Riddick: Kronika temna

Scénář: David Twohy .. Přebujelá sci-fi, prý(!) pokračování vcelku nadprůměrné Černočerné tmy. Zbytečné a bez atmosféry. Trikové efekty mi připomínaly už viděné animace z kdejaké (staré) PC hry. Scénář je slabý a předposlední věta to celé perfektně uzavřela: "jaká je šance, že se tohle stane ..." BTW, proč ho prostě někdo jednoduše nezastřelil..?? (19.03.2005)

Ku komentáru kleopatry: boj zla a iného zla je podľa nej svojím spôsobom zvrátený... ale práve o tomto bol Pitch Black a aj keď Riddick už zďaleka nie je taký tvrďas ako v PB, ústredné heslo prvého filmu platí - "fight evil with evil". To bolo oproti ostatným klasickým akčňákom, kde dobro bojuje proti zlu, v PB to svieže, originálne, možno aj bližšie realite... Vybrať si menšie zlo, aj keď obe poskytujú rovnakú hrozbu - smrť. To druhé zlo má však tiež motiváciu - prežitie. Máte aspoň nádej, že sa zveziete s ním. A to už je v danej situácii slušná vyhliadka. Z celkového pohľadu si myslím, že toto psychologické pozadie Pitch Blacku (o ktorom by som asi dokázala ešte dlho diskutovať :-) má oveľa väčšiu silu aj zmysluplnosť, než celá mytológia Kroník. Ale aj tak ich mám rada. (20.11.2005)

Co se to proboha stalo s naším milovaným Riddickem? Z Pitch Black se stal malý sci-fistický kult a hollywoodská pravdila velela vytvořit ještě nadupanější pokračování, tentokrát s výrazně navýšeným rozpočtem, které by z malého kultu udělalo kult velký. I proto se tvůrci pokusili na Riddicka křečovitě navěsit vlastní mytologii a stvořit pro něj autonomní svět - tím pádem Riddick vyskakuje z hororového žánru a dopadá do jakési vesmírné ságy na způsob Duny, kde je na původního nevypočitatelného vraha už zpočátku nahlíženo jako na mýtického spasitele. Twohy si dokázal s rozpočtem poradit a servíruje nám podařenou vizuální stránku (zejména kamera se povedla, výprava má již nějaké chybky a triky jsou spíš slabší), bohužel jeho invenční režie, tolik příjemná v Černočerné tmě, je pryč. Jakoby režisér s vidinou možností jež mu poskytuje vypasené porcelánové prásatko neměl zapotřebí příliš namáhat vlastní hlavu. Kdo se při tvorbě Kroniky temna ale opravdu nesnažil, to je prosím scénarista. Film je v jádru stejně jednoduchý jako jednička, zato je velmi zmateně podaný, mnoho dějových zvratů šustí papírem na sto honů a dialogy svou tupostí mnohdy definují nové dno. Ačkoliv výtek není málo, Kroniku temna nelze vyloženě zadupat do země. Naopak, v nevalné konkurenci ostatních sci-fi titulů poslední doby se nejedná o špatnou volbu. (06.11.2007)

Autorský tandem Twohy-Diesel chtěl při budování trademarku Richard B. Riddick po veleúspěšné komorní Černočerné Tmě "zkusit něco jiného". A tak nabrali hromady peněz od producentů (a rád bych věřil tomu, že výsledek je z velké části zaviněn tlakem osob stojících za kapitálem) a rozmáchli se k velkolepému a velmi zajímavě obsazenému příběhu o záchraně osudu celého vesmíru... což se jim tak nějak zvrhlo ve fantasy (ano, fantasy - ve sci-fi kulisách) o boji dieselového antihrdiny proti bandě fanatických posluhovačů kultu smrti. Což by samo o sobě ještě nemuselo být špatné, protože bitky především na nože jsou v podání Riddicka vždy povedené, ale to by se od toho nesmělo pořád podivně odbočovat do nadpřirozena, příběh by nesměl být tak zvláštně překombinovaný, a hlavně by celý film musel proboha trochu fungovat. Nějakým kouzlem se tvůrcům daří nechat diváka zcela chladným, ať se na plátně odehrává cokoliv - a že toho není málo (třeba běh na třicet kiláků v lávovém poli, LOL) a vypadá to víc než slušně (včetně Thandie Newton, která tehdy ještě nebyla chrastící klon Victorie Beckhamové, ale plnohodnotná ženská). Daleko raději komukoliv doporučím, aby si zahrál výtečnou (a nedoceněnou) hru Chronicles Of Riddick: Escape From Butcher Bay, shodou okolností z téhož roku (ačkoliv remasterovaná verze v jednom balení s Assault On Dark Athena, třeba z GOGu, je lepší než první vydání;)). Ta zvládla mix žánrů téměř dokonale - filmové Chronicles Of Riddick naopak jako kdyby netušily, co si se sebou počít. 50% (22.11.2014)

V dobe vzniku to nikto z nás nedocenil, pretože sme všetci čakali druhú Čiernočiernu tmu a miesto nej tu máme megalomanské béčkové orgie, s množstvom momentov nevyvážených, až sú úsmevné. Dnes cítiť vek filmu, na druhú stranu ide stále o prekvapivo zábavný príklad neodhadnutia vlastných schopností, na ktoré vám niekto vsadil 100 mega, za tie ste narobili vecí, na ktoré by vám sto mega nikto príčetný nevenoval. Directors cut 3,5*. (16.06.2020)