Dvaja misionári

Milé překvapení! V roce 1890 žili na malém ostrůvku v Jižní Americe dva misionáři, otec Pedro de Leon a otec G. Jejich misionářská činnost se ovšem poněkud vymykala běžným postupům, což mělo za následek, že na ně chodily biskupovi pravidelné stížnosti ...Otec Pedro a otec G se právě chystají na cestu lodí, během níž chtějí prodat papoušky a žoky pepře a za utržené peníze přivézt svým ovečkám vše, co potřebují. Když dorazí k cíli své cesty, chtějí prodat náklad pepře, zjistí ale, že hamižný guvernér, markýz Gonzaga, svévolně snížil cenu pepře, a to tak, že místní obyvatelé budou ještě ožebračenější, než jsou nyní. Jedna z těch Spencer-Hill komedií, kterou jsem vždycky považoval za slabší a celkem nezajímavou. Druhé zhlédnutí mi vše vynahradilo a začal jsem se opravdu dobře bavit a zároveň smát! Hudba je tentokrát jedna z těch slabších, co bratři De Angelis složily, což naopak neznamená, že je špatná! Komedii tedy s důvěrou navyšuji jednu hvězdičku navíc- 75%. "Nepotkali jste dneska v noci loďku se dvěma katolickými knězy ?... Nemyslíte náhodou takovýho modrookýho blonďáka ?... A toho tlustýho fousáče, co vypadá jako opice ?... Nee! Ty jsme nepotkali!" (28.12.2023)

Mezi hlavní dvojkou to zde opět jiskří. Stačil by ji, ale minimalističnější příběh. Ne, tak roztahaný, ale naopak s více rvačkami a gagy. Těch se tady vážně moc nedočkáte, ale vynahrazuji ji je celkem obstojné dialogy a některé dobré hlášky. Nějákou velkou a výstížnou sociálně náboženskou kritiku bych vtom nehledal. Závěrečný prolog vypraveče mi spíš zaváněl komunistickou ideologií. V tomto případě je komedii, dobré brát pouze jako komedii. (26.11.2018)

Otec Pedro (Bud Spencer) a otec G. (Terence Hill) vedou malou misii kdesi na ostrůvku v Jižní Americe. Zrovna ji však opouštějí, protože společně odjíždějí do přístavu Maracaibo, aby tam prodali letošní úrodu a nakoupili nové zásoby. Krátce po přistání zjistí, že bohatý a mocný markýz Gonzaga (Robert Loggia) snížil výkupní ceny plodin, což je příliš nepotěší, netrvá dlouho a dostanou se do potyčky s Gonzagovými muži… Filmy Buda a Terence zbožňuji už od dětství, přesto mi Dva misionáři dlouhá léta unikali, až nakonec zbyli jako jejich poslední společný snímek, který jsem ještě neviděl. Film je sice z roku 1974, ale pro mě tak měl film premiéru až v roce 2017 a vcelku nechápu, proč se tuzemské televize zdráhají tento snímek více reprízovat. Ale zpátky k Dvěma misionářům, ti jsou totiž naprosto klasickým snímkem Buda a Terence se vším co k tomu patří. Terence, jako otec G. je zde opět mazaný jako liška, no a Bud v roli ctihodného otce Pedra rozhodně nejde pro ránu daleko, tentokrát je to navíc o to pikantnější, že zde představují muže víry. Jinak zde nechybí osvědčené téma ochrany slabších a utlačovaných a všechny klasické ingredience, jako jsou rvačky, fórky a hlášky, Ricardo Pizzuti nebo hudba bratrů De Angelis. Ani tento snímek se neobejde bez klasického hamižného záporáka tentokráte v podání Roberta Loggii a tvůrci v čele s režisérem Francem Rossim si neodpustili ani menší kritiku církve, což nakonec celému snímku dodává i jistou hloubku. Takže pokud tuto italskou dvojici příliš nemusíte, tak těžko na tom tihle Dva misionáři něco změní, ale pokud filmy Buda a Terence máte rádi tak jako já, tak dostanete poctivý příděl zábavy v jejich klasickém stylu. (23.09.2017)

Na tuhle dvojici jeto přece jen jeden trochu slabší film, ale i tak jsou zde scény, které prostě baví. Ti dva si tak rozumí, alespoň filmově, že ty jejich postavy žerete, ať už hrají cokoli. A jako zavilý ateista jsem díky nim dovedl kousnout i tu náboženskou tématiku, která je stejně postavena na hlavu. To moralizování nic moc, ale i to se daří nabourat humorem. (27.04.2016)

Tohle jsem asi nikdy neviděl, nebo minimálně ne celý, protože Spencera s Hillem v kněžském bych si pamatoval. A co jde? Dvojice kněží se na konci 19. století starají o ostrůvek domorodců, přičemž místo aby řešili zda jsou pokřtění nebo uctívají správného Boha, raději jim shání zásoby a starají se o jejich přežití. Což je staví nejen proti zbytku církve, ale i proti bohatému vydřiduchovi, který ovládá půlku pobřeží. Kouká se na to příjemně, není to sice žádná klasika, ale pohodově plynoucí dobrodružství s moc pěknou výpravou a špetkou té sociální a církevní kritiky. (21.09.2014)