Réžia:
Gene SaksKamera:
Robert B. HauserHudba:
Neal HeftiHrajú:
Jack Lemmon, Walter Matthau, John Fiedler, Herb Edelman, David Sheiner, Heywood Hale Broun, Bill Baldwin, Larry Haines, Iris Adrian, Billie Bird, Ted Beniades (viac)Obsahy(1)
Život s Felixem Ungarem (Jack Lemmon) není vůbec jednoduchý. Felix je totiž hyperalergický neurotický muž - vysavač, posedlý uklízením, oprašováním a čištěním všeho, co je po ruce. Není proto divu, že jeho žena jednoho dne ztratí nervy a Felixe vyhodí z domu. Zoufalý hrdina najde útočiště v prostorném bytě Oscara Madisona (Walter Matthau), svého stoicky klidného přítele z pokeru. Oscar je zapřísáhlý starý mládenec, takže si může dovolit bezstarostnou nepořádnost. Jenže ve Felixovi se zakrátko probudí jeho přirozenost a začne uklízet a moralizovat. (Oskar)
(viac)Recenzie (78)
„Zítra si přineseš oblečení, zubní pastu a nastěhuješ se ke mně.“ - „Je to tvůj byt. Budu jen překážet.“ - „Je tu 8 pokojů. Můžeme tu chodit rok a nepotkat se.“ Tak s tímhle odhadem se Oscar trošku sekl…aneb Gene Saks a jeho komediální pecka již potřetí. Tentokrát sice bez romantiky a naopak s občasným tragikomickým nádechem, ale já osobně jsem se bavil znovu výborně. Krom hlášek to znovu stojí na skvěle napsaných a zahraných postavách, dle očekávání především na sehranosti Matthaua a Lemmona (které solidně doplňuje zbytek karetního osazenstva). Vrcholem filmu je pak nádherně křečovité dvojité rande se sestrami z Anglie (od teď budu ženám připalovat cigarety už pouze na Felixův způsob), které jsem celé prosmál, neb je jednoduše perfektní (následované neméně podařenými naschvály). Podivný pár je na tom kvalitou zhruba jako Bosé nohy v parku či Kaktusový květ a já ho hodnotím slabším plným počtem. „Říkáš, že moc mluvím?!“ - „Nestěžuju si. Máš toho hodně co říct. Co mě znepokojuje je fakt, že to začínám poslouchat.“ ()
Filmy podle divadelních scénářů mám rád a zpravidla se mi trefují do vkusu. Jenže tady vůbec netuším, čeho se autoři snažili dosáhnout. Lemmon i Matthau dělali co mohli, ale rozesmáli mě snad jen dvakrát. Možná to ilustruje docela zásadní změny ohledně mužské role ve společnosti. Za těch padesát let, došlo k naboření mnoha stereotypů, takže dnes už není k popukání, když se chlap chová jako hospodyňka posedlá starostí o domácnost a navíc jako stíhačka. Postava Felixe působí protivně. Postava Oscara, bohémské, nezodpovědné prase, tak vedle něj působí jako správný chlap. S tím se ale identifikovat nelze. Z jejich interakce se nejspíš dalo vytěžit mnoho humorných scén a na divadle by jejich herectví mohlo fungovat. Ale v tomto podání? Vtipná byla scéna s Angličankami (nepochybuji o tom, že z ní feministkám nabíhají vztekem žíly). To je ale na tak dlouhou komedii, hodně málo. Verbální přestřelky postrádaly rafinovanost, takže mě to časté špičkování často míjelo. Samotného mě to překvapuje, ale tři hvězdy jsou maximum a to jen kvůli skvělým hercům. ()
Uznávam, že je to veľmi dobre napísaná konverzačná komédia, že je výborne zahraná aj že je iba mojim problémom, keď neobľubujem Waltera Matthaua. Istým spôsobom bolo pre mňa vyčerpávajúce sledovať paľbu dialógov a odhadovať, na čom sa môžu nadšení obdivovatelia tejto dvojice smiať. Takže z mojej strany iba chladné uznanie. ()
"Tak tohle už uklízet nebudu!" "Můžu se na to spolehnout?" Nesourodá dvojice "kliďas a hektik" spolu v jednom teráriu. ;-) Zvláštní je, že v souvislosti s objevem komediální stránky Waltera Matthau se stále mluví jen o Billym Wilderovi. Ano, obsadil ho do filmu Štístko a dal dohromady s Jackem Lenmmonem. Ale to je jen polovina pravdy. Nejdůležitějším člověkem v jeho kariéře byl Neil Simon. To on ho objevil, uvěřil mu a napsal specielně pro něj hru Podivný pár. Wilder s Diamondem zašli na Broadway, podívali se na hru a řekli si "Toho chlapa chceme mít ve filmu." Tuhle senzační adaptaci měl původně točit taky Wilder. Následující role Waltera M. byly důsledně obkresleny podle Oscara Madisona a kdykoli byl jeho typ obohacen o nějaký nový prvek, měl v tom obvykle prsty - hádejte třikrát - zase Neil Simon (Apartmá v hotelu Plaza, Vstupte!, Příběh z Hollywoodu...). Nikdo jiný nebyl schopen tak dokonale vyhmátnout Walterovu náturu a napsat mu adekvátně vtipný text. Tenhle je přiléhavý jako neoprén ve studené vodě a totéž platí o Jacku Lemmonovi v roli Felixe. Takže mnozí můžou namítat, že je to spíš televizní inscenace než film, že vše podstatné je řečeno slovy atd. Ale pro mě je to film, který můžu vidět stokrát a pořád se budu královsky bavit, smát se scéně v restauraci, tiché domácnosti nebo chichotajícím se sestrám Holubovým. A těšit se, až si to pustím znovu. Můj delší článek najdete zde. 80 % ()
Odmyslíme-li si účinkování v televizních seriálech, jedná se o druhé setkání populárních herců Lemmona a Matthaua. Je zvláštní, že spolu natočili osm filmů, přesto nejsou vnímáni jako komické duo. Zřejmě proto, že oba byli výbornými herci a především charismatickými osobnostmi. Obé předvedli i v tomto filmu, u kterého bych těžko určovala, který z nich byl lepší. Byť přiznávám, že Matthauovy glosy mne pobavily více, té o tom, že došly lupínky jsem se řehtala jako kretén hodně dlouho. ()
Galéria (16)
Fotka © Paramount Pictures
Zaujímavosti (10)
- Když v čase 00:43:29 zvoní telefon, Oscar (Walter Matthau) drží v ruce bagetu a chystá se do ní zakousnout, ale v okamžiku, kdy kolega telefon zvedá, Matthau píše oběma rukama na stroji a bageta nikde vidět není. V dalším okamžiku už bagetu zase drží a na stroji vůbec nepíše, ale sleduje zápas. (Stefi_836)
- Během jedné scény je v pozadí slyšet ve sportovním zpravodajství zpráva o baseballovém hráči Hanku Moonjeanovi, který byl ve skutečnosti asistent režie. (facojurka)
- Natáčanie filmu prebiehalo v meste New York. (dyfur)
Reklama