Obsahy(1)
Když tři potulní muzikanti (J. Lábus, K. Heřmánek a M. Eben) potkali Pána lesů (J. Bartoška), sotva je napadlo, k čemu jim to bude dobré. Rozhodně se jim ale od té doby začalo dařit. Získali hrášek, po němž se stali neviditelní, a čutoru s vodou, která kouzlo neviditelnosti zase zrušila. Zanedlouho se jim poštěstilo těch darů dobře využít. Přesmutná princezna Johanka (Z. Jandová) se zase začala usmívat, když svými kouzly donutili jejího královského otce (J. Sovák), aby nebránil jejímu sňatku s milovaným mládencem. (Česká televize)
(viac)Recenzie (12)
Na počátku nebylo slovo, ale baletní číslo Zory Jandové a Jiřího Bartošky a nějaká operní árie. A to už mi říkalo, že je něco špatně. Nemůžu si vzpomenout na název, ale zdá se mi, že jsem podobný námět už někde viděl. Tipnul bych si, že to bylo v pohádce O králi, hvězdáři, kejklíři a třech muzikantech, ale jistý si nejsem. Tao pohádka je kompletně studiová a nutno dodat, že kulisy až tak zajímavé nejsou. I když v ní hrají samí dobří herci, samotná je trochu nezáživná. Mě pobavilo pouze když Karel Heřmánek ukazuje, jak se jim Turci klaněli. "Hámala, Hámala, Lábusa, Hámala..." Tím pobavil nejen mě, ale i své herecké kolegy. ()
V této pohádce mne zaujaly hlavně herecké výkony a také to, kolik tam hrálo skvělých herců, pokud začnu králem vždy výborného Jiřího Sováka, dále Pán lesů Bartoška, všichni tři muzikanti Heřmánek, Lábus i Eben, Stropnický, který si moc nezahrál, ale i tak byl výborný a hlavně Zora Jandová, kterou nemám rád, ale tady byla výborná a neuvěřitelně jí to slušelo. ()
Kdyby si to celé uchovalo poetiku a atmosféru ze začátku a kterou to mělo na konci. Takhle ta hodina mezi začátkem a koncem jako by tam vůbec nepatřila. Když tedy odhlédnu od toho, že pohádka samotná je z úplně jiného šálku, než jak sliboval začátek, a to až hystericky rozverná, musím říct, že obsazení bylo vskutku skvostné, muzikanti potrhle sympatičtí, byť tedy si nemůžu pomoct, ale toho hospodského ta cháska opravdu okradla, král nerudně prolhaný, Lesů pán impozantně charismatický, princezna půvabně křehká a to byl další zádrhel. Princezna byla z našich nejkrásnějších, nechápu, proč jí ve stylizaci do střední Evropy zhruba ve druhé polovině 18. století (soudě podle muzikantů) navlíkli do orientálního kostýmu. Pravda, zrovna Zora Jandová je jednou z mála českých hereček, která v takové věci nevypadá nepatřičně (hezká taková příšernost není na nikom), ale takhle její oděv vedle jejího otce, muzikantů a snoubence vypadal jak květák v růžovém záhonu. Je jasné, proč tahle pohádka v současnosti není reprízována často. Armáda by se jistě bránila, kdyby veřejnost jejího ministra viděla s pouty na rukou. ()
Kdyby to melo malicko lepsi vypravu/kulisy a malicko lepsi kostymy, mohla to bejt fajn pohadka. Pribeh docela odsypa, je tam osvedcena dvojka Labus-Hermanek, plus Eben, kteryho nemusim. Jandova jako princezna je taky neokoukana a hezka, takze by to slo. Bartoska tam pusobi trosku jak z jineho filmu, ale neva, nastesti tam moc prostoru nema. ()
Další pohádka dua Simonová (režie) & Simon (hudba) sice nepatří do skupiny depko pohádek, jak většinou u této dvojice bývá, ale i tak to není nijak extra zábavná pohádka. Sice silné obsazení slibuje kvalitu, ale nemají co hrát. Navíc Jiří Sovák, na kterého se divák vždycky těší, si vystřihl roli hodně nerudného, protivného a slovo nedodržujícího krále. Spíše podprůměr. Hudba: Ladislav Simon ()
Reklama