Ohnivé vozy

Hluboce niterný a intenzivní film o sportovcích - který se mi ani nechce označit za sportovní, při tom jak moc se liší od těch, které jsme si zvykli v daném žánru vídat. Jde o excelentní filmařinu s neuvěřitelně hutnou atmosférou, na čemž mají kromě výborných herců v hlavních rolích (ačkoliv i ty vedlejší obsadily legendy jako Sir John Gielgud) lví podíl kamera Davida Watkina a samozřejmě dnes už legendární hudba od Vangelise. Kdyby nebyl tak divácky nepřívětivý, napsal bych, že jde díky zvolenému tématu a hlavně nepříliš častému úhlu nazírání na něj o osvěžující film. Pojednává totiž o osobnostech sportovců a jejich vyrovnávání se především se sebou samými. Obzvlášť Ben Cross je jako po prolomení společenských bariér bažící židovský superatlet a student prestižní univerzity geniální - fascinující a obdivuhodná osobnost, se kterou bych si ale dvojdomek opravdu stavět nechtěl. Ani se mi nechce snižovat tuto výjimečnou událost klišé zavánějícími slovy o tom, že s hodnotami, které hrdinové Ohnivých Vozů tak silně cítili, a za které (a se kterými) nejenom na sportovním kolbišti bojovali, by bylo dobré vídat se častěji, a hlavně nejen na plátně, ale především ve skutečném světě - jenže kde jinde to chcete pronést, když z celých těch dvou hodin není při všem výše uvedeném ani v náznaku cítit patos nebo vzdychání po starých zidealizovaných časech? Závěrem jde říct snad jen to, že Chariots Of Fire jsou skutečně povznášející film. Hutný, nepříliš lehce stravitelný, ale ve všech ohledech výjimečný. 90% (22.09.2012)

Patetické a nepřesvědčivé v charakterech, proslovech, dialozích i sportovních výkonech, zároveň v něčem sympatické - dobře to tu vystihl LeoH, tak budu šetřit síly. Jen mě zaujalo, že Lindsay Anderson, sám autor trilogie filmů, které počínaje If (Kdyby) šijí do zkostnatělé britské upjatosti a pokrytecké morálky, si na stará kolena zahrál ve snímku, který ji ani tolik netematizuje, jako je jí celý možná i nechtěně prosáknut. *~ (27.03.2022)

Pův. komentář 5.3.2009: Ohnivé vozy je oskarový film, který jsem jako jeden z mála ještě neviděl, protože byl prakticky nesehnatelný. Čekal jsem teda něco, co mě zarazí do židle a přinutí dvě hodiny sledovat a ani nedýchat. Bohužel Ohnivé vozy jsou jen dobrým sportovním filmem. Vangelisova hudba s legendárním hlavním motivem je samozřejmě skvělá. a jistě bavily mě tréninkové scény, moc se mi líbily zpomalované závodní pasáže a byl jsem rád, že oba hrdinové nakonec vyhráli. Asi proto, že sportovní filmy mám rád. Ale co se týče fungování jako dramatu, rozhodně mi k srdci nepřirostl ani Abrahams, který byl takový blázen, že neuměl prohrávat, ani katolický fanatik Lidell, který odmítl běžet v neděli. Chvílemi jsem se nudil, chvílemi přemýšlel, jestli nebylo lepší natočit podobný film o nějakých větších legendách (třeba Jesse Owens). Přesto se jedná o docela milý film, takový staroanglický, ale od oskarového filmu jsem čekal trošku více. Úpřimně takový Na Zlatém Jezeře by si to zasloužil více. EDIT 2024: Není moc co dodat. Vangelisova legendární a zaslouženě oskarová hudba, zpomalovačky, pár napínavých závodů a pohled do toho jak to chodilo ve sportu v roce 1924. Ale hrdinové které dokážu chápat, ale rozhodně ne milovat, místy nuda a na konci pocit pěkného, ale nijak výjimečného filmu. Oskara si rozhodně zasloužily jiné filmy - Na zlatém jezeře, možná Ragtime nebo Pevnost Apačů v Bronxu a klidně i ten Indiana Jones. (05.03.2009)

Výborné športové zábery a adaptácia do historickej doby. Čiže kulisy, kostýmy a rekvizity sú okulahodiaci dotvorené do výstavbového receptu. Tie spomínané obrazy stop-motion, spomalovačky atď, vyvolávajú väčšinou vhodné precítenie športového a osobného šťastia. Pri samotných pretekoch si to človek častokrát ani neuvedomí, sleduje závod a maximálne je vo vytržení, pokiaľ nepríde na nudu. Lenže ten proces je príliš rýchly alebo príliš pomalý. Tento atletický systém natáčania je dobrý a dopomáha mu hybridný strih či parametrické uhly. I keď cynik by odpovedal, že mu to pripomína nechcenú paródiu, nevyjadrujem sa. Horšie je to s obsahovým konceptom, ktorý veľmi nápadne pripomína oné preteky: štart-cieľ. Tým štartom sú nejaké jednoduchšie zápletky, narážky a predznamenania doby (v tomto prípade židia a vzrast potenciálneho európskeho extrémizmu). Cieľom je samotná púť a výsledky, ktoré má priniesť. A tu naráža kosa na kameň. Ináč je to celkom v pohode, záver časovo a umelecky skáče, dobre sa na to pozerá. Len nemajte zbytočne vysoké nároky. (21.05.2015)

Jak sportovní filmy nemusím, tak tohle by šlo. A nejen kvůli Vangelisově hudbě, která se popravdě řečeno omezuje na jeden nebo dva ústřední motivy, které ke zbytku filmu pasují jako pěst na oko. "Ohnivé vozy" nejsou jen prostou oslavou sportovního soutěžení - představují zajímavou třenici mezi amatérskými a profesionálními ambicemi, najdete zde všechny klasické žánrové motivy cesty k vítězství, ale taky velmi přirozeně napsané a zahrané postavy. Plus dobová atmosféra. Krása. (26.07.2012)