Pozdní sňatek

To, že židovky mají kvalitní sexuální apetit není jen názor můj a tohoto filmu, ale je to poměrně široká klučíčí shoda. Pokud jde o film, tak se mně líbilo jak si ty holky o ten sex v klidu říkali a hlavní inženýr vlastně jen chodil a ukájel. Ne není, to žádný péčko, tady se jedná jen o dvě holky, ale prostě ten dialog v tom holčíčím pokojíčku, hlavně zakončení toho dialogu mě fakt složilo. Musím se přiznat, že při některých scénách jsem nevěděl zda jsou vážně dramatické a nebo schválně vyhroceně směšné, no já to pojal jako humor a tak jsem se filmem docela příjemně prosmál. Byť filmu uznávám poměrně povedené romantické i dramatické prvky, smích tady vládnul. (20.12.2014)

Jakoby dokumentaristické s emocemi neprojevovanými navenek. Schválně až někdy nepříjemně statická kamera sleduje příběh o síle tradice. Já se zkušeností z prostředí, které už skoro žádné tradice neuznává, to beru jako varování před nostalgií po tradicích. Jistě, je hezké mít širokou komunitu rodiny a známých uznávající stejné hodnoty, ale zároveň je to příšerně svazující a někdy až oklešťující. P. S. a snad vedle Lásek jedné plavolásky - a tam to bylo o tom, co se děje poté - nejrealističtější postelová scéna, u které jsem se skoro stydlěla za to, že ty dva šmíruju. /28. 8. 11./ (28.08.2011)

Tento v zahraničí dosť oceňovaný film Dovera Koshashviliho prináša trpkosladký pohľad na dohodnuté manželstvá v izraelsko-gruzínskom kultúrnom prostredí. Najviac sa mi na filme páčila práve tá zmena nálad jednotlivých aktov - prvý o pytačkách sa nesie v uvoľnenom duchu a ponúka nejeden vtipný moment. V druhom akte, aj keď nepostráda humor, badať zmenu nálady, vzťah medzi milencami je ukazovaný v iskrivom eroticko/romantickom tóne... aby sa nálada v treťom akte otočila o tristosemdesiat stupňov a zostala len trpká pachuť z epilógu. Neskorá svadba tak umne komentuje absurditu dohodnutých manželstiev, ale tiež postavenie muža a ženy v tejto spoločnosti. (08.03.2015)

+3* Rád bych dal této nahořklé izraelské komedii vyšší známku, ale vlastně mi nic extra navíc nedala a jen potvrdila moje přesvědčení, že bořit zkostnatělé tradice dá opravdu velkou práci. Ve výsledku jsem mám z filmu docela dobrý pocit a výsledné hvězdičky tomu odpovídají. Filmové zpracování i herecké výkony jsou však průměrné a nijak výrazné, kromě role Maročanky, která měla silné charizma. Snad jen přesvědčivý a uvěřitelný příběh mě nabádá, abych ho dokázal doporučit, ale nemám důvod se k němu vracet. Záleží na Vás jestli Vás zajímají rodinná dramata z "exotických" prostředí, tak vyzkoušejte tento odlehčený, který byl ve své domovině vyhlášen filmem roku. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (16.11.2021)

Pozoruhodná zpráva o tradicích a rodinných vztazích v komunitě původem gruzínských Izraelců. --- Problémem je, že vidím, slyším, ale neznám společenské klima. Kde je nadsázka a kolik? Je některá z postav karikaturou? Kolik je v tom komedie, satiry, dramatu? Anebo to vše má být jen střízlivý, nezaujatý „dokument“? Co mám cítit na konci příběhu, co cítí průměrný Izraelec (exituje-li někdo takový), a co cítí gruzínští Izraelci? A koneckonců, co přesně cítí na své svatbě Zaza? --- Zřejmé je, že je to kultura nám dosti vzdálená a posuzovat příběh podle u nás zavedených měřítek by asi bylo zavádějící. Nicméně je to film inspirativní a po všech stránkách velmi dobře udělaný. (24.08.2010)