The Fixer
Réžia:
John FrankenheimerScenár:
Dalton TrumboKamera:
Marcel GrignonHudba:
Maurice JarreHrajú:
Alan Bates, Dirk Bogarde, Georgia Brown, Hugh Griffith, Elizabeth Hartman, Ian Holm, David Opatoshu, David Warner, Carol White, Murray Melvin, Mike Pratt (viac)Obsahy(1)
V době carského Ruska se Židům v zemi vede zle. Živoří v uzavřených ghettech, nemají svobodný přístup do ostatních částí města a jsou vystavováni brutalitám ze strany křesťanského obyvatelstva. Vzdělaný Žid Yakov Bok (Alan Bates) přichází z venkova do Kyjeva po té, co ho opustila jeho nevěrná žena. Jednoho večera při procházce zakázanou čtvrtí zachrání před umrznutím namol opilého kupce Lebedeva (Hugh Griffith). Bohatý antisemita Lebedev netuší, komu vděčí za život, a nabídne Yakovi zakázku, u které asistuje i Lebedevova dcera Zinaida (Elizabeth Hartman). Dívka se muže pokusí svést a málem se jí to podaří, Yakov však na poslední chvíli uhne, když si s ohledem na svou víru není jistý Zinaidinou čistotou. Potupená Zinaida jej mstivě nařkne ze znásilnění, a Yakova čekají horké chvilky - před soudem nemůže přiznat pravdu, aniž by vyzradil svůj židovský původ. To ještě netuší, že brzy ho stihne mnohem horší obvinění, po kterém mu zůstane už jen jediný spojenec – vládní advokát Bibikov (Dirk Bogarde). (dopitak)
(viac)Recenzie (5)
Oscar 1 nominace: Herec HR - Alan Bates ()
Začátek má našlápnuto v duchu Doktora Živaga a částečně ho i připomíná, větší část filmu se však odehrává v carském vězení, a přestože jsou všechny ty hrůzy skvěle natočeny a Alan Bates podává vskutku životní výkon, té hrůzy a temnoty je už příliš. Symbolický a tak trochu americky hysterický konec se k tomu nehodí. ()
26. Zlatý Glóbus za rok 1968 - nominace (4) - Nejlepší film (drama), Nejlepší herec (drama) - Alan Bates, Nejlepší herec ve vedlejší roli - Hugh Griffith, Nejlepší scénář - Dalton Trumbo ()
Solidní adaptace románu s výborným obsazením....Film poněkud zestárl...(65%) ()
Brilantní. Byť zároveň dost kruté... Sice „zákon vás ochrání, pokud nejste vinen,“ jak říká na konci prvního setkání se židovským vězněm vládní advokát, ale v zobrazované době temné společenské situace v carském Rusku to v případě pronasledovaných Židů vypadá než na vládu zákona spíše na tu vládu vnitřní vášně, jež spojuje další lidi stejné vášně, kde „nenávist zvítězí nad láskou a jejich nenávist je ještě více spojuje.“ Pouhým falešným obviněným, byť brzy vyjasněným a smeteným pod koberec, začíná pro hlavního hrdinu (a svým způsobem též pro diváka) dlouhá temná pouť plná téměř nekonečných muk a bezvýchodiskové tísně. Sbírka tyranských hlavounů, strážník plivající do vězňovy polívky, navrch drsné předpisy nedovolující používat v cele boty. Surová realita zároveň pronikající do temných nočních můr... tady stoupající voda, tam znižující se strop, za celou oběšenec, děsivé probuzení ze spánku... ta atmosféra včetně surrealistických prkvů je zde neskutečná, tím svým ztvárněním a místy až klaustrofobicky nasnímaným prostorem cely ze všech možných úhlů kamery... a jako malé světlo na konci dlouhého tunela působí pravidelná přítomnost sympatického advokáta v podání Dirka Bogarda (zaujal mě o cosi víc, než Alan Bates v hl. roli). John Frankenheimer se pro mě stal mj. mistrem vězeňského dramatu už díky svému staršímu americkému filmu Ptáčník z Alcatrazu (1962) a tentokrát si svůj status opětovně potvrdil i na ryze evropské půdě. Viděno opětovně s ročním odstupem a opět zážitek. Filmový klub náročného diváka v kvalitě nejvyšší! 90% ()
Galéria (13)
Fotka © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Reklama