La noche de Walpurgis
The Werewolf Versus the Vampire Woman
Réžia:
León KlimovskyKamera:
Leopoldo VillaseñorHudba:
Antón García AbrilHrajú:
Paul Naschy, Gaby Fuchs, Barbara Capell, Patty Shepard, Andrés Resino, José Marco, Yelena Samarina, Luis Gaspar, Barta Barri, Julio PeñaObsahy(1)
Dvě kamarádky Elvira a Genevieve cestují napříč francouzskou krajinou a hledají možné umístění hrobky středověké vražedkyně a možná i upírky hraběnky Wandesy. Dívky naleznou nejpravděpodobnější lokaci hrobky a to na zámku Waldemara Daninskyho. Waldemar zavede Elviru ke hrobce, která je údajně místem posledního odpočinku Wandesy. Elvira nešťastnou náhodou přivede hraběnku zpět k životu ještě hladovější a divočejší, než byla dřív. Waldemar Daninsky má také své malé tajemství, ale bude to stačit na ochranu dívek, které se mají stát dalšími oběťmi zvrhlé hraběnky? (Chatterer)
(viac)Recenzie (19)
Druhy dil slavne vlkodlaci serie Jacinta Moliny stavi predevsim na skvele atmosfere. Molina jako Waldemar Daninsky ma rozhodne neco do sebe a sceny s upirkami (vsechny tocene zpomalene) jsou skvele. Samozrejmne to neni podivana pro kazdeho, pokud nesnasite takoveho Rollina tak radeji ruce pryc. Ja jsem si tenhle Spanelsky horror celkem uzil a rad se podivam po dalsich dilech. ()
A tady nám to začalo bujet ve velkém. Bátorička jako prototyp ženského upíra... A bude hůř. ()
Horory s Paulem Naschym mám rád. Mají své zvláštní kouzlo na pomezí černých románů a pohádek. Kontrast města (civilizace) a venkova (spíše ustrnutí ve středověku) vytváří napětí mezi postavami. Zatímco vesničané se zdají býti v zajetí pověr, lidé z města si myslí, že vše lze vysvětlit rozumem. Není divu, že brzy dojde na černou magii, satanské obřady, upíry a vlkodlaky - jejich střetem příběh vrcholí. Dvě kamarádky přijedou do opuštěných míst zkoumat ruiny kláštera a hrobky pro svoji studijní práci. Objevení zapomenutého hrobu na křižovatce cest se jim stane osudným. Bouře, tvář pod závojem, hrob, mlha, zvedající se hlína, ruka....dlouhé zuby, uhrančivý pohled, krev. Krev a obnažené tělo se objevují poměrně často (hned v úvodu proudí rudá řeka mezi prsy nebožačky) v reálu i snových scénách. Některé obrazy dýchají skvostnou ghotikou - Genevieve, proměněná v upíra, se etericky vznáší přízračnou chodbou s kobercem z mlhy. Samozřejmě nechybí hrobka, chodby, kobky, lebky, červi... Hudba připomene hammerovské horrory, ale i Z.Lišku či skupinu Bauhaus. Jistě, místy úsměvné, jinde bychom dnes čekali větší otevřenost (byť se dočkáme prokousnutých hrdel, rozdrásaných tváří, vytrženého masa i useknuté hlavy), avšak přistoupí-li divák na hru, měl by být spokojen. ()
Tichá invázia mimozemského šmejdu v ľudskej podobe bola v roku 1970 úspešne potlačená. Svet je konečne slobodný! Modrá planéta má množstvo svojich problémov, preto nepotrebuje, aby sa do jej ekosystému ako paraziti zavŕtavali iné formy života z ďalekého vesmíru. Zem si vieme zničiť aj samy! Preto po roku legendami opradené územie Španielska vypúšťa na povrch klasické ikony podsvetia operujúce niekde na hranici života a smrti opäť. Paul Naschy ako Waldemar Daninsky – legendou a životom utrápený vlkodlak s dvoma striebornými projektilmi zarytými uprostred srdca v znaku beštie, sa nedopatrením a ľahkovážnosťou svojich objaviteľov prebúdza k životu. Španielsko nemecká koprodukcia pod režijným vedením Leóna Klimovského a so scenárom Paula Naschyho (Jacinto Molina), sa vracia ku svojim koreňom datujúcim do obdobia z konca šesťdesiatych rokov – k filmu, ktorý sériu o vlkodlakovi odštartoval (LA MARCA DEL HOMBRE-LOBO, 