Reklama

Reklama

Dvadsať deväť paliem

(festivalový názov)
  • Francúzsko Twentynine Palms (viac)
Trailer
Dráma / Road movie / Romantický / Psychologický / Erotický
Francúzsko / Nemecko / USA, 2003, 114 min

Obsahy(1)

Dvacet devět palem představuje třetí režisérský počin francouzského režiséra Bruno Dumonta. Milenecká národnostně a jazykově nesourodá dvojice (on asi Američan ona asi francouzsky mluvící Ruska) se vydává do pouštní oázy Twentynine Palms prožít společný pobyt. Na půdorysu psychologického filmu je vytvářena tísnivá atmosféra ústící do překvapivého finále. Informace o probíhajícím ději jsou velmi redukovány, což nutí diváka aktivně si film domýšlet, aniž by to však vedlo k nalezení konečného interpretačního klíče či se podařilo zcela porozumět ději. Otevřeně pojatými sexuálními scénami se film přihlašuje k současné vlně podobně orientovaných snímků (viz např. Intimita, Romance X, Psí dny). Kulturní popřípadě národností a jazykový střet přenáší režisér z roviny postav i na rovinu kinematografickou. Francouzský režisér natočil film v Americe s projevenou velkou znalostí americké filmové ikonografie. Dvacet devět palem svým soustředěním na krásy pouště ve vztahu k lidské sexualitě odkazuje na americký film Michelangela Antonioniho Zabriskie point. Svým pojetím pustiny a cizoty a nebezpečnosti jí obývaných postav zas na Hitchcocka, Russe Meyera či na Boormanovo Vysvobození. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (40)

POMO 

všetky recenzie používateľa

Energií tohoto pomalu plynoucího filmu jsou nuance vztahu ústřední dvojice. Zdánlivě nijaký děj jejich prostého trávení společného času na výletě do kalifornského outbacku je nabitý spontánností a autenticitou, otevřenou až grafickou intimitou i vyhrocenými hádkami, překypující láskou a nenávistí v přímém přenosu. Jako bychom tam byly s nimi. V epicky širokoúhlém obrazu, ale emočně poskromnu, bez podpůrné hudby. Celý čas čekáme, jestli dojde k nějakému zvratu, zdramatizování, pointě. A Bruno Dumont si nás i s našimi diváckými očekáváními náležitě podá. Festivalovka jak hrom. ()

Rob Roy 

všetky recenzie používateľa

První polovina se držela tak na třech hvězdičkách. Vizuálně působivé, dlouhé záběry, o postavách nic nevíme. Ovšem druhá polovina už začíná značně otravovat ( především kvůli ženské postavě ) a závěrečných 15 minut tomu nasadilo korunu. Chcete nějak zajímavě ukončit příběh, který nikam nesměřuje a šokovat? Tak tam hoďte nějaké znásilnění a vraždu. Samoúčelná sračka na efekt. Nebýt závěru, bylo by to za 2*. ()

pan Hnědý 

všetky recenzie používateľa

Závěr mě uzemnil (nedýchal jsem - podobný trans mě vyvolal Gaspar Noé v Seul contre tous). Skvělá vyprázdněná narace filmového postupu plná sexu a orgasmu. Let's fuck. ()

Morien 

všetky recenzie používateľa

Provizorně, musím o tom kontemplovat. Možná je ten film pro mě neuchopitelný, protože nemám žádné pochopení pro dynamiku vztahu mezi mužem a ženou obecně. Dále to ve mně vyvolalo nenávist k mužům. Celou dobu jsem měla na mysli, že si o to říká. A když trest přišel, tak jsem zase byla konfrontovaná s tím, jak jsem krutá. ()

