Obsahy(1)
Ghosts Again je první singl a videoklip z patnáctého studiového alba „Memento Mori“ britské elektronické kapely Depeche Mode, který natočil jejich dvorní nizozemský režisér Anton Corbijn a který byl odvysílán ještě před vydáním tohoto alba. V tomto černobílém hudebním videoklipu můžeme vidět členy kapely Martina Goreho a Davida Gahana, kteří se procházejí městem s vycházkovými holemi ozdobenými chromovanými lebkami. Následně zakotví na střeše uprostřed města, kde je čeká šachová partie. Do toho se střídavě dostáváme na hřbitov, kde frontman kapely leze po čtyřech a kde následně vidíme tančícího ducha. (Trajektt)
(viac)Recenzie (6)
Ono sa to ponúkalo už dlho, prepojenie Siedmej pečate a vizuálneho stvárnenia hudby DM, i keď to asi nikoho priamo nenapadlo. No a Anton to vymyslel skvele, dokonca scény hrania šachu nekopíruje doslovne, ale kapelu (či jej zvyšok, alebo tvrdé jadro) posadí na strechu v downtowne New Yorku. Samozrejme to musí byť čiernobiele, inak by to stratilo veľa zo svojej pôsobivosti. Ghost Again je typický popový singel, našťastie má v sebe niečo, čo odráža aj témy albumu s priliehavým názvom Memento Mori. ()
Kdopak by duchy neměl rád a to ještě k tomu, když se zjevují again a again, ať už v našich životech či na filmovém plátně. Kapela Depeche Mode ví, jak zahrát na tu správnou, temnou strunu svým věrným fanouškům, takzvaným Devotees, kteří si libují v černé barvě a které když vidíte pohromadě na koncertě nebo na párty věnované této kapele, tak si připadáte jako na pohřbu. Ještě aby néé, když oba průkopníci této elektronické kapely už překročili šedesátku a začínají pomýšlet na časy, kdy se sami mohou stát duchy jako se to stalo v nedávné době jejich třetímu členovi kapely Andrew Fletcherovi, jemuž buď země lehká a který zůstane navždy v našich srdcích, jak výstižně napsal můj kolega a zdejší uživatel martinpk. A tak po šesti letech, kdy byli fanoušci a posluchači této kapely natahováni jako péro na gauči si konečně můžeme poslechnout první vlaštovku z připravovaného alba Memento Mori, které nám má připomenout pomíjivost smrti a eventuelní přípravu na konce našich životů. A i když je toto téma vcelku depresivní, tak to kapela vzala s nadhledem a vytvořila skladbu, ze které číší pravý opak a u které se skokem vracíme do veselých let osmdesátých, kdy na diskotékách zněl veselý popík typu Erasure, Pet Shop Boys či New Order. Pro mně to je velké překvapení a jsem moc rád, že se kapela vrací ke svým kořenům a za sebe musím říct, že už teď je to jedna z mých nejoblíbenějších písní minimálně za posledních dvacet let. I když nám hlavní protagonisti trochu zestárli, tak musím konstatovat, že stárnou s noblesou a že nizozemský režijní fajnšmekr Anton Corbijn se své role hlavního fotografa a režiséra ujal perfektně a tento černobílý videoklip natočil nad moje očekávání. Zakomponoval zde mnoho narážek a skrytých významů, které pochopí jen skalní fanoušci této kapely. Múžeme zde vidět také inspiraci z filmu Sedmá pečeť, kde si své hrátky se smrtí zahrají Martin s Davem. Plíživý moment stárnoucího Davea na nehostinném hřbitově mi vůbec nepřipadal morbidní, ale spíše vypadal tak trochu groteskně a zjevení tančícího ducha už bylo takovou tou třešinkou na dortu!!! Takže přeji všem příjemný poslech a v létě see you in Praha Letňany a za mně musím dát tomuto skvostu zasloužených 101%. ()
Depeche Mode sa vrátili v plnej sile! Šesťročné čakanie sa vyplatilo. Trošku zabrnkali na nervy dvojitým odpočítavaním, ale majú odpustené 😎. Klip inšpirovaný Bergmanovov Siedmou pečaťou je trefa do čierneho. Corbijn tradične nesklamal. Silné emócie to vo mne zanechalo aj vzhľadom na odchod Andyho. Vidíme sa minimálne v BA a Berlíne na Black Celebration. ()
Píseň i klip velmi podařené a pro mě největší příjemné překvapení DM od SOFAD, 1993. ()
Skvělá kombinace nápadu (reminescence na Bergmana), režie a marketingu dělá z tohohle klipu symbol nové éry depešáků ve dvou. ()