Pamäť

Mexický režisér Michel Franco pravidelně uvádí své snímky v Cannes či v Benátkách, díky čemuž už několikrát spolupracoval i s hollywoodskými hvězdami. I jeho novince dominují citlivé výkony Jessicy Chastain a Petera Sarsgaarda, jejichž postavy k sobě navzdory duševním jizvám nacházejí cestu. Chastain ztvárňuje svobodnou matku Sylvii, která pracuje v hospicu, sama vychovává dospívající dceru a už dlouhé roky úspěšně vzdoruje dřívější alkoholové závislosti. Na třídním srazu se setká s podivínským Saulem, který trpí demencí – má velmi špatnou krátkodobou paměť, bývá dezorientovaný a celkově je odkázán na péči svého bratra. Mezi dvojicí se začne vytvářet pouto a my postupně pronikáme i do jejich dalších vztahů – ať už jde o Sylviinu dceru, mladší sestru či matku, anebo Saulova bratra. Křehký snímek o hojivé síle lásky nalézané na nepravděpodobných místech však trpí podchlazeností, odtažitostí, jako by celé dílo jelo na nižší rychlostní stupeň, než by si emoce v jádru příběhu zasloužily. Franco se zjevně snažil vyhnout přehnané patetičnosti a podbízivosti, rutinně zpracovaný výsledek však divákem spíše jen tak prošumí – a do paměti se rozhodně nezaryje. (05.07.2024)

Malé, komorní, procítěné drama o dvou pošrámaných duších, které v sobě najdou lásku. Studie postavy famózní Jessicy Chastain baví pokaždé, ale zde dvojnásob. Herecký výkon, ze kterého jsem měl husí kůži. Peter Sarsgaard taky výborný, chemii mezi nimi cítíte v každém jejich doteku. Film ale nemusel skončit tak rychle, mohl více rozvinout postavy rodičů a paralelu s dětstvím, a vygradovat v ještě intenzivnější a komplexnější psycho-drama. [San Sebastian IFF] (28.09.2023)

(KVIFF 2024) Tento film mě dost zajímal a já jsem v celku rád, že jsem se naň dostal. Téma filmu je hodně silný a taky perfektně zahraný. Film je to velice depresivní, silný, plný emocí a velmi silných scén. Nějaký podprůměrný a nudný vtípky se tu najdou, humor tu opravdu není nejlepší. Ani jednou jsem se nenasmál. Děj byl zajímavej a všechny zvraty a odhalení minulosti byly drastický a velice nepříjemný. Ale je to zahraný tak dobře, že to patří k těm nejlepším scénám z celého filmu. Budování vztahu od prvotní nenávisti až k nekonečné lásce bylo velice zajímavé na sledování. Soundtrack a výběr hudby se dal, byli to poslouchatelný. Před filmem nás navštívil ještě režisér a byl velmi překvapen, že je velký sál v Thermalu v 11 hodin úplně plný. Úplně chápu jeho pocity, úplně stejně jsem to viděl já. Jsem spokojen, že jsem se dostal do Velkého sálu, byl to zážitek, na kterej jen tak nezapomenu! 9/10 Velmi silný film! (Thermal/Velký sál - 2.7.2024) (02.08.2024)

Intimní drama, civilní romance odehrávající se v Brooklynu. Vzkvétající mexický režisér se zaměřil na masterpiece záběry spolu s bohatýmy dialogy. Úžasné obsazení vás drží v pozoru děje a často dojde i k úsměvným momentům související s demencí. Paměť a demence je hlavním tématem. Moc se mi líbila přirozená gradace problémů hlavní postavy, které si nese od dětství a během příběhu postupně vyplouvají na povrch. Hudba je velmi omezená, je použita pouze tam, kde se opravdu hodí, nic nezamaskovává. (30.06.2024)

K mému prvnímu setkání s režisérem Michelem Francem jsem v podstatě náhodou, na základě klasické karlovarské otázky vůči spolupracovníkovi štábu "tak na co bych měl jít?" A výsledkem je klasická situace, kdy člověk dostane chuť na na předchozí autorovic bonbonky, protože vycítí zásadní talent a prosté lidské souznění. Paměť mi svým způsobem připomněla některé ranější kousky mého miláška Toma McCarthyho,  (kterého jsem shodou okolností před mnoha lety taky "objevil" právě ve Varech), v nichž se potkávají, sbližují a ovlivňují na různé způsoby poškození lidé, přičemž je to podáno citlivě, empaticky a srozumitelně. Moc se mi líbí scenáristický um, který zvládne náš pohled na ústřední postavu několikrát převrátit způsobem, který nepůsobí nuceně, natož klišoidně. A taky způsob vyprávění, který je civilní a (zdánlivě!) jednoduchý, aniž by křičel "já jsem umění, dejte mi nějakou cenu!" Mému osobnímu vkusu chyběla snad jen troška humoru... aspoň příležitostné uhihňutí by se šiklo. (02.07.2024)