Světýlka z blat

Velmi příjemná, kvalitní a podařená pohádka, ve které sice záporná postava spáchá dvě čistokrevné vraždy, ale dobro se přece jen ukáže silnější než zlo a vše skončí tak, jak v pohádce má. Kuklová si zahrála tak trochu Nebojsu a trochu zcela naivní dívku. Ale jsme v pohádce a tam takové věci neřešíme. Kladně hodnotím venkovní lokace, skutečný dům i nádobí, prostě filmařsky vše výborné. Naprostá spokojenost na to, že šlo o klasickou nedělní pohádku. (15.10.2012)

Vcelku koukatelná, místy až dramatická pohádka. Na to, že vznikla v první polovině 90. let vykazuje spíš rysy klasických pohádek z 80. let, což jí je pochopitelně ku prospěchu (ještě nebyla poznamenána polistopadovým úpadkem české televizní tvorby). Zindulkova role cholerického otce od rodiny mi přišla víceméně zbytečná a s linií hlavního příběhu nijak nesouvisející. Naopak návrat Marjánky a jejího syna mezi smrtelníky byl až příliš urychlený, objevili se v hospodě jako by nic ihned po scéně s utonutím Markyty. Přece jen bych čekal alespoň krátkou scénu, jak je bludičky vynášejí z vody ven a ve vsi se shledají s rodinou a přáteli. Průměrných 50%. (08.10.2020)

Já myslím, že je to velice zajímavá pohádka už jen tím, kolik dějových linek se zde odehrává. Že je pohádka chodská jsem teda nepoznal. Zajímavější mi ale přišlo, jak Hančí nejprve touží po Jiřím Langmajerovi a když ji odmítne a ona zase sama sebe utopit, tak se velmi rychle přeorientuje na Davida Prachaře. Přičemž se sama spokojí s pouhým konstatováním: "Vlastně se mi vždycky líbil." To mě fakt pobavilo. Na třiapadesát minut je to vcelku povedená pohádka. (17.07.2020)

Na začátku uvidíme vražedný útok shozením z dvoumetrové výšky do kaluže, přičemž o další takové akční momenty nebude nouze. Další drsný prvek přidává Zindulka s frajerským lookem "na Brežněva". V průběhu se dozvíme i různé věci použitelné do praktického života, například, že pokud jste poctivý, nemůžete se utopit. No na nakonec všechno vyřeší boty, vedle kterých se i Baťa může jít utopit. (25.03.2018)

Pavlína Mourková je přesně ten typ herečky, která může bez sebemenší námahy hrát potvory a pěkně zákeřné postavy.Právě takové postavy jí vždycky zblajznu i s navijákem. Kdo s čím zachází, tím také schází. Na štěstí v pohádkách vyhrává dobro nad zlem. Zlo je samozřejmě po zásluze potrestáno. Jinak by to ani být nemohlo. (06.10.2012)