Sylvie

Osud Sylvie Plathové mě zaujal po přečtení knihy Pod skleněným zvonem. Je to výjimečná spisovatelka, která svou největší slávu zažila in memoriam. Navzdory krátkému setrvání na tomto světě zažila mnohem více, než jí vůbec příslušelo. Na muže neměla štěstí, nebyli zdrojem inspirace, jedinou múzou pro ni bylo její nitro. Bohužel bylo velmi nemocné a vedlo Sylvii k očekáváné zkáze. Gwyneth Paltrow nadprůměrná, Daniel Craig spíše v jejím závěsu. (16.07.2013)

Umělci to nemívají v životě snadné, ale to ani jejich blízcí. Mimoto dostává většinou člověk jako bonus k mimořádnému nadání i abonentku na deprese nebo alespoň nějaký zábavný druh duševní nevyrovnanosti. Snímek zachycuje ze života Sylvie Plath pouze osudový vztah z Tedem Hughesem, i tak je však zřejmé, že její labilita měla původ už v dětství, kdy ztratila otce. Po pokusu o sebevraždu a pobytu v psychiatrické léčebně ji drží při životě dvě věci: tvůrčí proces a milovaný manžel. Inspiraci se ale nedá poroučet a Teda od sebe Sylvie odhání svou žárlivostí a strachem, že jej také ztratí… Z celého filmu mi bylo smutno, zvlášť když jsem se dočetla, jaký byl osud ostatních členů rodiny, včetně Tedovy milenky Assie a jejich společného dítěte. Rozuměla jsem Sylviině dilematu mezi touhou položit své schopnosti na oltář lásky a intenzivní potřebou tvořit, cítila jsem ale i s Tedem, jehož chování se vzhledem k Sylviině duševní nevyrovnanosti kolísající mezi depresí a hysterií dá v zásadě pochopit. Byla ženou jeho života, stejně jako byl on pro ni osudovým mužem – u něj však zvítězil pud sebezáchovy. Gwyneth Paltrow v hlavní roli je Sylvii skutečně velmi podobná a díky Danielu Craigovi není z postavy Teda plochý filmový padouch, který nechá manželku napospas vnitřním démonům, ale člověk, kterého život postavil před neřešitelnou otázku co dělat, když se s tím, koho milujete, nedá žít? (více zde) (06.12.2012)

There are no windows, so I can't see what is in there. There is only a little grid, no exit. Na mě to poměrně dost silně zapůsobilo. Po shlédnutí filmu jsem se dívala na několik básní ze sbírky Ariel a myslím, že jsou vážně silné...oblzvláště báseň Daddy, jejíž úryvky ve filmu zazněly. Nevím, na kolik dobré bylo vykreslení skutečné podoby Sylvie Plath, ale Gwyneth se mi tu líbila. Možná ještě herecky zajímavější byl Daniel Craig v roli jejího manžela - úspěšného básníka Teda Hughese. Byla jsem doslova unešena hudbou Gabriela Yareda, pro tragická milostná dramata je jeho doprovod prostě dokonalý a dechberoucí (třeba - Anglický pacient), vždycky vykreslí tak zajímavou atmosféru a když se skladby místy mísí s úryvky básní, rozhodně to působí na mé emoce. :) Také vizuálně je film povedený. http://www.youtube.com/watch?v=DvCqhHWXYrA (24.11.2012)

Herci sympatičtí a dobří, ale tu chemii mezi hlavním duem, tolik potřebnou pro tento typ snímku, jsem nějak postrádal. Vyšší ambice filmu pak „zabila“ režisérka Christine Jeffs, protože její chladná režie příběh osudové lásky literárně nadané dvojice s tragickým koncem vyložila v podstatě jako obyčejný nešťastný vztah vedoucí k nevyhnutelnému vyústění. Není to ještě vyloženě průšvih, ale s jiným režisérem a hereckou rošádou to mohl být o hodně lepší film. (24.08.2014)

I když básnické kecy moc nemusím a je to životopis podle mého názoru o nepodstatné Sylvii, která se chce stát excelentní básniřkou a bohužel propadne a nakonec i tragicky zahyne pro svou velkou a jedinou lásku - lepšího a úspěšnějšího sukničkářského básníka Teda. Přes vše klišé a průhlednost mi to připadalo jako roztomile nenáročná podívaná s nahou Gwyn!!! 50%. (08.08.2005)