Reklama

Reklama

Zápisník alkoholičky

  • Česko Zápisník alkoholičky (viac)
Trailer 2

Obsahy(1)

Mladá, krásna a úspešná žena sa vydá, stane sa mamičkou a plánuje si budúcnosť. Vlastne jej nič nechýba, občas si dá jeden pohárik, niekedy aj dva. A potom už naozaj posledný. Až sa zrazu ocitá úplne na dne. Aké ťažké je problém s pitím si priznať? Prečo nie je prekážkou závislosti ani malé dieťa? Kde vziať silu sa liečiť a čo nasleduje potom? Hlavná hrdinka sa rozhodla nevzdať, nastúpiť liečbu a bojovať so svojím démonom aj o svoju rodinu. (Bontonfilm SK)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (35)

Lucik80 

všetky recenzie používateľa

Asi měl být ten film delší, protože celé vyprávění bylo jen takové povrchové. Chtěla jsem si užít urputnější boje v každé časti příběhu. Ty skoky v čase měly pravděpodobně film vylepšit. Já bych naopak ocenila víc, kdyby to ten film utáhl sám postupným vývojem příběhu. Pak by mě ještě zajímalo, z jakých finančních prostředků hrdinka žila, platila nájem, atd. zvlášť v době, kdy hodně pila a manžel se odstěhoval. ()

oveckaoa 

všetky recenzie používateľa

Tenhle film má podobný problém jak dvojka Gumpa obsahuje dobré téma, ale od určité doby zklouzne do monotónosti a pak už nemá co nabídnout navíc to končí nijak nevím jestli je to chyba knížky nebo režiséra Gump to zachránil tím, že nasadil novou linku tady to   zachránit nedokážou .  Ženská se vdá za chlapa s nímž má  děcko na svatbě se ožere a začne jí chutnat alkohol. Přestěhuje se k němu (proč nemohla k jejím rodičům film nevysvětlí) kde ji jeho matka nemusí. Chlap věčně pracuje a ona je na děcko sama a  začne chlastat ve velkém on to neřeší pak to začne řešit a  domluví jí  léčení. Tak se vyléčí a napíše o tom blog pak vystoupí v televizi dojde k smrti jedné postavy (tohle by mělo větší dopad na diváka kdyby ta postava měla více prostoru) a máme konec.  Nedozvíme se jestli se rozvedla jestli získala do péče to dítě ani jestli chodí s tím novým chlapem (možná je to chyba knížky nevím) . Na konci dostaneme feministické hovna , že čím dál více  ženských chlastá a měly by s tím něco dělat a psát na nějaký odkaz kde jim pomůžou chápu, že to psala ženská, ale lepší by byl dodatek , že alkohol zabíjí ročně tolik a tolik lidí a je  to nemoc třeba takhle to působí dojmem, že tu chlastají jen ženy .  P.s. Film na, který koukají ti jeho rodiče v televizi je Hodinu nevíš... (2009) P.s. Je škoda , že  film se nevěnuje tomu, že její otec byl alkoholik a mohla k tomu mít návyky od něho tohle tu je jen naznačeno 60 procent ()

Reklama

luka4615 

všetky recenzie používateľa

Drhnoucí sonda do eroze lidské mysli, která se v záplavě levného alkoholu z místní večerky rozpadá na prvočástice. Snímek Dana Svátka se jménem Zápisník alkoholičky Vás zaujme na první dobrou svým palčivým tématem, jehož drtivé důsledky bohužel zažívá čím dál tím více lidí. Za zmínku rovněž stojí i výtečný herecký projev Terezy Ramba, který posouvá celý snímek na mnohem lepší úroveň, než si vlastně objektivně zaslouží. Je mi totiž vážně velkou záhadou, proč se tvůrcům s těmito vydařenými ingrediencemi zrodil pod rukama jenom bláznivě sestříhaný sled náhodných scén. Sice je možné, že to celé byl režisérův umělecký záměr, avšak na mě to působilo jen jako něco, co se tvůrcům bolestně vymklo z rukou. Ve finále jsme tedy dostali nepříjemně rezonující téma, jehož filmové základy ale stojí na velmi vratkých nohou. Je to vážně velká škoda, jelikož kvalitní masová osvěta o závažné škodlivosti alkoholu je v dnešní době potřeba více než kdy jindy. No, tak snad příště! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) ()

Matty 

všetky recenzie používateľa

Chvílemi to působí jako když v lifestylovém časopise mezi reklamami na prosecco narazíte na článek „10 znaků, že máte problém s pitím“. Když využíváte reklamní estetiku a zároveň varovně poukazujete na to, jak reklamy na alkohol konotují luxus a takové potěšení, že váš šedivý život zaplaví syté barvy, je to trochu matoucí. Ale ten film není marný. ___ V životě hlavní hrdinky barev postupně ubývá, až převládnou odstíny zelené (návrat k sobě pak nepřekvapivě symbolizuje červená, barva života). Vývoj se zde podobně jako v melodramatech odehrává ne v psychologických hlubinách, ale hlavně na povrchu, ať jsou to barevné plochy, nebo tělo protagonistky se stále opuchlejší tváří a větším množstvím skvrn a podlitin. A podobně jako v melodramatu je Míšin pád fatalisticky ohlašován počínaje prvním záběrem (a pak ještě několika dalšími flashforwardy nebo setkáním s mužem bez domova). Jinak je život s alkoholem realisticky vyobrazen jako spirála, kdy člověk nedokáže uniknout závislostnímu vzorci a dokola padá do stejných sraček (a vůbec padá a zakopává... podobně často jako postavy v komediích Marie Poledňákové).___Jaké byly hrdinčiny predispozice k závislosti je naznačeno jedním krátkým flashbackem z dětství s alkoholickým otcem. Podobně se musíme domýšlet, z jakých poměrů vychází nebo co vlastně dělá za práci (peníze pro ni každopádně při stěhování do velkého bytu v centru Prahy ani jindy nepředstavují problém). Čili opravdu nejde o psychologické nebo sociální drama, ač v něm sem tam zasvítí nápadný signál, že alkohol představuje celospolečenský problém i kvůli normalizaci pochlastávání na oslavách, doma, po práci... Pro mě to byla v prvé řadě love story ženy, která volí mezi lahví vína a partnerem a nakonec – během posledního aktu, kdy se najednou děje strašně moc věcí naráz a celé je to absurdně zhuštěné – se lásku rozhodne věnovat především sobě. V tomhle příběh myslím i díky okleštění na ty nejtypičtější situace může být pro spoustu lidí z cílovky inspirativní. Zejména ve spojení s doprovodnou preventivní kampaní. 65% ()

