7 Faces of Dr. Lao

Oscar 1 nominace: Speciální vizuální efekty + (Masky) (26.04.2004)

Snímok, ktorý sa môže pochváliť skvelou dobovou atmosférou. Nemyslím tú z príbehu filmu, ale z doby vzniku. Prosze klasický fantasy výplach rokov 60. kde sa to hemží nápadmi a vtipom. Avšak trochu ku tej stránke technickej. Masky, o tom žiadna, sú skvelé a ocenenie od Akadémie si zaslúžili, vizuálne efekty ale pracujú na celkom inej úrovni a som dosť prekvapený za ich nomináciu na rovnakú cenu. To už radšej ručne maľované pozadia filmu PÁD RÍMSKEJ RÍŠE. Celkovo kvalitné dielo, ktoré mohlo byť ale dokonalejšie. (01.02.2019)

Dvě hvězdičky v tomto případě neznamenají tuctový film. Dr. Lao by měl slušné šance na umístění v pomyslném žebříčku nejvýstřednějších filmů, jaké jsem kdy viděl. Příběh se odehrává na divokém Západě, kam přijede starý Číňan a rozvěsí po městě reklamu na svůj cirkus. Nemá žádné maringotky, akrobaty, slony nebo opice, zato má Sněžného muže, kouzelníka Merlina, mluvícícho hada, bájnou Medusu, boha Pana a Apollonia z Tyany. Všech sedm rolí hraje Tony Randall, namaskovaný k nepoznání. Konfrontace návštěvníků cirkusu s těmito tvory jim přináší převážně deziluzi a třeba scéna, v níž Apollonius vyjeví zmalované staré diblici její krutou budoucnost, je na komediální pohádku nečekaně depresivní. Popravdě řečeno, příliš se nedivím tomu, že film zruinoval kariéru režiséra George Pala. Zaprvé je na něm znát, že literární předloha z 30. let je asi o něčem jiném a to, co z ní zůstalo (všechny ty zjevné i skryté metafory a znepokojivě vážný podtext příběhu) neladí se zvoleným žánrem trikové fantasy s instantní romancí vedlejších postav. Zadruhé byl film poměrně drahý a nikde to není vidět. Obsahuje sice řadu triků, ale jejich kolísavá kvalita zaostává za soudobou konkurencí. Výprava westernového města, složená z papundeklových kulis a okatě polystyrenových kaktusů, budí dojem nějakého ultralevného televizního počinu. Za třetí důvod neúspěchu považuju nevhodné obsazení titulní sedmirole. Tony Randall, dosazený studiem MGM místo Palem preferovaného Petera Sellerse, výsledku moc neprospěl. Pročetl jsem si několik internetových referencí a zjistil, že ta část diváků, které se film líbí, vyzdvihuje právě Randallovu kreaci. Podle mě je zdařilá jen v tom smyslu, že se nepodobá Tonyho obvyklé šarži "zajíkavý přítel hlavního hrdiny" a že je (zejména díky maskám) zkrátka výraznější než velmi letmo načrtnuté ostatní figury. Ale že by byla k popukání? To nemůžu říct. Relativně nejúspěšnější je Randall v titulní roli Dr. Lao, pokud snesete další stereotyp představy bílého amerického muže středního věku, jak zahrát staršího Asiata. Nepochybně jde o vyšší úroveň, než jakou předvedl Mickey Rooney ve Snídani u Tiffanyho, ale pořád je to příliš vnějškové a pitvořivé, nesrovnatelné s rozvážnou charakterizací Petera Sellerse. 40% (09.02.2011)

Velice zvláštní film. Kombinace westernu a monster movie je netradiční, a naznačuje spíš orientaci ve směru zábavné žánrovky, ale Sedm tváří doktora Lao je chvílemi nečekaně a až nepříjemně seriózní film, na druhou stranu však plný moudrosti. Postupem let se snímek vepsal do paměti především díky maskám a stop motion animaci z dílny Jima Danfortha (jehož lochneská příšera zde může směle konkurovat nejzdařilejším monstrům slavnějšího kolegy Raye Harryhausena) a také kuriózní sedmiroli Tonyho Randalla. Po těchto stránkách vysoká úroveň filmu je v ostrém kontrastu s extrémně papundeklovou výpravou a nepříliš výrazným a výrazně zahraným ansámblem postav. Nejsilněji tak paradoxně vyznívají částečně mrazivé, částečně jímavé dialogy tváří doktora Lao s obyvateli města, ve kterých se skrývají mnohdy silné a dodnes aktuální myšlenky, týkající se rodiny, vztahů, přetvářky, ideálů a obecně způsobu života jako takového. V dnešní době se na tento snímek podívají asi především nadšenci do starých trikových fantasy a monster filmů, a ti budou (otázkou je, jestli pozitivně či negativně) určitě překvapeni, kolik vrstev má a jak je i přes všudypřítomné vtípky ve skutečnosti vážný. (19.07.2019)

Zábavná béčková šílenost, kterých tenkrát vznikala kvanta - bohužel narozdíl od těch dnešních bývaly alespoň přiznané a zábavné. (09.04.2007)