Sabata
Ehi amico... c'è Sabata, hai chiuso!
Sabata
Réžia:
Gianfranco ParoliniKamera:
Sandro MancoriHudba:
Marcello GiombiniHrajú:
Lee Van Cleef, William Berger, Ignazio Spalla, Linda Veras, John Bartha, Gianni Rizzo, Claudio Undari, Romano Puppo, Luciano Pigozzi, Carlo Tamberlani (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Vážení občania mesta vykradnú vojenský trezor, z ktorého ulúpia 100 tisíc dolárov, aby si za ne kúpili pozemky, cez ktoré má viesť železnica. Ibaže nerátali s tým, že narazia na super pištoľníka - Sabatu /Lee Van Cleef/. Ten najprv získa odmenu za zabitie troch zločincov, ktorí ulúpili zásielku zlata - ale potom zistí, že išlo o podvod a sám sa stane terčom troch zabijakov. Režisér a spoluator filmu Gianfranco Parolini, alias Frank Kramer, dal filmu odľahčený tón a v akčných scénach zdôraznil humor a pestrosť. Výsledkom tohto akčného, takmer "bondovského" westernu je príjemný zábavný film, ktorý nie je určený iba pre fanúšikov tohto žánru, ale aj pre tých, ktorí privítajú na obrazovke každú žánrovú zmenu... (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (41)
Úvod samostatné kapitoly spaghetti-westernu. Příběhů o Sabatovi - Jamesi Bondovi "italského" Divokého západu. Není to Leone, ale mezi obrovskou spoustou italské spaghetti produkce Sabata výrazně vyčnívá. Vcelku se jedná o jeden z mnoha salónních westernů, ovšem režijně velmi dobře zvládnutý. Kralují tu stylizované postavy - Sabata suverénního Lee Van Cleefa, méně výrazný, ale vpodstatě rovnocenný někdy spolu- někdy protihráč Banjo Williama Bergera nebo hlavní záporák Franca Ressela s obličejem a manýry jako z dobrého italského hororu. Ještě stylizovanější jsou časté detaily - povětšinou oněch obličejů, drsné a často i vtipné přestřelky a neuvěřitelně barevná, takřka bordelová výprava. Snímek si vypůjčil i cosi z hongkongských akčních filmů své doby - akrobata s jeho salty a přemety. Co se týče hudby - je to děsná směs všeho možného, popem počínaje, mexickou kytaru nevyjímaje a varhanními preludiemi konče, ovšem tady to funguje na jedničku. ()
Vážně jen slabé dvě hvězdy. Celé je to takové divné - vlastně ani nevíte, komu o co jde, prachy lítaj sem a tam, zleva doprava, mrtvoly se hromadí, a všem v městečku je to úplně jedno, nikoho střelba na ulici už ani nevzrušuje, padouchů je furt plná pr.del, kdoví, odkud se berou, farář se taky nechá přesvědčit, aby zkusil vraždu - no, kde to jsme? Lee van Clef je charismatický, roli Zavšivence jsem nepobral, a ještě za něco stojí ten skákající indián. Ale jinak vážně netuším. Hráč na banjo je kdoví proč hajzlík, a že bude střílet z banja je jasné v podstatě od začátku. Objeví se i kulomet. Střih je mizerný, skript nefunguje (postavy jsou v jedné scéně třeba vlevo a klečí, a v příští vpravo a stojí), logická návaznost scén je na pováženou, a to jak těch akčních, tak i těch, kde se nic neděje. Mohla by to být parodie sebe sama, kdyby to prostě nebylo hloupé. A vlastně by mne zajímalo, o co šlo nakonec Sabatovi. A proč se v obsahu filmu přirovnává Sabata k Bondovi - no tak! ()
Van Cleef je ako vždy výborný. S takou charizmou, ako má on, to ani nejde inak. Nieže by jeho postava v ostatných westernoch nebola vždy vynikajúcim strelcom, ale v tomto to už preháňa, viackrát ani nemusí mieriť a nemíňa ani raz. A je mu jedno, či je to s revolverom alebo s puškou. Veľmi akčne poňatý western má fajn príbeh, ktorý sám o sebe by si zaslúžil aj vyššie hodnotenie. Brzdí ho však spracovanie, viackrát divná kamera a početnosť divných a aj celkom zbytočných postáv. Najhroznejšou postavou je bendžista stvárnený Bergerom s jeho nechutným sedemdesiatkovým účesom. ()
