Reklama

Reklama

EOS: Mary Cassatt – malba moderní ženy

  • Česko Exhibition on Screen: Mary Cassatt – malba moderní ženy (viac)
Trailer
USA, 2023, 93 min

Réžia:

Ali Ray

Hudba:

Asa Bennett
(ďalšie profesie)

VOD (1)

Obsahy(1)

Mary Cassatt se proslavila malbou běžných životů žen kolem sebe. Její radikální obrazy je ukazovaly jako intelektuální a zvídavé, což představovalo zásadní posun v tom, jak byly ženy v umění vnímány. Vytvořila desítky obrazů a grafik matek a dětí, sama se ale nikdy nevdala, ani neměla děti. Byla vzdělanou umělkyní, která se rozhodla připojit ke skupině pařížských radikálů – impresionistů. Skrze její tvorbu a rozhovory s předními kurátory a umělci vypráví film příběh někdy přehlížené americké impresionistky, jejíž malby moderních žen ale stály v centru zásadních kulturních a společenských změn. (Pannonia Ent.)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (1)

Marze 

všetky recenzie používateľa

Dokument je pln krásných obrazů. Cassattová je nepráven známá hlavně jako malířka obrazů s matkou a dítětem, protože byly velmi populární a dělaly se na ně pořadníky. "Svedly mě na umělecké scestí" posteskla si. Je neuvěřitelné jak precizními obličeji malířka uměla vystihnout výraz dvou balených slečen, kterým to není příjemné. Otec této umělkyně měl talent na přeprodávání věcí a selá rodina i na investování, takže měla privilegované dětství. Na druhé straně to byla doba nadvlády můžů, kdy ženy nesměly většinou studovat a dělat kariéru (později podporovala hnutí za volební právo žen v Americe). Z  Ameriky odjela kam jinam než do Paříže, kde hned získala vstup do světa večírků a večeří bohatých a  umělecky se vdělávala. Po vypuknutí krvavé občanské války se vrátila do Philadephie, kde doufala v pochopení svých obrazů. Část jich shořela při požáru galerie a tak definitivně odjela do Evropy a tentokrát si oblíbila venkov a v Paříži začala být konečně uznávanou. Její ženské postavy vykonávají obyčejné činnosti. Často krrslila mdlé oči, ketré nemají intelektuální život. U obrazu, na kterém je pravděpodobně její zrzavá sestra uvidíte v divadle místo tehdy obvyklého milého zdrořilého pohledu radostný.  Obraz Čaj o páté kritici nenáviděli, že byl tak podivný a nenaplňoval pravidla. Je tu pnutí mezi intimitou a nedostupností. Ženský prostor interakce a domácí intimní prostor společenského života. Obě ženy jsou ve svém vlastním světě. První se nedívá na svého hosta , druhá zvedla šálek, aby si zakryla obličej. Proto je ten obraz tak frustrující. Něco se mezi oběma ženami děje. Malířka musela utéci před první světovou válkou z Paříže na jih Francie, v roce 1914 přestala pořádně vidět a nemohla malovat a o dvanáct let později v 82 letech zemřela. ()

Galéria (8)

Reklama

Reklama