Isekai šókan wa nidome desu

Hrdina je reinkarnován do stejného světa podruhé, potom co ho před pár lety zachránil, to zní jako zajímavý a originální koncept, s kterým by se dalo něco dělat! Určitě to nebude jen hromada stupidních klišé a zápletek ve stylu „Ježíši to si ty Secu! Dlouho jsem tě neviděl. Pamatuješ, jak si nás minule zachránil? Tak teď je to třeba udělat znova!“. Určitě tam budou zajímavé charaktery, a ne jenom další nudný harém, který se bude snažit při nejbližší příležitosti zase dostat do blízkosti našeho hrdiny… Ale já bych i tohle všechno vydržel, nějak bych se prokousal tím, že seriál pracoval úplně divně a křečovitě s daným tématem, házel po nás jednu postavu za druhou, které se jenom mihly v příběhu, řekli něco ve stylu „Ježíši to si ty Secu! Dlouho jsem tě neviděl…“, proběhla nějaká ta záchrana a zase zmizely neznámo kam. Ale pak přišel osmý díl a objevil se Tóma. Hlavní záporák, který už od začátku nepůsobil vůbec děsivě, ale údajně vlastně stál za vším, určitě i za ranní nevolností našeho hrdiny. No a v momentě kdy vyjevil svou motivaci – proč to celé vlastně dělá, tak jsem usoudil, že na tohle nemám. SPOILER Dokážu zvládnout příběh, kdy po pozornosti hlavního hrdiny touží skupina roztoužených dívčin i mužů, ale aby byl největší simp z celého příběhu hlavní záporák, který je uražený, že si ho kdysi přestal hrdina náležitě všímat. KONEC SPOILERU Mě bylo vysloveně trapně i za Tómu… Když k tomu přihodím, že animačně ani hudebně to není žádný skvost, souboje byly docela nudné a děj křečovitý, tak se mi nemůžete divit, že po těch osmi dílech co jsem viděl víc jak 3,5/10 nedám. (24.06.2023)