Burani ve městě

Nejprve jsem viděl remake se Stevem Martinem, Goldie Hawn a Johnem Cleesem a musím říct, že se mi na rozdíl od ostatních uživatelů docela líbil. Ačkoli působí dost hořčeji, budete se bavit, protože Neil Simon scénář zase jednou prošpikoval skvělými dialogy a Jack Lemmon tentokrát svého neurotika dotahuje skoro dál než toho ze slavného Podivného páru. Navíc se mi líbilo, jak po tragikomickém závěru přišel skvělý poslední gag. (14.10.2007)

Jo no, byl tam Lemmon a furt nadaval..a co je na tom? Pustil jsem to koukam chvily, celkem nuda, pak se mu ztratily kufry tak tam deset minut vyvadel..tak sem to prepnul..vratil jsem to zpatky asi za pul hodiny a co nevidim..Lemmon nadava, ze ztratil penezenku. Ze zacatku to je vtipny, ale kdyz tam skoro hodinu a pul jen na nekoho rve tak to zacina bejt trapny a nudny. Jasne par momentu je vtipnejch, ale to je asi tak vse. Kdyz porovnam Lemmona napriklad s Kopeckym z filmu Já už budu hodný, dědečku! , tak je tohle hodne slaby. (03.03.2005)

Výborná dobová komedie. Nervák George si vůbec nešetří svůj vřídek a jeho věrná ženice světice slepice Gwen to s ním všechno trpělivě snáší. Jó - ale to když už se má člověk v životě pohnout kamsi dopředu, podělá se co se může. A nastává strastiplná cesta venkovanů Kellermanových z idylické díry Twin Oaks v Ohiu do nástrah velkoměsta Velikého Jablka - kariéra, peníze a skvělé školy pro děcka jsou na dosah ruky, jen ještě absolvovat ten jeden pohovor v 9,00 ráno... Ale to je až zítra a je spousta času... Lehce černá absurdní komedie stojí na Jacku Lemmonovi, ale i Sandy Dennisová ve své roli submisivní maloměstské ženušky je vynikající, nakonec - jak zahrát roli svým egocentrickým manžílkem vláčené paničky, než hrát druhé housle, že... Vypointovaný scénář se spoustou promyšlených trapasů a výborných dialogů (i monologů :-) nedá našim hrdinům vydechnout a nakonec se vše v staré dobré obrátí a jestli neumřeli, hnijí si v tom Ohiu dodnes... (03.12.2005)

Bezvadná bláznivá komedie, kde ztřeštěné situace nejsou hlavním nositelem vtipu (tím jsou inteligentní dialogy) a kam se dnes obvyklé trapné nechutnosti neměly ještě šanci dostat. George a Gwen Kellermanovi jsou jako ptáčata vyhozená ze svého milovaného hnízda a musí se o sebe postarat v nepřátelském světě "mužů s deštníkem" a "mužů v pláštěnce", "mužů s taxíkem" a "stávkujících mužů", ale také s lidským nezájmem a neochotou. Svým způsobem jsou skutečně burani (i když spíše v tom naivnějším významu toho slova), až donedávna si žili v poklidu na svém milovaném maloměstečku, v neděli chodili do kostela a vždy se zdravili s každým sousedem. Přestože je Gwen tichošlápek a George uřvanec, je spíše pravidlem, že se děje podle Gwen, i když samozřejmě Georgeovi tu uzdu až tak moc zkrátka nedrží. Výtečně zahráno a neméně dobře napsáno, Simon uměl. I když Georgeovo neustálé hádání a řvaní pro zbytečnosti, pomstychtivost vůči těm nesprávným lidem, kteří nemůžou chod událostí ovlivnit a Gwenina ustrašenost a zdánlivá submisivnost můžou po nějaké chvíli pěkně štvát, nemůžete než s oběma manžely soucítit a trpět dohromady. Kolotoč smůly, která se jim nelepí pouze na paty, je mění ve stále zoufalejší lidi. Ostatně, kolikrát jste opravdu řvali po tom, kdo tu situaci opravdu mohl ovlivnit? Nenadáváme bance, že nepřevedla peníze včas, ale pošťačce, že nedonesla složenku. Policajtům, že dotírají zrovna na naši jemně nezpůsobilejší jízdu, když by měli řešit případy a skutečné zločince přimáčknout ke zdi. Politikům, že jsou zkorumpovaní, i když je sami podplácíme, nebo před tím zavíráme oči nebo s tím nic neděláme (ano, prostě běžte k volbám ;). Nadáváme sobě navzájem, pro každou drobnou blbost posíláme pro právníka (jako když malý kluk pošle silnějšího bráchu). Jsme malí a hulvátští a vzteklí vůči všem a všemu, co nějak narušuje naše plány, jsme egocentričtí a sobečtí, jsme prostě burani a město s mnohanásobnou hustotou obyvatel v nás probouzí jen ty horší pocity. Zavíráme se ve svých zlatých budkách soukromých pokojíků a odcizujeme se stále víc. Kellermanovi jsou na tom vlastně ještě moc dobře, proti nám. (30.03.2007)

Dnešní  na aktuální dobu pěkný adventní den jsem zakončil  očekáváným filmem.  Burani ve městě jsou ovšem bohužel typický slabší snímek od dobrých tvůrců. Samotný námět ,,co všechno se může pokazit během bájně nalajnované cesty za úspěchem´´ je docela vděčný a pro Lemmona vhodný. Je možné, že se Neil Simon trefuje i do kauz, které hýbaly tehdejším New Yorkem a dneska už divákovi nedodou.. První půlhodinu mi ale připadalo ještě všechno v pořádku. Problémy s letadlem, kufry a vlakem byly ještě vtipné, projevoal se v nich Simonův talent pro úderné dialogy Jenže  Simon  pak na Lemmmona balí jednu katastrofu za druhou, mezi kterými není žádná pauza na výdech. Pokud se podle tohoto popisu může zdát, že tak bude mít film spád, není to bohužel úplně pravda. Naopak se právě vše brzy stává stereotypní. Hlavně když se sem tam povede vtipná situace (kostel), ale většina z nich je horších (park, přepadení, policie). Negativně ale  musím zhodnotit asi hlavně  herečku Sandy Dennis, která bohužel energickému Lemmonovi vůbec nestíhá. No, naštěstí on tady je, já jsem s ním momentálně na jedné vlně a jede jak drak, takže pokud chcete vidět film se slabším scénářem, ze kterého si ale jeden mistrovský komik  i tak udělá velkou one man show, můžu vám vlastně Burani ve městě doporučit.  Vyprodukuje tady ze sebe tolik nadávek, grimas a energie, že se na tu blbost snad i někdy kouknu znovu a nenudil jsem se.:D Bravo, mistře. Bravo, pane Brabec za mikrofonem.  A alespoň jsem dokázal dělat i něco jiného, než pořád sjíždět stream mojí oblíbené písničkářky a novou desku od Tata Bojs.:D PROČ MARNÍŠ ČAS OPAKOVÁNÍM? (16.12.2020)