Christine

Stephen King je proste prilisne mainstreamove pako, coz ma na Carpentera, ktery je naopak alternativni bckar negativni efekty. Prvni pulka byla dobra, mysterie generovana inteligentnim autem Christine, ktera zarli na pritelkyne sveho majitele, atraktivni US stredoskolske prostredi, Capenterova hudba. Cim vic se ale blizi konec, tim vic se to zacne utapet v otravne bazine nezazivnosti. "God, I hate rock and roll." 6/10 (16.05.2010)

Ač jsem Kingův fanoušek, zrovna Christine jsem nečetl. A to je možná dobře. Každopádně jsem měl dojem, že to Carpenter vzal za správný konec a budoval napětí spíše skrze postavy tak, jak to dělá ve svých knihách King a což mnohé adaptace jeho knih postrádají. Díky tomu je film opravdu napínavý a nepůsobí to trapně. (16.08.2023)

Knižnú predlohu mám veľmi rád, jedná sa o pomerne rozsiahlu, takmer 500 stranovú záležitosť, takže v prípade filmovej adaptácie treba počítať s redukovaným príbehom. Christina je klasickým filmom krásnych 80. rokov, Carpenter pristupuje k dielu majstra so cťou a prináša dobový príbeh o nešťastnej, i keď nie príliš tradičnej, láske. Vo filme môžeme počuť priehrštie rock ´n´ rollu, na ktorý boli výrazné narážky i v knihe, čiže atmosféra predlohy je zachovaná, snímka má svojské, pre znalcov režisérovho diela typické kúzlo, ktoré dotvára i klasická, „carpenterovská“ melódia, sprevádzajúca, tentoraz v menšom množstve, nočné Christinine výjazdy. V rámci Johnovej tvorby priemer, no ako filmový prepis mnohokrát przneného spisovateľa vydarený kúsok a taktiež nostalgická záležitosť, pretože toto je presne ten typ filmu, ktorý by som si zamiloval v detských časoch. (21.11.2009)

Carpenter a King je docela slušný spojení pro horor, ale nic moc z toho nevylezlo, respektive nic hororovýho, to už byl daleko větší horor i Maximum Overdrive. Navíc auto vůbec nepůsobí nějak drsně, zabíjí dost cenzurovaně, což je teda hodně velký mínus, kór když samotnejch vraždících scén je minimum a atmosféra se pro změnu nekoná téměř žádná. Od Carpentera bych teda očekával daleko víc (26.02.2009)

King, Carpenter a raná osmdesátá léta? To by mohlo vyjít. A taky že jo. Poměrně věrná kopie literární předlohy. Carpenter si s tím docela pohrál, hlavně teda s Christinou. Starý rock and roll, ty ujeté účesy konce sedmdesátých let, mladá Alexandra Paul a klasický kingův příběh, v němž to tajúplné a děsivé vystupuje jen tak jakoby mimochodem. (29.07.2009)