JitkaCardova 

všetky recenzie používateľa

Vyprázdněná narace je pouhý protismyslný termín, ve skutečnosti se nikdy nedíváte na nic, co by neumožňovalo tušit konkrétní, díváním vznikající příběh. Film si právě proto dlouho držel mou pozornost, přesně tak dlouho, dokud se pohyboval v hranicích možností, že velice nesnadno vytěžitelný příběh svébytného, právě budovaného vztahu a druhu přitažlivosti - či snad vzájemné závislosti - dvou jedinců sleduji... Z jedné strany vedla tenká a zužující se hranice mezi nedostatkem informací a nečekaností a zdánlivou protichůdností těch, které divák přeci jen dostává, z druhé strany mezi množstvím rozporů a dovršující se stopáží. Z obou dvou stran sbíhající se a nebezpečně se tenčící hranice spějí k vyvrcholení, divák začíná být lehce nervózní, jestli se ve špičce opravdu setkají ve scelující pointě. Jakmile se chvíli před takto napjatě čekaným koncem film brutálně zlomí, hranice se setkají o kus dřív, úplně mimo ohnisko - mohlo by to být nesmírně působivé, ale není - protože prvoplánovost takového zásahu všechno přebije svou vlastní trapností. ** Myslím, že jsem pochopila a rozvedla si v hlavě všechno, co se dá z oné nečekané pointy zpětně dovodit, o postavách a jejich motivacích, po všech nitkách, jenomže je to pořád málo, pořád jsme ve stejném, nově nastoleném prvním plánu, který nenahradí a nevysvětlí to všechno jemně budované, co jsme sledovali celé dvě hodiny předtím. Ono nevyzpytatelné vyvíjení napjatého vztahu, zdánlivé nelogičnosti v chování každé postav zvlášť i vzájemně, to, na co byla upnuta vnímavost diváka a co všechno pozorováním nasbíral, zůstane ladem, nevyužito, vyjeví se nahodilost a libovolná zaměnitelnost předchozích scén, které držel v nejširším možném předrozumění, jeho soustředěnost a všímavost zůstane vysmáta, dvě hodiny takového dívání nejsou zpětně nijak zhodnoceny - závěr překvapivě udeří, ale místo aby vyjevil víc a nabídl možnost bohatší interpretace, zabije všechno, co si divák cestou filmem přinesl. ** A navíc narozdíl od předešlých dvou hodin je natočen nešikovně, toporně a nefunkčně - prvoplánovost a mechaničnost, chtěnost zapůsobit místo skutečné působivosti je tu velice citelná. A bohužel od toho momentu takto zpětně vystoupí i celý snímek, jakožto chtěný a zamýšlený, ale neúčinný. Zpětně je totiž jasné, že herecké výkony, scénář a nejasná kamera mohly být nelogické a rozporné jakkoli, klidně i špatně napsané, špatně zahrané a špatně natočené - protože není vůči čemu je sepnout a posoudit, jejich jedinou funkcí je, že tak či onak nepůjde o to si je vykládat. ** Vrátím-li se tedy oklikou k pojmu vyprázdněná narace, který se znovu tlačí na jazyk, pak u tohoto snímku to zpětně platí v novém významu - konec ukáže, že jste si celý ten málo dourčený a přitažlivý narativ budovali opravdu naprázdno. ()

Rogue 

všetky recenzie používateľa

Co k tomu říct... vyprázdněná narace mě příliš nebaví, ale na druhou stranu ani nijak neotravuje. Film se téměř dvě hodiny drží na nezajímavém podprůměru, ale posledních 20 minut je fucking cool. ()

paascha 

všetky recenzie používateľa

jak málo stačí? Celý film jsem přemýšlel, jaké by to bylo krásné, mít takovou káru. Na konci jsem byl rád, že mám, co mám. Doslova:-)) ()

3497299 

všetky recenzie používateľa

Jeden ze základních snímků tzv. vyprázdněné narace. Nespecifikovatelné zhmotňující se tajemství, jež je imanentní každému záběru, neustále provokuje diváka a vyvolává spasmatické očekávání katastrofy. Nedostatek informací o minulosti postav a účelu jejich cesty, zdánlivě redundantní ambientní záběry nevytváří naraci v pravém slova smyslu. Rozbitá struktura filmové řeči znemožňuje rozpoznat relevantní naracetvorné prvky, na druhé straně divákovi dovoluje očekávat cokoli. Přistoupení na tuto hru vyvolává v divákovi čistou slast. Interpretace závěrečné scény, jež umožňuje zpětnou identifikaci postav a jejich chování, náleží silové deskriptivě a vzájemné projekci prvků agrese, násilí a potupy - nehodlám více rozvádět. Čtvrtina lidí odešla z kina patnáct minut před koncem a další čtvrtina o pět minut později. Kdo nevěří, ať tam běží. ()

