Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Fascinujúci film Štefana Uhera. Dramatický príbeh odohrávajúci sa v období vojnovej Slovenskej republiky. Do kláštora v malom slovenskom meste sa pred fašistami ukryje mladý poľský vojak, nadaný organista. Dostáva sa do konfliktu s netalentovaným miestnym regenschorim, ktorý sa cíti Felixovým nadaním ohrozený. Jeho závisť a zloba vyštve nadaného Felixa z bezpečného úkrytu. Film získal osobitnú cenu poroty na 18. MFF Locarno 1965. (RTVS)

(viac)

Recenzie (54)

garmon 

všetky recenzie používateľa

Organ je především velmi pomalý a tíživý. Podobně jako Krejčíkova Polnočná omša zachycuje Slovenský štát a to dost syrově. Patří taky ke skupině filmů z šedesátých let jako byly Démanty noci anebo Kočár do Vídně a řada dalších shodných ve snaze o zachycení nestandardního osudu jedince v klamném prostředí mimo válečnou frontu, jeho morální poklesky a váhání. Co mi na Organu vadilo nejvíc byla snadnost kontrastu světské a posvátné, duchovní, katolické. Když je kamera jak od Saschy Vierniho a zní do toho the best of Bach, nespletete se. To mi vadí i ve spoustě jiných filmů: “bacha, teď jsme duchovní”. Pärt, Bach atp. Vadila mi taky ta část Bednárova scénaristického stylu, která vytvářela podobně jako v Slnku anebo později, úpadkově, třeba v Kamarátkách: uměle vpravené vedlejší teorematické postavy - neživotné, blbé. Zde pijan. Nejkrásnější na Organu byla kamera. ()

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Organ nezapadá do skupiny slavných titulů spojovaných s novou vlnou, ani se nikdy nedostal do širšího diváckého povědomí, s odstupem času ho ale vnímám jako jeden z umělecky nejpozoruhodnějších československých filmů 60. let. Nedá se doporučovat na potkání, má komorní, artový charakter. Jeho atmosféru výrazně ovlivňuje rozsáhlé propojení s barokní hudbou, která pomáhá zvýraznit prostředí kláštera a osudovost situace, ve které se jeho obyvatelé ocitli. Zajímavé je i zasazení příběhu do období slovenského klerofašistického státu, takových filmů opravdu nevzniklo mnoho. Snímek se vyhýbá do té doby obvyklým ideologickým šablonám, hluboce lidská je především postava opata, který se ocitl ve svízelné situaci - pomocí uprchlíkovi neriskuje jen své postavení, ale i osud celé komunity. Celkový dojem: 85 %. ()

Reklama

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Aj keď som chcel po opakovanom pozretí tohto filmu napísať komentár, nedokážem to, pretože téma filmu je pre mňa nezaujímavá. Ponechávam tri hviezdičky pretože Štefan Uher je dobrý režisér, ktorý vedel, čo chce nakrútiť a myslím, že sa mu to aj podarilo. Že to nie je film pre každého, už nie je jeho chybou. ()

