Kolberg

Už začátek filmu naznačí, že nepůjde primárně o historické válečné drama, nýbrž o (ne) podprahovou propagandu volající po semknutí a statečnosti německého národa. Přitom bitva samotná nebyla vůbec špatně natočená, kostýmy jsou také zdařilé, ale ten apel jde až moc dobře cítit a o trapně směšné scény zde také není nouze. Zvláště hlavní představitelka je aktérkou většiny z nich, podobně jako v jiném Harlanově snímku Zlaté město. Celkově pouze 2*, přitom k průměru moc nechybělo. (04.08.2013)

Nejenom po propagandistické ale i po technické stránce zvládlo režisérské duo Harlan - Liebeneiner film KOLBERG na jedničku. Příběh není nijak složitý : obrana města v beznadějné situaci proti drtivé přesile a dejme tomu dvě nebo tři dějové linie hlavních hrdinů. Cílem bylo ukázat, že neochvějnou vůli ve vítězství (tasení šavle jenom při pouhé zmínce o kapitulaci) a ochotou přinášet bez mrknutí oka ty nejvyšší oběti (obětovaní svého statku a veškerého majetku, smrt jediného syna) pro svůj národ lze dosáhnout vítězství i v sebevíc nepříznivé situaci. KOLBERG měl být injekcí do žil německému národu, který čelil v letech 1944 a 1945 totální katastrofě. Na příkaz Goebbelse byly s filmu vystříhány scény zobrazující utrpení německých civilistů. I tady se však částečně ukazuje nepochopení mentality Rusů, které ve filmu zastupuji Francouzi. Vítězství totiž Němcům zajistí neochota Francouzů pokračovat pro vysoké ztráty v boji. Pravě tohle ale byla věc, na kterou Rusové zvysoka kašlali. (19.02.2010)

Kde je hranice mezi hrdinstvím a fanatismem? - Je třeba souhlasit s fragre-ovým komentářem, že propagandističnost díla je vždy nutné zkoumat nejenom v textu díla samého, ale i ve vztahu ke kontextu, v němž je dílo uváděno. Je nepochybné, že ta hrstka diváků, která film viděla v době premiéry (film šel do distribuce v době, kdy podstatné procento německých kin bylo srovnáno se zemí nebo bylo z jiných důvodů nepoužitelné k původnímu účelu) chápala poselství filmu v aktuálních souvislostech. Film jako takový je ovšem skutečně spíše soft propaganda s několika povinnými nacisticko-ideologickými klišé (krev a půda, vůdcovský princip, utrpením ke slávě, zbabělý intelektuál vs. hrdinní vojáci, počestní konzervativní měšťané s árijskými rysy jako pilíře společnosti atd.). Snímek se dokonce do značné míry drží historických reálií - samozřejmě s několika úpravami a vylepšeními (město přestalo být ve skutečnosti obléháno nikoli proto, že to Francouzi vzdali, ale protože kapitulovalo celé Prusko; Ferdinand von Schill nenašel hrdinnou smrt při obléháni Kolbergu, ale až o dva roky později apod.). Nejdražší německý film nacistické éry s obrovským množstvím komparsistů jinak připomene některé sovětské filmy odehrávající se v dobách napoleonských válek - např. Bondarčukovy opusy Waterloo a Vojna a mír. (06.08.2011)

Poslední výprsk nacistické kinematografie, která vlastně neobsahuje téměř žádnou propagandu, ale díky době ve které vyšel, tak propagandistický je. Davové scény jsou skutečně napěchované komparzem a věřím tomu že Goebbels nechal uvolnit několik těch tisíc vojáků z fronty, aby dotvořili patřičný dav. Další celkem příjemný fakt je ten, že je to jeden z prvních kolorizovaných filmů. Pokud ovšem nerozumíte němčině, tak ruce pryč. (03.03.2013)

Goebbelsova ( a vlastne celého umeleckého nacistického Nemecka ) labutia pieseň, do ktorej sa vkladali posledné a najväčšie nádeje na propagandistické objatie ríšskeho občana. Na rozpočte sa nešetrilo ( ak by sa brala do úvahy inflácia, film by určite zaujal popredné miesta medzi najdrahšími snímkami v histórii ) a hlavne v masových a bojových scénach je to vidno. Ide však iba o dosť ukecané dielo, ktoré chcelo okrem propagandy zaujať aj zábavnou formou a priniesť publiku niečo v štýle ODVIATE VETROM. Nevyšlo to ani z jednej, ani z druhej strany. (14.12.2017)