Réžia:
Kevin BillingtonScenár:
Hugh LeonardKamera:
Gerry FisherHudba:
Georges DelerueHrajú:
Oskar Werner, Barbara Ferris, Donald Sutherland, Alan Webb, Derek Jacobi, John Cleese, Robert Lang, Nora Swinburne, Virginia Maskell, Bernard Kay (viac)Obsahy(1)
Může mít poměr slavného čtyřicátníka a začínající mladé novinářky vůbec naději na přežití? On - fenomenální dirigent předního britského tělesa, ženatý, se dvěma dětmi, usazený; ona - elévka, která za ním přišla napsat svůj první velký rozhovor. Ačkoliv jeho vztah k novinářům býval vždy odměřený, tentokrát nechal nahlédnout do svého soukromí možná až příliš. Jak dlouho dokáže tajit pravdu, že se zamiloval, před chotí i celou veřejností? (dopitak)
(viac)Recenzie (2)
Silný příběh, hudební pozadí a dobrá režie.. ()
Příjemné hudební pohlazení a důkaz, jak vysoko může skvělá hudba film pozdvihnout (namátkou Beethoven's 5th Symphony, Symphony No. 1 Tchaikovsky, Adagio in C minor Mozart, Carnival Overture Antonína Dvořáka, Symphony No. 3 Brahms). Za nejsilnější scénu považuju moment, kdy Virginia Maskell přijde na zkoušku orchestru a za doprovodu nádherné hudby se dozví pravdu, ta scéna se obejde beze slov a přesto vypovídá o všem. Z herců se mi moc líbila právě Virginia Maskell v roli manželky, zraněné, a přesto smířené a silně milující, a samozřejmě skvělý Oskar Werner (stoprocentně ho znáte z 451° Fahrenheita), takový rakouský Robert Redford, postavou dirigenta Royal Philharmonic Orchestra Stefana Zeltera. Naopak hlavní ženské figuře, Barbaře Ferris, jsem se musel smát, vypadala jak Hanka Zagorová za mlada (i když ve filmu jí nipples vyklouzly). Spíš film smutný než cokoliv jiného. ()