Syn nepřítele státu

V roce 2022 uplyne sedmdesát let od jednoho z největších, neblaze proslulých procesů, které se v této zemi konaly. Před Nejvyšším soudem v Praze tehdy stanulo čtrnáct obžalovaných komunistických funkcionářů. Mezi nimi byl i Otto Šling. Soud odsoudil jedenáct z nich k trestu smrti, k propadnutí majetku a ke ztrátě čestných práv občanských. Všichni obžalovaní se vzdali práva na odvolání a poté, co prezident Klement Gottwald zamítl jejich žádosti o milost, byli 3. prosince 1952 popraveni. Karel Šling je posledním přímým potomkem všech jedenácti popravených. Ani ve svých sedmdesáti pěti letech nepůsobí šťastným a vyrovnaným dojmem. Jeho rodina byla pranýřovaná v uplynulých osmdesáti letech hned dvakrát. Karel Šling (i jeho děti) se doposud vyrovnává s traumaty, na která neměl a ani nemohl mít žádný vliv. O rodinných popravách se mu zdává dodnes... Poprvé se stali jeho příbuzní nepřáteli státu jako poloviční Židé za nacistického Německa. Kromě otce, kterému se povedlo dostat do Anglie, nikdo nepřežil. (Karel se dodnes účastní pochodů po stopách vězňů, kteří z Osvětimi utekli, aby varovali maďarské Židy. Nikdo jim nevěřil.) Podruhé to bylo v procesu s Rudolfem Slánským, který skončil popravou jeho otce i ostatních odsouzených. Tuhle dobu už si Karel pamatuje. Spolu s bratrem je poslali na převýchovu do dětského domova pro narušené kluky v Dolních Počernicích. Museli poslouchat přenosy ze soudní síně, kde stál otec v roli obžalovaného, a psát pak o procesu domácí úkoly. Všichni byli proti nim, považovali je za vyvrhele. Karel vzpomíná, jak někdo byl v pasťáku kápo a jiný úplně na spodu žebříku, a to byl on a bratr. Oba byli přesvědčeni, že otec byl zrádce a špion, měli na něj zlost a žili s jeho vinou. Až teta jim v roce 1963 vysvětlila, jak to bylo, ani maminka Angličanka, která si v Čechách také zažila kriminál, jim nic neřekla. V roce 1968 byl pak Otto Šling rehabilitován a maminka si mohla požádat o vdovský důchod a o náhradu. Rodina chtěla omluvu, kterou nikdy nedostala. V době normalizace byl Karlův bratr násilně vystěhován z tehdejšího Československa, usadil se v Anglii. Karel podepsal Chartu a v roce 1984 na nátlak STB bratra následoval. Karel, jeho děti a synovec s neteří (bratr zemřel) se snaží vyrovnat s rodinnou historií po svém. Všichni potomci se věnují ve svých studiích i profesích tématům typu, jak zkonstruovat nepřítele, vyobrazení nepřítele v dobovém tisku, proces se Slánským, začlenění do společnosti, aj. (Česká televize)