Pomáda 2

Proč jsou druhé díly úspěšných titulů většinou tak na ho*no?! Tohle je exemplární případ stupidní dvojky ve stylu: ,,Jednička byla dobrá, tak honem, nablijem něco na papír, nazvem to scénář, natočíme a pak rychle do kin!". Dobrovolně na tohle koukat je jako strkat hlavu namočenou v domácí bylinkový omáčce do chřtánu krokodýla, velmi špatný nápad ! (15.01.2013)

Mám ráda muzikály.. Mám ráda motorky.. Mám ráda i původní Pomádu, tak možná proto to celkem vysoké hodnocení.. Taky musím říct, že oběma hlavním představitelům to moc slušelo a příběh se mi taky dost líbil.. Ale některé taneční kreace mě prostě nezaujaly a některé písničky taky ne.. Navíc ten konec, kdy se největší frajírek ze školy chtěl bít a pak se z něj zničehonic stal lidumil.. No nevím, ale čekala jsem něco mnohem horšího. (10.08.2012)

Pomáda 2 neměla šanci na úspěch už v době, kdy vznikla. Každý ji tehdy a stejně tak i dnes (stejně jako já) bude vždy srovnávat s jedničkou v podání Olivie Newton John a Johna Travolty. A vždy prohraje. Ano i první film nebylo bůhví co, ale zpívající Olivie a tančící Travolta to v pohodě zachránili a udělali z Pomády takový oddychový kult. Dvojka dělá ale ze sebe leda tak trapnou záležitost, která by měla být raději zapomenuta a zaváta prachem. (02.02.2012)

Musí se uznat, že tento film jako pokračování Pomády je něco, co nemá prostě šanci uspět po příběhu Dannyho a Sandy a jejich kamarádů. Nicméně, tento film odsuzuji jenom jako "pokračování, druhý díl." Kdyby tento film fungoval samostatně, byl by to určitě hit. Mně se osobně líbí, proto mu dávám tolik hlasů. Nikdy tyto dva filmy Pomádu a Pomádu 2 neslučuji do jedné série. Prvky jsou pořád stejné, Pink Ladies a T-Birds, ale jinak je to něco odlišného. Ve filmu hodně vede krásná Michelle Pfeiffer a její song Cool Rider. Dále musím uznat, že je tam řada pěkných písniček, které by mohli konkurovat jedničce. Proto říkám, neberte tento film jako pokračování Pomády, ale jako něco jiného, co s tím nemá nic společného a je to pěkný :) (08.07.2012)

Pomáda situovaná do roku 1958 patří mezi nejpřeceňovanější filmy, takže nejsem překvapená, že si tohle pokračování z roku 1961 (s nádechem 1982) vede tak "špatně". Je to kravinka, ale spousty jiných sequelů mě urážejí víc. Na odpad! to má ještě sem tam trochu kouzla, na guilty pleasure je to blbé málo. A Michelle Pfeiffer? Potřebovala první blockbuster, takže není co řešit. Odlepilo jí to od televize a to byl účel, po té už následoval De Palma. Osobně jsem byla jen překvapena množinou lidí, kteří se podíleli na obou dílech. Na první pohled mi byla povědomá Frenchy - Didi Conn, dál už jsem musela pátrat po jménech: Principal McGee - Eve Arden, Blanche Hotel - Dody Goodman, Coach Calhoun - Sid Caesar, Mr. Rudie / Mr. Spears - Dick Patterson, Eugene Felnic - Eddie Deezen, Leo, Scorpions member / Balmundo - Dennis Stewart, tanečníci - Helena Andreyko, Sandra Gray, Dennis Daniels, John Robert Garrett, Andy Tennant. Z tanečníka za kameru se jako choreograf dostal Greg Rosatti, zůstal producent Allan Carr, Neil A. Machlis a Robert Stigwood, střihač John F. Burnett, produkční manager Neil A. Machlis, z jedné funkce na zvuku do druhé přešel Sean Hanley, na hudbě se opět podílel June Edgerton, Michael Gibson a Bill Oakes přešel z hudebního oddělení do produkčního, hlavním skladatelem se po předchozí spolupráci stal Louis St. Louis, zůstala choreografka Patricia Birch a vzhled titulků je v obou případech dílem Wayne Fitzgeralda. (17.03.2010)