darkrobyk 

všetky recenzie používateľa

Čarokrásné baladické podobenství o vině a trestu, o zlobě v nás, pomoci i nepomoci, malosti a velikosti. Pozoruhodné spojení Bachovy barokní hudby a gotických interiérů ( natáčelo se - gotické kostely v Jindřichově Hradci, Levoči a Bardějově). Hudba k filmu se nahrávala v pražském kostele sv. Martina ve zdi. Filmy 60.let mluví především obrazem a ani Organ není výjimkou. Nájezdy kamery, pečlivá kompozice, vertikály a horizontály, symbolika - trny, myš v pasti, destrukce sochy Ježíše.... Stejně jako balady obecně i tento příběh spěje k hořkému konci. Nadčasovost snímku, tedy poukázání na totalitní praktiky Slovenského státu ( stejné jako později komunistického Československa), na sílu moci, povyšování se neschopných nad schopné i konflikt církve a státu, způsobila, že až do roku 1987 odpočíval v trezoru. Divácky náročný film patří mezi nejlepší slovenské filmy vůbec. Nádhera černobílých obrazů je až dechberoucí ( kamera - S.Szomolányi). ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Traumy minulosti, vojna, náboženstvo, alkohol. História a mentalita každého európskeho národa je proste všade rovnaká. Podľa toho, čo som o Organe počul, som sa obával symbolického minimalizmu so sotva hmatateľným dejom, lenže Uher je tu viac dejový, ako v prípade Slnka v sieti a teda ak nepochopíte všetky obrazové metafory a budete sa iba kochať ich prepracovanou kompozíciou, spomeniete si na divácky aj umelecky atraktívny dejovo podobný Obchod na korze. Asi sa budete ako náročnejší divák k tomuto filmu po rokoch vracať a nachádzať v ňom stále niečo nové, ja moje prvé stretnutie s ním považujem za aklimatizačné. Ako by sme sa chovali my v časoch nástupu nacizmu k moci? Alibisticky, alebo vzdorne? Pomáhali by sme židom a ukrývali ich v našich príbytkoch? To sú tie jednoduchšie otázky, ktoré Uher rieši. Do toho filozofovanie o svetskom a náboženskom videní sveta, náboženskom a politickom farizejstve, symbolike posledného súdu vo vojne atď.. No nie je to jednoduché, ale má to dej, uchopiteľné postavy a je to krátke, takže je to prístupnejšie určite širšiemu publiku, ako sa tvrdí. Ešte na margo predstavenstva kláštora. Čo si myslieť o zmysle inštitúcie, ktorá sa celá necháva strihať podľa jedného hrnca na zemiaky....je to síce úplne mimo, ale spomenul som si na film Blbý a blbší.... ()

Galéria (9)

Zaujímavosti (15)

  • V Bednárovej filmovej poviedke Felix po úteku z kláštora odchádza spolu so skrývanou židovskou dievčinou Klárou do hôr k partizánom, čo bola v roku 1963 zámienka ako ospravedlniť jeho azyl v kláštore či účasť na pobožnostiach. V ďalšej verzii scenára Felix v civilných šatách takisto uteká z mestečka smerom do hôr, teda iba v náznaku, pričom v publikovanom scenári sa už nevyskytuje ani tento náznak. Odchod k partizánom predstavoval akoby vstupenku, aby sa téma náboženstva, viery a cirkvi dostala od filmovej poviedky do štádia realizácie, aby film prešiel aj cez posudkovú komisiu. (Biopler)
  • Organ získal medzinárodnú prestíž Osobitnou cenou poroty na filmovom festivale v Lorne, čo bolo dovtedy najvyššie ocenenie pre slovenský hraný film. Napriek tomu ho v 70. rokoch zaradili medzi zakázané filmy. (mi_X_o)
  • Scenár vykazuje isté analógie s Bednárovým knižným debutom "Sklený vrch". Bednárova autorská odvaha poskytnúť v polovici 50. rokov dielo pripomínajúce, že nielen utópia, ale aj krehké vnútro človeka, ľudské prežívanie sú dôležité, bola v rámci vtedajšej tendenčnosti odmietaná. Postava Nely čiastočne zdieľa osud Emy Klaasovej-Solanovej zo "Skleného vrchu". Srdce oboch žien patrí inému mužovi akému zákonite patria, alebo majú patriť, v prípade "Skleného vrchu" mŕtvemu, v prípade "Organa" nedobytnému rehoľníkovi. Smrť nachádzajú v mladom veku, vykreslenú ako náhodu, avšak je vyústením zrážky dvoch hodnôt. Otcovia oboch postáv sú zhodne malomestskí fašisti v časoch Slovenského štátu. (Biopler)

Súvisiace novinky

Zemřela herečka Hana Maciuchová

Zemřela herečka Hana Maciuchová

26.01.2021

Ve věku 75 let dnes v Olomouci po dlouhé nemoci zemřela česká filmová, televizní a divadelní herečka Hana Maciuchová. Nejvíce diváku si ji jistě bude pamatovat z televizních obrazovek. Zahrála si v… (viac)

Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc

Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc

26.05.2009

Už ve čtvrtek 28. května začne v pražském kině Ořechovka filmová přehlídka „Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc“. 60. léta minulého století jsou všeobecně považována za zlatou éru… (viac)

Reklama

Reklama