Ako krtko k nohaviciam prišiel

Jestli chcete slyšet krtka mluvit, pak je to pouze v tomto filmu (veškeré ostatní filmy častno namlouvali členové rodiny pana Milera, protože to byly jen jednotlivá slova jako "Hele hele", "Na", "Tady" a podobně). Tady bylo však nutné trochu víc, aby i malé děti pochopili postup výroby. Nádherně malované, nejvíc jsem jako malý miloval raka, takový trochu drsňák a zároveň na krtka tak hodný (06.06.2012)

Myslím, že Nejstarší díl krtečka (krtek ještě ve vývoji) takže nebyl až tak roztomilý, ale tímto dílem odstartovala večerníčkovská mánie s názvem Krtek Krteček je symbol mého dětství, ať jsem se na něj podíval v televizi, ať jsem si ho prohlížel v knížkách, a nebo ať jsem se s ním bavil s kamarády ve školce.. Kouzelný krtek, takřka bez chyby.. 95% (29.01.2012)

Naprostá klasika, na které vyrostly snad všechny děti, narozené v Česku a Slovensku od roku 1950. A další miliony po celém světě. S nejmladším členem rodiny na to koukáme znovu a znovu, protože tenhle krtek je sice průkopník, ale ze všech nejlepší. Další seriály o krtkovi vznikly až po "kalhotkách" a rozrostly se v dětskou klasiku, která provází caparty dodnes. A přiznejme si to, kdo z dospělých se na některý díl nepodívá s potomky i dnes? (08.03.2015)

Dnešní terminologií by se dalo říci, že jde o pilotní film budoucí kultovní série a až donedávna bych tvrdil, že stejně jako mnoho jiných pilotních filmů nese stigma toho nejslabšího. (Už to ale netvrdím, protože mi bylo spatřit na vlastní oči novodobou dotáčku Krtek a maminka.) Proč nejslabšího? Důvody vidím nejméně tři: Výpravnost, mnohomluvnost a ideová didaktičnost. U následných sérií se panu Milerovi podařilo blahodárně zredukovat přebujelé výtvarno ve stylu prvorepublikových knižních ilustrací na jednoduché pestrobarevné symboly a šablony, které teprve dodaly Krtkovi ten pravý vizuální šmrnc. Zároveň došlo k právě tak blahodárné redukci dialogů, jež za pomoci směšně malé slovní zásoby postihnou nebývalou škálu emocí a sdělení. Těmito dvěma nutnými redukcemi se jakýsi pouhý krtek teprve stává Tím Krtkem. Krtkem, kterého člověk dokáže chápat jako osobu sobě podobnou a milovat od raného dětství až do doby, kdy po čtyřicítce konečně dostává rozum. Z tohoto hlediska je tedy pro mě prvotní Krtek překonán, jeho poslání být předobrazem Krtka budoucího (a lepšího) je splněno a s dosažením věku pěti let můj zájem o něj bezezbytku mizí (podobně jako mizí zájem o lentilky, když člověk okusí sex). Poslední potíž je zaviněna Krtkovým poučným zaměřením, podmíněným dobou vzniku. Divák je na Krtkově příběhu informován o nezbytnosti tvořivé práce a široké kooperace na cestě k žádoucím hmotným statkům (kalhotkám). To by nebylo tak zlé, kdyby tvůrci naznačili i související ekonomické vazby. Všichni totiž na kalhotkách pro Krtka makají zadarmo. Stejně jako v Neználkovi ve Slunečním Městě každý udělá, co je potřeba a co umí a nedostane za to ani floka. To je ovšem buď sprostá lež, nebo nevhodně zamlčená vize budoucího komunismu, v němž nebudou peníze a každý do systému přispěje podle svých schopností a každý si vezme podle svých potřeb. Jedinou výjimkou je Ježek, který poslouží k vyčesání příze nedobrovolně. Jak je vidět, i Bratři v triku nakonec myšlenku kalhotek opustili, protože v následných sériích už Krtek opět chodí s holou zadnicí. (24.12.2013)

Z cyklu Mistři českého animovaného filmu! Úplně první film s krtečkem je sice krásně napsanej, ale jinak se mu nedostalo tolik péče kolik by si zasloužil. Je to příjemná zábava i pro dospělé a v dětství na tom určitě ujížděl úplně každej. Zdeněk Miler vytvořil jednu z nejznámějších postaviček českého filmu! [80%] (28.03.2011)