpětném ději. (formelin)
(viac)Recenzie (17)
Veselá tato němá groteska moc není. Obejde se téměř bez gagů, pár zaškobrtnutí, vykopnutí z baru, štětec v puse, to nemůže vynahradit. Neobjeví se ani typické honičky, potyčky či pošťuchování v baru tolik pro Chaplina typické. Pro mě nejhezčí scéna v parku, kdy Charlie potká rodinku s pěti dětmi a na tváři se mu objeví něco mezi oddechnutím a úšklebkem. ()
Další nudná a nijak zajímavá Charlieho raná keystonská groteska. Nezáživné a navíc i zoufale nevtipné (není to totiž komedie, nýbrž spíše drama a ukazuje trošku vážnější stránku Chaplinova herectví - tedy něco, co jsme viděli mnohém později a mnohem lépe) a i když má tenhle film poměrně zajímavě řešené flashbacky, zase se řadí k těm, které prostě nijak neutkví. Opravdu tam není ani jeden jediný vtip! Kdyby aspoň to. ()
Dějově dost náročná chaplinovka - v době jejího promítání pravděpodobně rozdávali divákům báseň "Face on the Bar Room Floor" Hugha Antoine D'Arcyho. O tom jak malíř Charlie přišel kvůli bohatému zákazníku o "svoji" Madelaine a jak kvůli tomu truchlil. Film se odehrává snad i v retrospektivách a má "několik" časových rovin. Dost zajímavé a celkem komické. ()
První kroky Ch. Chaplina.¬ Rok 1914 byl úvodním rokem Chaplinovy tvorby filmové. Na třicet pět krátko- případně středometrážních grotesek plus jeden dlouhometrážní snímek ve směs postrádaly větší kvalitu, žertéřství rovnalo se sotva tak jednomu a půl míčku artisty, místy bylo až rozpačitě trapné. Je zřejmé, že společnost "Keystone Studios", s níž měl Chaplin uzavřenu roční smlouvu, si spíš než na kvalitu potrpěla na množství.¬ Podobně tomu bylo i následujícího roku a počátkem roku 1916, kdy Chaplin pod hollywoodskou společností "Essaney" natočil svých dalších patnáct krátko- příp. středometrážních snímků. Ač v té době už znám a oblíben natolik, že mohl diktovati podmínky producentům a vybírati z nich, nebyla úroveň Ch. snímků ve směs vysoká, ze jména hledíme-li na ně nedobovýma očima.¬ Není však třeba odsunouti tyto první filmové krůčky a kroky někam do zapomnění, svou kvalitou spolu s vkusností se vyrovnají řadě nynějších zábavných pořadů tak jistě, jako že Ch. Chaplin natočil později taková díla jako "Moderní doba" či "Diktátor".¬ [Zdroje: 1. Wikipedie, English (en.wikipedia.org/). 2. Filmová databáze IMDb (imdb.com/)] ()
Toto NIE JE groteska, ale skutočný film ako dráma lásky a zrady. Tomu nasvedčuje aj neobyčajne veľké množstvo medzititulkov, ktoré objasňujú dej a emócie. Pre Chaplina v roku 1914 je to mimoriadny počin a tomu prispôsobím aj hodnotenie. A tiež je z filmu zrejmé, že smajlíka vymyslel Chaplin, teda minimálne tu sa prvý krát objavil vo filme. ()
Reklama