1968). Nekontrolovateľná beštia, poločlovek za splnu mesiaca bažiaci po čerstvej krvi, za denného svetla civilizovaný a kultúrny muž uvedomujúci si silu svojej temnej polovice, nadobúda plnú fyzickú silu lavínovite každým dňom. Dve mladé slečny – Elvira a Genevieve akurát v tom čase putujú okolím. Ich pátranie po stratenej hrobke legendárnej upírky, grófky Wandesy Dárvuly de Nadasdy (Elizabeth Bathory), má za následok zoznámenie s Waldemarom. Zámer hrabať sa v ostatkoch obávaného protivníka s ostrými kusadlami za hmlistého doprovodu krémovitého oparu preto neberie na ľahkú váhu. Čo čert nechcel sa stalo. Werewolf Daninsky a Vampire Woman Wandesa sa musia postaviť neodvratnej smrteľnej konfrontácii. ### Okrem klasických inspirácii, ktoré vychádzajú z čiernobielych gotických hororov situovaných do hradných interiérov a priľahlých plání, odkazuje “La noche de Walpurgis“ konkrétne aj na DRACULU, či dokonca JAMES-a BOND-a (aspoň americká verzia pod názvom “The Werewolf Versus the Vampire Woman“). V jednej scénke sa tiež objaví aj templárky zombiek ako z oka vypadnutý z dielne španielskej konkurencie Amanda de Ossoria – LA NOCHE DEL TERROR CIEGO (1971) a to vrátane spomaleného záberu. ()
Paul Naschy jako Waldemar Daninsky podruhé, León Klimovsky poprvé... Jak se později ukázalo, toto úspěšné spojení dvou velikánů španělského a argentinsko-španělského hororu, dalo vzniknout skvělému kusu, stavějícímu zejména na vynikající atmosféře... Klasicky jednoduchý, tragický příběh Waldemara, něco málo opravdu rudé krve a mnoho krásných zpomalených záběrů na pohybující se upírky dávají tomuto kusu opravdu osobité kouzlo... Minimálně pro fanoušky eurohororu povinnost... ()
Nádherná ukázka kratochvilného béčkového hororu komerčního řemeslníka Leóna Klimovskeho, který jako obvykle používá "gotizující" prvky v současnosti (tedy 2. půli 20. století), atraktivní vždy pečlivě nalíčené ženy, drobátko erotiky a zbytečně moc červené krve. A k tomu Paul Naschy se svým charakteristickým profilem jako "Hombre lobo" (vlkodlak), který je ovšem zároveň ochránce krásných žen a upírobijce. Brak jako vyšitý! Klimovsky je něco jako Amando Ossorio, možná i o trošičku schopnější, obojí má ovšem do skutečně uměleckého filmu na hony daleko. Ale tady to nějak nevadí... ()
Hoci v príbehu je možné nájsť zopár nezrovnalostí, La noche de Walpurgis disponuje silnými hororovými aspektmi, pôsobivou atmosférou a viacerými mrazivými scénami. Miera brutality je na svoju dobu akurátna, masky sú výborné a nahota sa tu vhodne vyskytuje iba v náznakoch. Pre sériu Hombre Lobo bol vždy typický stret viacerých hororových postáv a aj tu Waldemarovi dôstojne sekunduje upírska kontesa so svojimi pomocníkmi. ()
Zajimavé ale ne ohromujíci, herecky se da, priběh zajímavý. ()
Film obsahuje mnoho scén ( napr. skvelý úvod a prvých asi 10 minút ), kedy som čakal, že sa to už už predsa len vyvinie v niečo okázalé a nasvedčovalo tomu mnoho - hustá atmosféra, tajomná hudba a temná výprava. A predsa nič. Škoda pretože Naschyho vlkodlačí ksicht u mňa bude stále jedným z tých najhrôzyplnejších aké kedy vstúpili na plátna kín. ()
Zatial som s Waldemarom nemal tu česť, tak je to u mna začiatok serie Hombre Lobo, ale určite budem chcieť vidieť aj ostatne časti i keď niektoré sú zatial pre mna nedostupné, ale postupom času sa hádam odkryjú i tie. Paul Naschyho obľubujem a i tu dokázal svoje kvality, Klimovskeho napozeraného nemam, ale rezia sa mi veľmi páčila, tie spomalene zábery boli úchvatné. Lenže zub času sa do tohoto filmu zahryzol až príliš, hlavne maska vlkodlaka mi prišla strašne smiešna a aj znázornenie upíriek bolo viac úsmevne, ako hrozivé. Silne 3*. ()