Rosomak 

všetky recenzie používateľa

Na Dvacetidevíti palmách se dá vyzdvihnout více věcí. V prvém plánu na sebe upozorňuje hlavně narativní strukturou a také častými sexuálními scénami (což jsou také hlavní dva body, díky kterým bývá diváky zavrhována). Jejich vzájemné spojení je však úspěšnou symbiózou. Explicitní erotické scény snad nešly natočit lépe a to, co v nich obraz nabízí, není rozhodně ukojení. Spíše naopak jsou divákovi ukazovány pečlivě distancované, odtažité, jako estetické objekty, které se nesnaží dráždit divákovo libido. Zcizovacím efektem na diváka působí i způsob vyprávění filmu - rozvolněně a místy i úplně vyprázdněně. O to více šokuje diváka závěr filmu, kde se vlastně v posledních minutách poprvé začne odehrávat nějaká dramatická akce, kterou by šlo nazvat klasickým filmovým vyprávěním. Teprve zde dostanou postavy motivace a jejich charaktery se začnou rozvíjet. Diváka tak z rovnováhy nevyvede ani tak obsah akce, která ho na konci čeká, ale už vlastně jen to, že se něco dramatického děje. Na konci filmu jsem už jen seděl a nedýchal. Samozřejmě by to ale bez té hodiny a třičtvrtě předtím nemohlo vůbec fungovat. Jsem nadšený! ()

panjosef 

všetky recenzie používateľa

Velice velice silný film o jednom výletě jednoho zajímavého páru. Rovněž také hodně ojedinělý snímek. Provází jej pomalé, rozvláčné, ambientní plynutí času v pouštní krajině, maloměstečku a jeho hotelu, pouze s mírnými dějovými kudrlinkami, které pomalu pluje k velice kontrastnímu konci. Snímek ukazuje několik úrovní plynutí času, od klidných ambientních proplutí pouští či vodou, přes časté sexuální scény, menší či větší neshody Davida a Katije až po onen konec. Tyto hladiny mezi sebou velice ostře kontrastují, každá drobná neshoda Davida a Katije působí nepříjemně oproti harmonii a plynutí okolní krajiny...a tyto neshody poté zase působí zcela nicotně oproti šokujícímu rozuzlení. Veškeré události jsou ale stále vyprávěny jako dříve a...prostě stále plynou. V rámci pozvolného, nevzrušeného, takřka bezdějového plynutí se film snaží být opravdu důsledný, nechce ani abychom se s hlavními postavami ztotožnili - Katija je emočně labilní, má sklony k hysterii a vůbec nepůsobí že by měla od přírody dáno mnoho rozumu, David je takovej trochu namyšlenej egoistickej macho kterej taky občas působí, že pořádně neví co chce. Jinak herecké výkony zvládnuté naprosto na výbornou. Je až neuvěřitelné, do jakých kontrastů nás film vrhá - ať už dějových nebo věcných (Katija francouzsky mluvící ruska, David pravděpodobně z L.A., do toho to americký maloměsto a místní dementní úchylný hovada...). Balancujeme od příjemných meditativních dojmů až k pocitům velmi nepříjemným a později k čirému strachu, kterého jsem s přibližujícím se koncem (a neustálými náznaky a falešnými očekáváními) zažil opravdu hodně. Takováhle bilance směřuje opravdu až k jakési existenciální rovině a výpovědi celého díla. Film svým zpracováním a formou hraničí až skoro s experimentem a experimentální kinematografií. Tohle je opravdu mistrovská ukázka hry s divákem, jeho očekáváním a smysly. Upozorňuji ovšem rovněž, že je to opravdu spíše podívaná pro náročnější, artověji založené diváky. Experimental-ambient-horor-exploitation? Fakt velká pecka a mega zážitek, doporučuju. ()

dopitak 

všetky recenzie používateľa

Americký středozápad mě vždycky bavil. Film Bruno Dumonta má výbornou atmosféru road-travel-erotic-psycho movie, ale neplatí to o konci, který je všechno, jenom ne logický, zajímavý či zábavný. Jekatěrina byla zvláštním způsobem zajímavě svůdná (píšu byla, protože podle dostupných informací před několika lety tragicky zahynula ve Francii). Dlouhé záběry mi hodně připomněly styl, jakým točí Abbas Kiarostami a jakým Nuri Bilge Ceylan zachytil svou Tenkrát v Anatolii, myslím ovšem jenom kameru, nikoliv obsah. ()

ancientone 

všetky recenzie používateľa

"they'd be save and warm if they were in L.A" / Mamas & Papas ___ Podobne, ako členovia skupiny Mamas and Papas v piesni California dreamin, prenesie David vetu, že všetkému sa dalo predísť, ak by ostali doma v LA. To isté platí pre diváka. 29 paliem a Dumontova tvorba ako celok svojou filmovou rečou a motívmi vytrhávajú diváka z pomyselného LA, symbolizujúceho divácke pohodlie a konformizmus, a predkladajú mu svet oveľa menej poddajný a prístupný, maskujúci svoju drsnosť vizuálnou malebnosťou. ()