Pierre 

všetky recenzie používateľa

V nezvykle zaplněném  kině jsem se ocitl v obnažení žen 45+ s propašovanými lahváči, což úplně neavizovalo kinematografický zážitek století. Zápisník alkoholičky jsem ale určitě  vnímal jako jeden z očekávanějších filmů letošního roku, kterému bych měl věnovat pozornost. Tvůrci  se dokonce snaží film vizuálně obzlášnit zpomalovacími záběry nebo snovými momenty s kamerovým filtrem. Téma sice nepřináší nic originálního, ale vzhledem ke své vděčnosti mělo jistý potenciál. Ten se ale spíše rozplzl a nebyl úplně naplněn. Pro mě osobně především kvůli často nepochopitelné střihové skladbě, kdy jsem měl pocit, že film není vyprávěn moc kontinuálně. Takový rozklad osobnosti, první krizi, druhou krizi a návrat do normálního světa bych asi chtěl vidět ztvárněnou více postupně a detailně, po kručkách, jak to pěkně chronologicky šlo.  Tohle bylo zkratkovité. Ani jsem moc nechápal, jak na sebe některé scény navazují a v jakém stavu se zrovna hlavní hrdinka nachází (odmítne víno na mejdanu s kamarádky a jde domů, STŘIH cestou se zbaví do nějakého baru,, STŘIH  leží opilá na oslavě dcerky STŘIH - divný, ne? A takových momentů tam je víc) . Od Dana Svátka jsem na podobné téma před lety viděl Úsměvy smutných můžu a podle mých matných vzpomínek a komentáře měli taky podobný problém s útržkovitosti. U Alkohličky se zřejmě jenom zopakoval a ještě prohloubil.  Obavám se, že tohle je případ filmů, které jsou ušlechtilejší tím, že vytáhnou osvětové téma do veřejného prostoru, než kvalitou.  Vlastně pořádně ani nevidíme ten první spoušteč stavu hlavní hrdinky a většina toho údajného ,,pití´´ se taky děje mimo záběr. Místo toho tvůrci vlastně věnují hodně prostoru vztahovým trablům hlavní dvojice a tahle linka už mi přišla bohužel úplně nepochopitelná. V alkoohlické lince jsou občas jsou záblesky momentů, které jsou tak odlehčené a rozverné, jak asi měly byt, a které jsou tak depresivní a existenční, jak asi  měly být. Mimochodem, hudební doprovod super! Začátek je spíše odlehčený, i když třeba nepatřičně, ale tahle poloha filmu není njak extra hrůzná. Pak už se blížímě ke tíživějšímu dramatu. Jenže později začně vztahová linka válcovat alkoholickou a to už jsem se v tom naprosto ztratil,. Těžko říct, co chtěli tvůrci vlastně natočit. Každopádně ten vztah hlavní dvojice jsem nějak nepobíral. Možná takhle někdo zvláštně  funguje a já k tomu jen nemám životní zkušenosti.  V závěru jsem se už dokonce ztratil v tom, s kým právě hlavní hrdinka je (objeví se chlápek z lečebny, pak zmizí, pohádáme se s manželem, ale začneme se zase vídat....jenže najednou se po půlhodině zase vyrojí ten z léčebny se kterým máme jet na výlet). Srdceryvné dojímavé finále vůbec nefungovalo a dostal jsem u něho bohužel výtlem. Nejdřív jsem uvažoval o vyšším hodnocení.  On je asi hlavně  problém, že  mezi Terezou  Rambou a Miloslavem  Königem nepanuje absolutně žádná chemie! Každý jako by si hrál jiný film.  Toho Königa registruji podruhé a štval mě už jako manžel Křenkové loni v Úsvitu (!), takže příště už prosím radši k žádným herečkám nedávat. Zato Tereza Ramba se dost snaží. Možná tento vyloženě ,,svůj´´ film neutáhla úplně stoprocentně (úplně jsem ji nevěřil některé hádky s manželem, ale můžeme to zase svést na  Königa), ale ona je na tomto filmu jednoznačně  to nejlepší a nejpřirozenější. () (menej) (viac)

Galéria (23)

Zaujímavosti (3)

  • Natáčení trvalo tři měsíce, v Ústeckém kraji filmaři strávili 13 natáčeních dní. Vedle Dubice pracovali také v Ústí nad Labem, Mněteši na Roudnicku nebo Církvicích na Ústecku. Natáčelo se také v Praze a v Dobřichovicích, kde se filmaři na pár dní ubytovali v protialkoholní léčebně, kterou provozuje právě autorka knižní předlohy Michaela Duffková. Natáčení skončilo v červnu 2023. (rakovnik)

Reklama

Reklama