Reklama

Reklama

Sisi & ja

  • Česko Sisi a já (viac)
Trailer 1

Obsahy(1)

Grófka Irma je zvolená za dvornú dámu cisárovnej Sisi a nasleduje ju do Grécka. Tam žijú ďaleko od prísneho a stiesneného rakúskeho dvora, obklopené len vznešenými ženami. Cisárovná Sisi sa snaží oslobodiť od očakávaní svojej rodiny a užíva si čas bez manžela a detí. Irma je fascinovaná touto neobyčajnou ženou a jej modernými myšlienkami. Čoskoro zatúži po väčšej cisárovninej náklonnosti, než dovoľujú dobové mravy. Na viedenskom dvore sa otvára temný paralelný svet, kde sa užívanie drog a anorexia považujú za žiaduce a medziľudské vzťahy sú takmer nemožné. (HBO Max)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (14)

faraoon 

všetky recenzie používateľa

Racek-duše svobodomyslná, nepokorná a nezávislá a ještěrčí schopnost neustálé obnovy i za cenu ztát zdánlivě fatálních. Obě milují, ale netuší jak moc je to ještě možné. Avšak altruista Irma naivně ví, že to nejkrásnější je čeká až v životě příštím protože tak je to přeci samozřejmé. Źe ? Krasojízda Sandry Huller prostě pokračuje a po nepodařené, však brilantně zahrané Anatomii pádu má schody na trůn nezapomenutelnosti posypány filmovými vavříny. Novinkou v tomto filmovém zpracování je odvážně pojatá stavba osobnosti kontroverzní císařovny právě s takto agresivním niterním vhledem do její duše. A už vůbec mě neuráží takto vystavěná postava SISI protože pokud vnímám film obecně jako koktejl s vyváženými porcemi příběhu, výpravy, muziky a ozdobený dávkou emoce pak mě neurazí režisérský záměr jisté historické nekorektnosti. Neboť dogmatický schématismus by příběh přetavil do dokumentu. A to bychom z projekce odcházeli sice nasycení, avšak cituprázdní, ne ???? ()

petalihi 

všetky recenzie používateľa

Veľmi som sa na tento film tešila, ale… bohužiaľ, musím to napísať - je to len ďalší nepodarený pokus o život Sisi. Po umeleckej stránke je to asi ok - hudba, strih, scenár, atď. Historicky je to však úplne mimo. Irma Sztáray sa narodila v r. 1863, bola teda o 26 rokov mladšia než Sisi. Vo filme však vyzerajú ako rovesníčky. Z cisára Františka Jozefa urobili násilníka, ktorý znásilňuje vlastnú ženu a zo Sissi latentnú lesbičku. Ďakujem pekne, mne raz stačilo. ()

Reklama

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Každá generace chápe mýtus o císařovně trochu jinak. Tohle je hodně originální pojetí a jedno z nemnoha, které jako hlavní téma sleduje závěr jejího života. Vztah s poslední dvorní dámou a události na Korfu. Umělecká licence je hodně divoká, co se týká kostýmů i vybrané hudby, ale zase je tu Herzogin in Bayern (1837-1898) zachycena při setkání s Queen Victorií (1819-1901). Osobnost Maďarky Irmy Sztáray (1863-1940) veřejnost poznala díky jejím memoárům Poslední léta císařovny Alžběty: vzpomínky dvorní dámy (Aus den letzten Jahren der Kaiserin Elisabeth, 1909, česky 2005). Stejně tak atraktivní figurou je homosexuální bratr císaře Ludvík Viktor (1842-1919), přezdívaný Luzivuzi nebo Bubi. Není to tedy zásadní prohra, ale určitě také ne ten nejlepší film inspirovaný životem císařovny. Na Maxu je film bohužel jen v dabingu, německý originál chybí. ()

galiea 

všetky recenzie používateľa

Vizuálně nádherné, hudebně nápadité, emočně nabité, ale dlouhé, příliš dlouhé. Některé scény až zbytečně využívají vulgárního a prvoplánového humoru, což mi k jinak spíš melancholické atmosféře moc nesedělo. Moc hezky vystihnutý obraz zlaté klece, ve které císařovna žije a ze které se marně snaží uletět. A také nerovné, přesto hluboké přátelství. O filmu musím od shlédnutí stále přemýšlet, ale nedokážu se zbavit pocitu, že být o 40 minut kratší, byla by to fakt pecka. Shlédnuto v rámci festivalu Das Fülmfest 2023. ()

