Julie na cestě domů

Velmi citlivý film o závažných tématech, ve kterých však Agnieszka Hollandová nezachází příliš do hloubky. Dala svému filmu schopnost oslovit diváka, ale schází zde mnou očekávané sdělení. Julie Walking Home je tak příjemným přílivem a odlivem, unášejícím diváka z chvil bezbřehého zaujetí přes moře prazvláštních dojmů až po časté rozvleklé pasáže bez zjevné hodnoty v kontextu se zbytkem filmu. Tento film asi není radno hluboce promýšlet, ani interpretovat nebo hledat v něm nějakou tu moudrost, stačí ho prožít. (12.03.2006)

Sice je to už nějaký ten pátek, co jsem tento film viděla, ale je to jeden z mála, který ve vás zanechá stopu i po letech po jeho shlédnutí a přesně víte, o co ve filmu šlo a jaké pocity ve vás zanechal. Tenkrát jsem jen tak přepínala a náhle hele, ta hrála Eowyn v Pánovi prstenů. Tak jsem už dále nepřepínala a udělala jsem moc dobře. Příběh vypráví o jednom ztroskotaném manželství dvou hlavních protagonistů - Mirandy Otto a Williama Fichtnera. On jí kdysi zahnul a to jim zničilo celý vztah. Do toho mají smrtelně nemocného syna a matka je ochotná pro naději k uzdravení udělat cokoliv a dává do toho opravdu celý svůj život. Po neúspěšných léčbách vystudovaných doktorů se k ní dostane zpráva o náboženském léčiteli, který vyléčí nemocného pouhým dotekem. Odletí se synem do Polska, kde zrovna léčitel působí ve své kočovné stanici. Žena, která je ochotna uvěřit čemukoliv, jen aby se její syn vyléčil se nakonec do "šarlatánského" léčitele zamiluje. Celkový pocit z filmu je až klaustrofobická deprese, smutek a strach ze smrti blízkého. Neuvěřitelné odhodlání matky, zklamaná a znovunalezená láska. Tyto pocity z filmu ve mě vytrvaly a že to dokáže málokterý film. (25.02.2011)

Mohlo z toho být velmi příjemné drama a rozvrácení rodiny, ale ne, (spoilery) oni tam dají nějakého Poláka, který se do Mirandy - pozvedává atraktivnost filmu ;) - zamiluje, jen tak, prostě zatouží po tom, aby si taky mohl za svůj život, kdy na všechny jen šahá přes oblečení, užít i trochu jinak. Ta první polovina naprosto úchavtná, struhující, napínavá, nervydrásající, ale pak se to zhoupne kamsi do háje, když na scénu nastoupí Lothaire a výrazně zamíchá kartama. Nevím, jak bych to přesně vyjádřil, ale jakoby už scénárista nevěděl kudy kam a musel si pomoct něčím tak blbým, jako láskou léčitele a matky. Tím byl ten film pokažen, jinak perfektní.... (08.02.2008)

Je to jeden z těch filmů, na které se hezky kouká někde v teple a přítmí. Viděla jsem ho dvakrát a přišla jsem na to, že mě mnohem více bavila realistická část s Mirandou a Fichtnerem, než když se tam objevil onen Léčitel. Vztah mezi Julií a Léčitelem mi přišel poněkud nereálný a mnohdy i nepochopitelný (náhlý návrat na scénu). Snad kdyby Bluteau byl herecky výraznější a nezůstal by ve stínu dominujícího Fichtnera ... Snímek končí jakýmsi vyšuměním, kdy Léčitel ztrácí své schopnosti, neboť se odvrátil od spirituálního života k tělesnému, a jednoduše mizí ze scény. Syn je zdravý, rodinka opět šťastná. Příběh toho měl v sobě více, než poté zůstane v divákovi. Škoda no. Ale koukalo se na to hezky. (24.01.2008)

Téma tohto filmu je zaujímavá a dáva predpoklad kvalitnému snímku. úvodných 40 minút je bezchybných, jednoznečne za 4 hviezdičky,ale potom prichádza na scénu liečitel tzn. magnetizér a začal som sa bohvie akou príčinou dosť nudiť. Neviem koho je to chyba- Agnieszka Hollandová je skúsená režisérka a väčšinou získa do svojich filmov zaujímavých hercov. Ani tento film nieje výnimkou,Miranda Ottová a William Fichtner sú výborný, zaujímavá je kamera. Ale je to len na 3 hviezdičky. škoda pretože začiatok je fakt výborný. (16.02.2004)