Niehime to kemono no ó

Lehce nadprůměrná pohádka o tom, jak se lidská obětina královnou šelem stala. Cestou musela samozřejmě vytrpět mnoho příkoří, splnit minimálně trojici přetěžkých zkoušek a každého přesvědčit, že si toho svého krále zaslouží. Největší nepřátelé tu nejsou lidé nebo šelmy, ale předsudky a rasismus v mnoha různých formách, protože lidé nemají rádi šelmy, šelmy nemají rádi lidi, ale navíc i některé šelmy, zřejmě inspirováni Orwellovou Farmou zvířat a jejím „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější“ chtějí stát na vrcholu společenské pyramidy. Zkrátka i tento seriál může být odpověď na to, jak daleko se dá od obyčejné Krásky a zvířete zajít. Každopádně mě hlavní hrdinka docela přesvědčila, protože se během celého příběhu aktivně snaží, vyvíjí se. Sice jsem si často říkal „Už jí někdo konečně kupte boty!“ ale nakonec jsem se smířil s tím, že chodit bos je dalším příkořím, které chudák dívka musí snášet. Hlavní hrdina, náš král šelem, je taky sympaťák, sice si občas zařve, někdy se popere, ale svoji královnu chrání se vší ctí a ve správný okamžik projeví i sympatickou důvěru v její schopnosti. Romantika tu také docela funguje, i když sledování mazlící se drobné dívenky a dvoumetrového lva pro mě působí občas prostě divně. Dokonce i to namlouvání ještěrek v rámci vedlejších postav mi tu přišlo občas docela zábavné a rozhodně lepší, než co mi předvedla druhá série Overlorda. Některé části byli slabší, jiné byli docela dobré, ale občas to bylo celé tak nějak repetitivní, protože vlastně pořád bylo třeba někoho přesvědčit, že nesmí stát lásce v cestě a že všichni si jsou opravdu rovni. Když k dojmu započítám i dle mého průměrnou animaci a hudbu, tak si „Obětní princezna a král šelem“ vyslouží maximálně 6/10. (27.09.2023)