Terminátor

Terminátor. Už tohle samotné slovo o deseti literách zní tvrdě, nekompromisně a nezničitelně. Přesně takový je i stroj, jenž ono označení nese. Počínaje tímto snímkem dostal pojem zabiják s přívlastky chladný, necitelný a nezastavitelný zcela nový obsah, formu a rozměr. Snad každému při zaslechnutí slova terminátor vyvstane na mysli Arnold Schwarzenegger, s nimž se nedá domluvit, jenž je naprogramovaný pouze k jednomu - k zabíjení - a za splněním tohoto úkolu jde přes všechny překážky a nenechá se ničím zastavit. V atmosféře tak husté, že by se dala krájet a s hudbou tak údernou, jak si jen člověk může představit, se rozjíždí veliký příběh o přežití a boj o budoucnost, který se stal kultem na poli sci-fi thrillerů a zanechal v tomto žánru nesmazatelnou stopu, po níž se ještě řadu let kráčelo (a snad i kráčí dodnes). Když Arnold pronesl slavnou hlášku "I'll be back", tak nelhal. Vrátil se velkolepě a to hned několikrát. (27.01.2012)

Počátky veškerých akčních víkendových večerů u televize v mých dětských letech a jeden z prvních filmů, co jsem s Arnoldem viděl a dost jsem se ho bál. I proto mám radši druhý díl. Každopádně ani na jedničku nedám dopustit. To jen pro informaci, abyste si nemysleli, že jsem nějakej ten akční ignorant :) (30.11.2014)

Nelítostný čas si vzal "Terminátora" tvrdě do prádla a zvláště na efektech nenechal nitku suchou, přesto mám pro tento film značnou slabost a musím dát 5*, ikdyž nejsem slepá (teda ne úplně:-)). Tady jsem se poprvé setkala s Arnoldem: bylo mi 13 let, krátce po revoluci, svět okolo byl plný změn a euforie, a já jsem se starší ségrou vyrazila do kina. (Bacha, SPOILER!) Byla jsem uchvácena, přestože hrdina, kterému jsem úporně držela palce, nepřežil až do závěrečných titulků... a ne, tehdy to ještě nebyl Kyle Reese:-). Po skončení jsem navíc mohla cítit převahu nad starším sourozencem, ten slavný kulturista se jí nezdál až tak svalnatý - vždyť ten druhý chlap, ten co hrál kyborga, byl mnohem namakanější :-). Při druhém sledování o pár let později už mě pan guvernér tolik nefascinoval, vkus se překulil ve prospěch Michaela Biehna. Ale to je tak jediné, co se na mém vztahu k "Terminátorovi" změnilo. Zavrtal se mi v srdeční komoře a nemyslím, že ji někdy opustí. Mám jen jedno přání: aby se McG i se všemi svými scénáristy utopil ve fekálním voze a nemohl "Terminátora" dále prznit. 90% (27.05.2010)

Sedmdesátými a osmdesátými léty pobíhali všelijací maniaci, psychopati, mutanti a nadpřirození raubíří z filmů Wese Cravena, Johna Carpentera a jim podobných. Slasher frčel a kdo vykuchal více pištících slepiček, mohl se těšit z úspěchu. Částečně i to byl důvod, proč působil první Terminátor jako zjevení - zabijáci z tehdejších hororů a thrillerů si totiž i přes svou častou iracionalitu zachovávali lidskou formu, dali se nějakým způsobem alespoň dočasně zneškodnit či poranit, projevovali bolest a různé slabiny. Když na scénu vkráčel nezničitelný kovový zabiják s procesorem místo mozku a emocí, situace se změnila. Z terminátora šel strach, aniž by potřeboval hororové rekvizity, ponechával jen mizivou naději a napětí těžil i tam, kde jiní nabízeli chvíli k oddechu. Co jiného taky zbývá, když se případná konfrontace rovná smrti a šance poranit či ukecat nepřítele je nulová? K tomu krásná béčková atmosféra, synťáky a Cameronova slabost pro mašinky. Jeden ze zásadních filmů osmdesátých let a pokud mi paměť dobře slouží, tak taky jediná záporná role Arnolda Schwarzenegera (oops - Batman a Robin, ale na toho všichni rádi zapomeneme, že jo?). (12.02.2012)

Pamatuju si, jak když jsem Terminátora viděl poprvé. Čekal jsem akční nesmysl. Neznal jsem Camerona a Arnold byl pro mě trapák s kulometem. Kolik se toho za těch pár let změnilo? Asi vše... Terminátor je skvělý a promyšlený hororový blockbuster se vším, co k tomu patří. Akce je dobrá (i když je jí překvapivě málo) a Arnie fakt nahání hrůzu a zároveň je cool. Docela se mi líbil i příběh samotný. Triky stárnou, zvlášť stop-motion, ale atmosféra zůstává. (04.09.2009)