JitkaCardova 

všetky recenzie používateľa

Svrchovaně krásný, výrazově i významově suverénní snímek s průzračně ryzí i detailně barvitou a spíše působivě metaforickou a ilustrativní než historicky úzkoprse věrnou faktografickou výpovědí o životě nedostižné ženy, inteligentní, svobodomyslné, neohrožené, dobrodružné a krásné, a zároveň v neúprosné logice patriarchálními pravidly a konvencemi sešněrovaného světa osamělé, zraňované a nenaplněné, fixující se melancholicky na méně podstatné životní stránky, které jí zbyly, a postupně umdlévající a upadající do depresí v ústraní od císařského dvora, trávící čas na řeckém Korfu a na cestách, v obklopení hrstkou věrných, tu méně tu více originálních osobností, jež do míry jejich limitů inspiruje a fascinuje, leč bohužel to s téměř železnou nezměnitelností nikdy neplatí naopak. *** V oku příběhu se ocitá přísně katolicky vychovaná a zprvu silně upjatá dvorní dáma, nová společnice, na níž je nám ilustrována postupně vznikající až psovská oddanost a závislost na Sissiných oslňujících kvalitách a nepřekonatelné touze po volnosti a rozletu, jíž někteří lidé v císařovnině blízkosti propadají, aniž by je s ní mohlo propojit skutečné porozumivé rovnocenné přátelství a sblížení, aniž by s ní dokázali držet krok a mohli sebeméně ulehčit její především duševní izolovanosti a opuštěnosti. *** Snímek ústí v geniální výmluvně dvojznačný závěr, v němž se završí nejen Sissin život, ale i onen psovsky oddaný Irmin vztah. Kamera nám jasně neukáže, kdo přesně Sissi zabil, ale silně nám vnucuje historická fakta přepisující chytrou představu, že pokus o atentát jen poskytl vhodnou příležitost Irmě, která ji pohotově využila a neponechala nic náhodě. Následná Sissina poznámka, že netušila, jak moc ji Irma miluje, vyzní mnohem přiléhavěji, lépe sedíc k povaze Sissiných brilantně ironických postřehů, pokud tím Sissi komentuje fakt, že ji Irma úspěšně bodla, a ne že se ji neúspěšně pokusila před bodnutím ochránit. Irma také měla všechny důvody to udělat: zblízka sledovala, jak upřímně a nevydržitelně se stárnoucí, osamělá Sissi trápí, a z několika společně prožitých otřesných situací nabyla přesvědčení, že Sissi se skutečně se svou nezdolnou vůlí a umanutostí dříve či později nevyhnutelně sama zabije. To však Irma nemohla připustit: jako křesťanka měla pevnou víru, že by se tím Sissi připravila o spásu a věčný život, a jako sobecky a závisle zamilovaná osoba věřila, že by tak přišla o poslední špetku naděje, že se spolu na věčnosti shledají a ona bude Sissi už napořád nablízku. Pomoci jí a udělat to ze soucitu, ze strachu a z lásky místo ní by bylo logické řešení. *** Když pak ve finále Irma stojí na útesu a s úlevou a uvolněním se usmívá, jednak můžeme tušit, že z ní spadlo obrovské břemeno, jednak že už se bez zatížení jen raduje z vidiny společné věčnosti, která je jednou nevyhnutně čeká, a jednak že se usmívá z uspokojení nad dobře splněným úkolem, že Sissi už se (metaforicky) stala oním divokým rackem a že to ona, oddaná přítelkyně, jí to vysvobození dokázala poskytnout. Nakolik je to nemocné, anebo naopak zdravé přesvědčení a šílený, anebo vysoce smysluplný čin z lásky jedné ženy ke druhé a z pochopení lásky ke svobodě uprostřed tuhého, zvrhlého a šíleného patriarchálního systému, už je ponecháno na subjektivním náhledu a posouzení každého diváka. *** Formálně se nejedná o žádné unylé a opulentní historické kostýmní drama, ale mnohem spíše o s až divadelní svobodou pružně pojednaný snímek s propracovanou, ale neokázalou scénografií, imaginativní, sytivou, ale zbytečně nezatěžující estetikou a s příjemně moderním, nerušivým soundtrackem, prodchnutý jednak všudypřítomnou ironií až sarkasmem vůči konvenčnímu, neemancipovatelnému prostředí a zároveň nepatetickou křehkostí, něhou a citlivostí všude tam, kde se dotýká polapené Sissi. *** Formální kvality i silné sdělení naznačují sympatickou vnitřní svobodu i zralou ukázněnost režisérky. Frauke Finsterwalder jako by byla spřízněně ironizující soucitnější starší sestrou Jessiky Hausner. *** Několik poznámek bokem: Leitmotiv Šípkové Růženky není jen předvěstí známého Sissina konce, ale organicky se váže k opakujícím se epizodám depresivní únavy z  konvencemi uspaného a zarostlého světa/království (musím teď sto let spát...). *** Bulimie a anorexie jsou tu perfektně vystiženy jako dva hraniční somatické projevy niterné nemožnosti přijmout paradox životní vyprázdněnosti a ztráty smyslu a tím pádem zároveň nesmyslné, ač neodbytné potřeby udržovat se fyziognomicky v chodu aktivním naplňováním úst a žaludku. *** Ještěrky a rackové - symboly bytostné potřeby volnosti, nemožnosti prospívat v zajetí. *** S R. ve Velkém sále Lucerny, v rámci Das FilmFest. *~ () (menej) (viac)

Galéria (47)

Zaujímavosti (8)

  • Film je převyprávěním příběhu císařovny Alžběty Bavorské (Susanne Wolff) z pohledu její dvorní dámy Irmy Sztáray (Sandra Hüller), která císařovně sloužila až do její smrti. Režisérka Frauke Finsterwalder v tiskové zprávě k filmu uvedla: „Film by měl vždy vytvářet nový mýtus. Chci ukázat, že císařovna Alžběta byla radikální, inteligentní a moderní žena, mnohem víc než Sissi s dvojitým S, kterou všichni známe. Alžběta se prostě narodila o sto let dříve.“ (Johnny.ARN)
  • Datum premiéry bylo původně naplánováno na jaro 2022, ale muselo být odloženo na rok 2023 kvůli jinému filmu o císařovně Alžbětě Bavorské, který byl v Německu a Rakousku uveden v roce 2022 – Korzet. (Johnny.ARN)

Súvisiace novinky

Filmové novinky na festivalu Das Filmfest

Filmové novinky na festivalu Das Filmfest

12.10.2023

Gangy na berlínském sídlišti, homosexualita v rakouské armádě, tréninková dřina lyžařů v Alpách, kontroverzní Elfriede Jelinek, emancipovaná Sisi, výstřední Oskar Kokoschka či osudová Alma Mahler. 17… (viac)

Reklama

Reklama