Bob a Bobek

Pa-para-para-para, pa-para-para-pará...Ktože by túto klasiku nepoznal? Kto by nepoznal úvodné frázu "Vstávať a cvičiť!"? Jednoduchá grafika, vtipné repliky a scénky robia z rozprávky kultovú záležitosť. Škoda že postupom času tieto klasické seriály vytláčajú japonské či americké animáky, kde každý s každým bojuje. (22.07.2011)

Na domácí scéně jim prostě nikdo konkurovat nemohl. Křemílek s Vochomůrkou nesahali téhle dvojce ani po kotníky a spolu s "Maxipsem Fíkem" patřili jednoznačně k nejoblíbenějším večerníčkům mého dětství. V obou dvou se také odráží bezkonkurenčně nejlepší herecký projev Josefa Dvořáka. Kdyby za nic jiného, tak za tohle si moje sympatie stále uchová. (12.06.2005)

V klobúku kúzelníka Pokustona bývali dvaja králici. Väčší Bob a menší Bobek. Lenže Bobekovi sa nikdy z vyhriateho klobúka nechcelo. A tak ho musel Bob vždy vytiahnúť za uši von. Potom si dalú pravidelnú rozcvičku a následne začal ich krátky zábavný príbeh. Ako decko som mal túto večerníčkovú sériu celkom rád. Títo dvaja bieli animovaní zajaci ma vedeli dosť dobre pobaviť, preto si rád na nich s nostalgiou spomeniem a dám im pekné tri hviezdičky. *** (27.11.2017)

Jeden z nejlepších Večerníčků. Můžeme si všimnout zajímavého úkazu, že zvířátka (mluvící) působí v našem světě (mezi lidmi) naprosto přirozeně. Navíc se příběhy nesnaží moc "vychovávat" (stačí si vzpomenout na Bobka a jeho ranní vstávání.) Jiří Dvořák to nádherně namluvil a Vladimír Jiránek perfektně nakreslil. Docela by mě zajímalo, co na příhody králíků říká onen kouzelník Pokustón :-) (26.09.2003)

Teda, že bych byl z tohohle večerníčkovského seriálu na větvi, tak to teda rozhodně ne. Hlavně Josef Dvořák ho vypraví mistrně a dal filmu výraz, který tak nějak právě chybí. Stereotypní začátek s rozcvičkou Boba a Bobka mě vždycky bavil, ale to ostatní už tolik ne. Ujde to, ale já na ty kreslené věci nejsem. Nudil jsem se. (12.12.2009)