Z deníku žáka III. B aneb Edudant a Francimor

Šílený večerníček, u kterého si nemůžu pomoct a chechtám se jako blázen. Šteindler je třída. "Daleko od našeho městečka jsme ukončili výlet na hrad Krucemburk a vykročili na cestu k hostinci U Trojky z mravů. Pod vedením učitele Bendy jsme se však ocitli opět pod hradem. Zrychlili jsme krok a počali vesele bloudit." :) (16.10.2011)

Jeden z nemnoha Večerníčků, které si nenechám ujít, přestože mám dětský věk dávno za sebou. Ujetý a přehnaný, ale funguje skvěle. Živě vidím Edudanta, jak do sebe vysává jednu třešeň v aleji za druhou Výtečně nakreslené (zde by uhlazené kresbičky působily trapně a sterilně) a k tomu Šteindlerův monotónně pubertální hlas. Nevím, jak ostatní, ale mě to BAVÍ (24.04.2004)

Konečně nový večerníček, či teda kreslený seriál, který jde s dobou a přitom je vynikající, ještě k tomu z české produkce. Po všech pokračováních starších českých klasických večerníčků, které se příliš nepovedly, nebo pokud ano, genius jejich předešlých dílů nebyly schopni kopírovat do pokračování. Tady se člověk skvěle pobaví, je to pro celou rodinu, když je teda stařší část trochu šáhlá. A hlavně i když jsou tam odkazy na moderní události, jako gangsteři a tak, není to klišovitý ani nablblý ale překvapujíc a neodhadnutelný. Nehledě na to, že Edudant a Francimor jsou úlet, ale navazující na českou mytologicou tradici (Dlouhý, široký a bystrozraký). Žádný chytrák Bugs, s tim jeho Co je šéfe, bych ho zabil. Tohle dílko se mi líbí, pač je jednak našláplý, někdy mi příjde volné puštění mysli, a pak Steindler mu svým perfektním dabingem dává další rozměr. (09.01.2004)

Nebavila mě knížka a nebavil mě ani večerníček, ale oceňuji Šteindlerův přednes a Hapkovu hudbu. Mimochodem jedna zajímavost - právě Hapka je mimo jiné i autorem hudby k seriálu Dynastie Nováků z roku 1982, ústřední melodii z tohoto večerníčku je možno zaslechnout už v tomto socialistickém seriálu (konkrétně v prvním díle ve scéně, kde si Josef Kemr hraje s modelem vláčku). (25.07.2022)

Na tenhle Večerníček jsem jako malá odmítala koukat a ocenila ho až v dospělosti. Když se na to podívám teď, musím uznat, že je to vážně zajímavý a originální počin. Jenže tehdy jako dítě jsem to tak nebrala, například jsem nechápala jak může být někdo tak hubený, jako byl jeden z těch kluků. :-) Nechtěla jsem na to koukat, přišlo mi celý takový divný, měla jsem z něj až hrůzu, vlastně nevím proč. Všechno to umocňovala ještě nezapomenutelná hudba Petra Hapky a originální dabing Milana Šteindlera, obě ale dnes považuju jako vážně vynikající součást. Ale divnej mi tenhle seriál připadá pořád. Mám z něj smýšené pocity. (17.04.2012)