Ditirambo

Co když novinář dostane nabídku stát se detektivem a vypátrat dívku, která se nachází neznámo kde? Má vůbec šanci na úspěch? A i když ji náhodou najde, dokáže splnit zadání a dopravit ji na místo určení? A pokud při tom narazí na zločince s nabitými zbraněmi, dokáže vyváznout se zdravou kůží? Film Ditirambo na mě působil tak trochu jako zjevení, a to zejména pro svou odlehčenost a jistou komediální nadsázku, stejně jako díky tomu, že hlavním hrdinou je zde sympatický mladík, který postrádá drsný zevnějšek stejně jako všechny šablonovité vlastnosti tolik typické pro detektivy. Abstinent, nekuřák a vlastně amatér, který neví, co a jak dělá a je mile naivní. Díky tomu se pro mě film stal zajímavým a nadprůměrným zážitkem. [10. Noir film Festival 2022] (26.08.2023)

Ze Španělska jsem snad dosud žádný noir-krimi thriller neviděl a když jsem letos zachytil na Noir Film Festivalu (kterého jsem se bohužel zatím nezúčastnil, ale jehož program mě už víckrát v minulosti inspiroval) samostatný cyklus věnovaný španělském noiru, rozhodl jsem se nějaké tituly si alespoň dohledat. Tohle však byla pro mě pocitově místy těžko uchopitelná divočina, u níž jsem se často prudce zmítal od chvilkového nadšení až po chladný nezájem. Osobitý autorský přístup debutujícího režiséra, scenáristy a hlavního herce v jedné osobě a nekonvenční černobílá kamera vytvářejí z Ditiramba přímo undergroundovou záležitost a mě se zdejší nezávislá atmosféra včetně svérázných vedlejších postav či nečekaných vpádů do vyloženě absurdních až groteskních scén i nejednou zamlouvala, byť jsem úpřimně na něco podobného nebyl moc připraven. Některé scény mě zde, ať už napětím, vtipem nebo atmosférou hodně bavily a samotný děj o novináři a pomstě cosi do sebe určitě měl, stejně jako to zpracování. Na druhé straně, samotný Gonzalo Suárez v hlavní roli, který sebevědomě zůstává nejednu scénu rovněž úplně sám před kamerou, mě většinou svým nezáživně bezemočním herectvím nedokázal příliš zaujmout, nenašel jsem si k němu cestu, nevnímal u něj žádné velké charisma, s jeho hlavní partnerkou coby „femme fatale“ to bylo snad ještě horší. A tady pro mě vězel kámen úrazu, abych si to plně užil, stejně jako v několika experimentálních pasážích, které mě spíše rušily (např. ten dlouhý umělecký flashback s modelkami). Ditirambo, Ditirambo, co se dá dělat, moc jsi mě neoslovil... [60%] (02.09.2022)

Notně bizarní neonoir plný absurdních, groteskních situací a ještě absurdnějších postav. Pro mě těžko uchopitelný film, který lavíruje mezi 3-4*. Nejdivnější film na NFF 2022. (26.08.2022)

Ditirambo je atypický hrdina, který se nikdy neusmívá, vždy mluví pravdu a provede neúnavně vše, co je mu svěřeno. Spisovatelova vdova ho požádá, aby zjistil, kde je manželova milenka, aby se jí pomstila. Tragikomické příhody vedou k nepředstavitelnému konci...(Dithyrambos je řecky chvalozpěv)....Groteskní černý film. (22.05.2022)