Cožpak Cleef je prostě svůj, opět co by pistolník co nikdy nemine. Ovšem doprovodné "figurky" v podobě ožralýho tlusťocha, indoněmýho atleta a hlavně konkurenta v rezavý paruce s banjem jsou dost protivný. Děj pak nezachrání ani ultra slizkej hlavní "záporák" s plechovejma terčema a kudlou v hůlce, ani počty zabitých nepřátel, kdy vlastně padají jak hrušky naprosto bez většího důvodu a efektu desítky chlápků. ()
Galéria (45)
Zaujímavosti (4)
- Vo filme Sabata je na rukoväti vykreslené S, v pokračovaní Návrat Sabatu (1971), je S zakryté hnedými krytmi. (mortimerm)
On to tam prostě dá, aby to tam BYLO. Výstižněji nelze popsat počiny pana Paroliniho. Nic nedává smysl. Nikdo tu nemá opodstatnění. Nic k ničemu nesměřuje. Nic nemá logiku. Nikdo se nechová ani trochu jako reálná osoba. Ale má super zbraně, super věci, super ohoz, super vlasy, nebo super velký počet obětí k zabití... a rejža zase super spoustu peněz. Po tolika letech si některé filmy zaslouží a některé vyloženě žádají revizi. Že Sabata z ní nevyjde jako vítěz už tuším hodně let. Ale bylo to možná ještě horší. Co se za ta léta změnilo? Už znám pana Paroliniho a jeho režijní um. Bez zaujetí, není to dobrý režisér, nemá dobré filmy, neumí dobře vést, v takovém Samsonovi (1961) dokonale předvádí, jak je naprosto neschopný udržet cokoliv jen trochu dějového pohromadě. Zdánlivá zmatečnost Sabaty, kterou jsem mohla dříve považovat za důsledek vlastní nepozornosti, není tedy jen zdánlivá, ale vychází přímo od autora. Až když už znám většinu účastníků téhle zábavy, konečně chápu, "kdo je tu jako kdo"! Proč ale dělá to, co dělá? Překvapivě z toho tahle věc pořád vychází lépe než jiné (a jiné autoři), protože Parolini snad nemá jiný záměr, než předvést svoji formu a náklady, a pokud v hlavě něco má, nikdy to, bohužel (?), nedá do scénáře. Scénáře... ech. To jest těch (maximálně!) pět vět v hodině a tři čtvrtě, které vysvětlují zcela nelogický děj (ještě nelogičtějším zdůvodněním), vedle čehož koexistují pouze hlášky vtipkující (nikoliv vtipné), tvářící se obsahově (pouze tvářící), a stylové (všechny). Jednořádková zápletka rozplizlá do ubíjející stopáže, navíc postavená na nesmyslu (Sabata vydírá pomocí důkazu, který si v rámci efektního bouchnutí zničí. Nemá tedy již čím vydírat a "záporáci" nemají žádný důvod pro to, co tu hodinu a půl dělají). Charaktery nejsou tak zábavné (ony hlavně žádné nejsou), drahé vychytávky tak objevné a scénář tak žůžový, jak zřejmě měl být. Vzhledem k tomu, že na exhibici formy už mě neutáhnete, a nikdo tady nemá možnost do svých "postav" dát vůbec nic, zůstává tedy co? Pořád hezká hudba, ač, jistě, ohromně stylová. Dobří herci, kteří ale (podobně jako u Fulciho) dokazují, že když je špatné vedení, nezachrání to nikdo. Za co cenit? Za to, rejžo, že si sem nataháte tolik skvělých herců a milých kluků a pak ty v hlavních rolích necháte jenom blbě pózovat a ostatní stylově vyvražďovat po desítkách? Tomu se říká obžerství formou. A za to, sorráč, už ode mne chválu nezískáte... Neumím si představit, jak (pokud bude) bude po revizi vypadat druhý a třetí Sabata, mnou, oproti tomuhle, považovaný za odpad už při první projekci. Ony prachy opravdu nejsou všechno, autore. Nevěřil byste tomu, ale nějakou jednu, malou, nepatrnou motivaci a zápletku, jinou, než jen, že buď chci prachy, nebo chci víc prachů, nebo chci někoho obrat o prachy, respektive někomu nechci dát prachy, a nakonec se utopím v prachách, tralala, konec... Iluze o zábavě bohužel vzaly za své. Takže bonus filmu: rodinný podnik akrobatů je obsazen skutečným rodinným podnikem cirkusové rodiny Ukmarových. () (menej) (viac)