Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Modernizovaná adaptace Shakespearova Hamleta se odehrává v poválečném Německu. Po záhadném telefonátu svého mrtvého otce se John H. Claudius (Hamlet) vrací z USA do Německa, aby se ujal dědictví, a aby vypátral okolnosti otcovy smrti. (wero1000)

Recenzie (3)

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

Tato perfektní, u nás neznámá klasika na motivy klasiky notoricky známé, je pro mě snad nejlepší aktualizovanou variací na Shakespeara, co jsem viděl. On totiž Käutnerův film na mě vůbec nepůsobil dojmem experimentu typu "seberme Hamleta a hoďme ho celého do současných reálií". Já prostě sledoval skvělý dramatický příběh rozvíjený do krimi zápletky, který mě napínal, přestože se mi nejednou vkrádl na mysl původní Hamlet. A zbývá jen mlčení si jde navzdory stejné zápletce a řadě vypůjčených motivů vlastní cestou, Käutner tvoří víc než pouhou kopii a nebojí se zaměňovat vybrané motivy za ty, jaké mu v realistickém vykreslení dané doby sedí. S neklidnou tísní reflektuje atmosféru válečného i aktuálně poválečného Německa, hrá si se svými postavami na psychologa i kriminalistu. Příběh vraždy, její rozpletání, dalších incidentů a chystané pomsty výtečně obohacuje noirovou vizuální estetikou s nejedním zajímavým nápadem v rovině práce se stíny, odrazy oken, prolínáním obrazů, osobitě skvostná je pak scéna se zrcadlem ve vlakové toaletě... Když k tomu připočtu herecké výkony, je jasné, že šlo o mimořádný filmový zážitek. Jen mi připadalo, že mladého Hardyho Krügera, ač po technické stránce velmi dobrého a přesného, tu snad všichni ostatní přehráli, ať už klíčový chladný záporák Peter van Eyck, zábavně cynický Heinz Drache (mj. budoucí anglický detektiv z řady německých šedesátkových "wallaceovek" :)) nebo představitel rafinovaného strýce Maxe (Rudolf Forster). Tohle se po všech stránkách hodně povedlo, i ta baletní pantomima, nakolik mi ze začátku přišla nezáživná, dodala nakonec filmu jeden z působivě strašidelných momentů. [90%] ()

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Celkem úspěšný pokus o dotvoření Shakespearova dramatu v reálných podmínkách válečných a poválečných let v Německu. Helmut Käutner nechává sice Ofelii chorobně mysticky zamlženou, zato však ostatní vede do tvrdé reality. Hodně bychom poznali z konfrontace Johna H. Claudia s Yorikovou lebkou; ta se tu ale bohužel nekoná. Třeba bychom ji ale mohli nahradit neblahými zkušenostmi Hardyho Krügera v Hitlerjugend nebo poté když ve svých patnácti, letech, v roce 1945, kdy byl zvražděn průmyslník Paul Claudis, bojoval v SS divizi Nibelungen proti Američanům). Hardy Krüger mluvil plyně německy, anglicky a francouzky, vybíral si filmy, ve kterých hrál, podle scénářů a stal se zřejmě prvním slavným poválečným německým hercem. ()

Galéria (10)

Reklama

Reklama