HateBreeder 

všetky recenzie používateľa

Co si o tomhle snímku myslet, to vážně nevím. Od začátku jsem tušil, že se bude jednat o nafouknuté nic, které možná, dá-li bůh, přeroste v nafouknuté něco a aspoň závěrem film divákovi o sobě cosi napoví. Zajímavé, že to bylo přesně naopak. První část, ač zdlouhavá a nicneříkající, mě docela zaujala. Mělo to svým způsobem atmosféru, člověk mohl každým okamžikem čekat nějaký zvrat, jenž mohl přijít odkudkoliv a v jakékoliv podobě. Ke konci začala atmosféra upadat, film sklouzl k účelovosti a vše vygradovalo se závěrečnou scénou. Bože ta byla tak neskutečně pitomá, že sem to neviděl ani v C-čkových horrorech. No a epilog mluví sám za sebe. Nechci však tvůrci upírat právo na ocenění aspoň za tu první část, kterou mě dokázal zaujmout. ()

amirgal 

všetky recenzie používateľa

Road movie provázená latentní přítomností agrese na straně jedné a strachu na straně druhé. Příběh dvou postav sledovaných s odstupem, vytržený z kontextu, plný neustálého napětí. Hrubá pudovost, zvířecí násilí, podřízenost a řízenost balancovaná na hraně principu vztahu dvou neznámých osob, muže a ženy. Kvazistabilita, potřeba jistoty dané životní role; potřeba, která se jednoho dne nenaplní ... ()

seeker23 

všetky recenzie používateľa

čistá filmařina cele ponořená do své diegeze, ale přitom tajemná, zbavená psychologie postav, přeskakující veškeré scény, v nichž by se mohl objevit náznak vyvíjení vztahu obou postav. Jen naprostá všednost, a místy probleskávající neklid, pramenící mimojiné z toho, že se na plátně téměř nikdy neobjeví jiní lidé, a pokud ano, působí jako narušitelé. Asi je pro nás evropany obtížné pochopit ten neklid vyzařující z americké pouště, leda skrze filmové ozvěny jako jsou snímky Hory mají oči či (byť ne přímo z pouště) Boormanovo Vysvobození. Toto je pravý horror přesně podle Noela Carrolla, monstrum je tu vlastně zcela abstraktní, o to však hrozivější tím, jak narušuje naše kognitivní horizonty. ()

Rosana 

všetky recenzie používateľa

Tento film mě opravdu překvapil. Skutečně stojí za to sedět v kině tu hodinu a půl, kdy se prakticky vůbec nic zajímavého neděje, abyste se pak o to víc všimli, až se něco stane. Rozhodně si nenechte od nikoho vyžvanit jak to dopadne a vlastně nechtějte o filmu vůbec nic slyšet, dokud ho neuvidíte sami, jinak se připravíte o luxusní zážitek :) ()

Maq odpad!

všetky recenzie používateľa

Přímý přenos z projížďky dvou obyčejných lidí. Jako značná, snad až převážná část lidské populace, nemají žádný obsah a cíl. Jsou prázdní a pudově ze své prázdnoty nejistí. Jsou však mladí a pohlavní funkce jim běží normálně. Tedy šukají jak často to jde. V přestávkách mezi kopulací si vcelku nemají co říct. Ne kvůli nesouladu, ten je vzhledem k výše řečenému pojmově vyloučen. Co si asi tak povídají dva mikrobi, že? No a nakonec je přejede parnivál. Nemá to příčinu, prostě tamtudy jel. Udělá to křup a máme to za sebou. --- Principiálně a rád tomuhle způsobu "umění" nerozumím. Prázdný rozbor prázdna kde se náhodou cosi (ne)stane. Co si z toho mám odnést? Přirovnal bych to ke šlápnutí do hovna. Hovna existují. To vím. Hovna smrdí, zejména když se do nich šlápne. To taky vím. Budu si muset umýt boty, a opravdu mě to nemine. Odnáším si tedy zážitek šlápnutí do hovna. Hodnotím ho jako nepříjemný a jeho povznášející hodnotu jako nulovou. Radím vám, NEŠLAPEJTE DO TOHO HOVNA, NIC TÍM NEZÍSKÁTE. ()

Reklama

Reklama