Jailangkung: Sandekala

Pokračovanie priemernej duchárskej série. Prvé dve časti si už úprimne veľmi nevybavujem, ale bol som zvedavý, kam sa to celé posunie zmenou režiséra, pretože Kimo Stamboel, režisér skvelých kúskov ako Macabre, Ivanna či Ratu ilmu hitam, horory točiť vie. V tomto prípade sa možno jedná o najviac zapamätateľnú časť, ale týmto to končí. Rodina pátra po najmladšom členovi, ktorého unesie zlý duch, takže jeho staršia sestra sa musí dostať do paralelného sveta, aby ho priviedla späť. Potešil najmä záver (vizáž ducha super a jedna šťavnatá gorescénka k tomu), prídu aj nejaké zlomené krky, detské mŕtvoly či nočné mory, no aj tak toho bolo dosť málo. Navyše mi niektorí herci pripadali ako úplní idioti a prišlo mi to na konci dosť ukričané, čo v hororoch nemám rád. (04.02.2023)

Vyvrcholení duchařské trilogie, která mě začínala zajímat až teď, jelikož se režie chopil Kimo Stamboel, jenže potvrdil, že bez Tjahjanta nemá koule a Ratu Ilmu Hitam byla jen náhoda, jelikož zbytek jeho tvorby zkrátka za moc nestojí. Průměr za průměrem. Máme tu klasickou rodinku, která jede na dovolenou, ale ztratí se jim syn a to výlet značně komplikuje a o to hůř, že jej unesl nepříjemný duch. Příběh je tedy prostý, vizuálně je to neurážející, tempo je pomalejší, jelikož první hodinu se nic moc opět nestane, finální půl hodinka kde na scénu přiběhne duch, je o něco zajímavější. Jeho vzhled je dostatečně creepy, ale bez fungující atmosféry a lekaček to zkrátka nefunguje. Gore scéna je tu snad jen jedna a to až v samém závěru, takže po hororové stránce mi to příjde jako jeden z nejslabších Stamboelových počinů. Příště by to chtělo další černou magii nebo exploiťáček, duchařiny už nebrat Kimo prosím. 5/10. (03.04.2023)