Ja tie Naschyovky proste milujem. Táto bola jedna z prvých, všetci zúčastnení boli plný energie, nadšenia a na filme je to sakra poznať. Aj keď Naschy a jeho dvorní režiséri to podľa mňa nikdy neodflakovali, naopak, bolo to stále lepšie. Každopádne, opäť krásne ženy, charizmatický vlkodlak, krásne gotická výprava, pribeh a prostredie, kvapka histórie, a na tú dobu odvážne gore a nahota, aj keď treba dodať, že sa to ešte iba rozbiehalo. Efekty a masky sú skvelé, každý zastaralý vlkodlačí chlp je stokrát lepší ako sekunda CGI. A upirky... Wau. Čierny závoj, spomalené zábery, upírie zuby. Aj strašidelná hudba je skvelá. Proste, klasický Naschy, ktorého si vždy rád pozriem znovu. ()
Vlkodlak vs. Upírka. Podobné názvy spíš lidi odrazují než přitahují a sám nechápu, proč je distributoři takto překládají. Přestože má tento horror všchny ingredience, které mám rád, nemůžu si pomoct a zbavit se pachutě určité "gulášovitosti" a někdy snad až přílišného tahu na bránu. Na druhou stranu se divák vůbec nenudí, ale stejně si myslím, že španělský horror má na svém kontě lepší fláky. Prostě průměr. Neurazilo mě to, ale ani neuzemnilo. ()
Pro me zabavny pulp, kde se vicemene deje to co cekate a jako ocekavany bonus ucinkuje plno puvabnych dam... :) 4- ()
Působivé scény a obrazy, ale nějak do sebe nepasují ()
Hurá, Naschy mě konečně přesvedčil o svém umu. I když tady mu hodně pomohl León Klimovsky svou kvalitní snovou režií a účast sexy upírek. Jinak maska vlkodlaka klasicky průser. Taková maska děsila možná ve 30. - 40. letech. V 70. bych už čekal něco sofistikovanějšího, než vizáž pacienta se syndromem vlčích lidí. Naštěstí to Naschy vyvažuje skvělým fyzickým herectvím a věrohodným krvavým řáděním. Atmosféru to má výbornou, atraktivní prostředí i pohledné herečky, zábavný děj... Spokojenost. ()
Zajímavý příběh, bohužel mi nesedlo jeho zpracování. Opravdu bych si přál, aby se mi film líbil více, protože své nepopiratelné kvality má, ale nebyl to můj šálek kávy. ()
Béčko jako vyšité. Už první zabití je spíše legrace než cokoli jiného. Pak už se to veze samo. Dialog. „Měly jsme se zeptat pumpaře“. Pár vět a pak, „Dochází nám benzín“. Waldemar tvrdí, že se stal vlkodlakem poprvé v Tibetu, což je dle předchozího snímku nesmysl. V Tibetu byl nakažen Imre a až ten nakazil Waldemara. Efekty i na svou dobu pod psa, pokud už nějaké byly. Jen těžko hledám, z čeho vyškrábat alespoň dvacítku. Za trochu té erotiky? Nebo za pár lepších záběrů? Stejně jako na vlkodlaka? Ale už i ta jeho maska je okoukaná z předchozích filmů. Takže u mne je závěr nekompromisní. Nic nového, ani zajímavého. Přesto nemohu dát hodnocení nejnižší, a tak tu dvacítku přiděluji. ()
Podařený snímek s uhrančivým Paulem Naschy (Jacinto Molina) v hlavní roli vlkodlaka. Film i přes varování na přebalu DVD neobsahuje žádné šokující scény "násilí a sexu", nicméně místy je docela působivý, zvláště v nočních scénách s úpírkou, kdy zahalena v tmavý háv lehce pluje nocí nebo se vznáší nad starou zříceninou kláštěra kdesi v Protugalsku. Zajímavé jsou osudy Paula Naschy, který už nepřekročil vlastní stín a byl odkázán na role vlkodlaků či jiných netvorů i v dalších snímcích, z nichž některé dokonce sám režíroval. Tyto filmy dále rozmnožovaly původní motiv "ztracená kráska uprostřed starodávných klášterních nebo hradních ruin" a přidávaly na síle v počtu obnažených ženských ňader a prolité nevinné (a viditelně umělé) krvi. ()
Atmosféra veru silná, zamrzí že dejovo je film pomerne plytký. ()