Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jean Diaz, veterán 1. svetovej vojny, obetuje celý svoj život snahám zabrániť ďalšiemu vojnovému konfliktu. Európa sa však nezadržateľne valí do ďalšej vojny. Jean v zúfalstve k sebe povoláva svojich mŕtvych druhov v zbrani, aby proti novému vojnovému šialenstvu protestovali... Keď Abel Gance v roku 1918 začal nakrúcať prvú verziu svojej protivojnovej drámy Žalujem, na bojiskách 1. svetovej vojny ešte zomierali ľudia. Pre záverečnú scénu návratu mŕtvych použil ako komparz vojakov, ktorí sa vrátili domov na krátku dovolenku. Osemdesiat percent z nich sa konca vojny nedožilo. Keď sa nad Európu začali znovu sťahovať vojnové mračná, Abel Gance v roku 1938 nakrútil remake svojho protivojnového filmu s ešte väčším dôrazom na obžalobu zbytočnosti a absurdnosti vojnového vraždenia. (STV)

(viac)

Recenzie (11)

Radko 

všetky recenzie používateľa

Protivojnové posolstvo. Abel Gance sa pri jeho zdôraznení vydal cestou expresívneho zobrazenia hrôz a psychického strádania na frontovej línii. Vidno naduté povýšenectvo generality, posielajúce mužov na smrť po tisíckach. Bez poznania súvislostí a bez premyslenejšej taktiky. Vlezdoriťovské menšie šarže zase majú strach na nezmyselné príkazy nadriadených upozorniť, prípadne im zabrániť ignorovaním nezmyselných rozkazov. Tí, čo sú do frontového bitúnku posielaní si uvedomujú nevyhnutnosť vlastnej smrti. Zároveň sa ukazuje smrť lásky v dôsledku vojny. V dôsledku rivality dvoch sokov v láske a patetickému sľubu jedného z nich, že ak aj prežije, s tou, o ktorú obaja usilujú, si nič nezačne. Naopak začne si s predsavzatím, že zabráni ďalšej vojne. Spôsoby aké pri tom používa: prehnané divé výrazivo, snaha vyvolať mŕtvych spolubojovníkov z I. svetovej z hrobu - pôsobia veľmi nezmierlivo, divo a skôr bláznivo a agresívne. Konflikt a neskôr boj skôr prinášajú ako odpudzujú. To, spolu s prehnanou patetickosťou a prehnanej snahy pôsobiť protivojnovo spôsobuje, že takto poňatý film nedokážem úplne doceniť. Utvrdzuje v poznaní, že príliš horliví a zapálení humanisti a pacifisti sú často prehnane agresívni pri presadzovaní ich jedinej možnej pravdy. ()

gogo76 

všetky recenzie používateľa

"Vojna sa blíži. Je tu. Cítim ju..., ale ja ju zastavím, ja sám! Už nedôjde k vraždám miliónov nevinných! Ja, Jean Diaz povstávam a vyhlasujem právo na život! Povstávam a žalujem. Žalujem!!!..." Tento starší francúzky film by som si dovolil označiť za jeden z naj protivojnových filmov všetkých čias, alebo minimálne tých, ktoré som zatiaľ videl. A že ich bolo...Ťažko ho v tomto niekto prekoná, pretože tu po celý čas o nič iné ako o odsudzovanie vojny a obhajoby práva na život ani nejde. Ani hlavnej postave Jeana, ktorý je touto myšlienkou posadnutý a úplne sa z toho zblázni. Je neuveriteľné ako Francúzi v roku 1938 dokázali predpovedať dejiny. 2. svet. vojna vykreslená v tomto filme nie je tá, ako ju poznáme, vojna vo filme nie je bližšie špecifikovaná, nepoznáme detaily, ale hrôzy vojny sú Jeanovi i každému divákovi jasné. Za najsilnejšiu by som označil doslova hororovú scénu s vyvolávaním mŕtvych vojakov. Neskutočne pôsobivé i po toľkých rokoch. "Všetci námorníci, letci, pešiaci, delostrelci zabití vo vojne povstaňte! Ľudia, dobre si prezrite ich znetvorené tváre, aby ste už nikdy nechceli vidieť hrôzy vojny!..." Skvelá a nadčasová dráma. 80%. ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Prvý film som nevidel, tak nemusím riešiť, ktorý je lepší a tento som si mohol vychutnať bez predsudkov. Možno trochu dlhšie, ako si príbeh vyžadoval, lenže tá záverečná naliehavosť, ktorá je kombináciou filmárskeho umenia a faktu, že sa film natočil v roku 1938, je emocionálne skutočne vyčerpávajúca. Vojnové hrôzy sú natočené realisticky a pôsobia kontrastne (alebo možno s ňou korešpondujú, ako chcete) k surrealistickej, až hororovej záverečnej polhodine. Príbeh začína uprostred bojov a od polovice sa presúva do civilného života, čo je trochu neobvyklé, ale má to svoju logiku. Film nie je až tak autorský, ako Napoleon a Koleso života, pripomenul mi svojou angažovanosťou uvrieskanú Renoirovu Marsseilassu, od ktorej je ale divácky zaujímavejší. ()

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

"Obviňuji lidstvo z neschopnosti poučit se něčemu z poslední katastrofy, z čekání se založenýma rukama na další válku..." Po delší době jsem se zase odhodlal v správné náladě na klasický válečný film a tuším, že po tomhle zážitku budu na další zase déle sbírat odvahu. Ne proto, že by mi připadal nudný nebo špatný, spíše přesně naopak... Ten prožitek ze syrově expresivních obrazů, nekonvenčně sestříhaných do pozoruhodných vizuálních montáží, míchajících k tomu dokumentární realismus s vysoce stylizovanými, místy skutečně až hororovými výjevy, mi párkrát připomněl o dekádu mladší snímek Alfréda Radoka Daleká cesta, taky podobně působivý. Mnohé obrazy bojů, dění na frontě či děsivé vize blížící se nové apokalypsy, ve spojení s rozehraným osudem hlavní postavy a nadčasovou myšlenkou, na mě působily pocitově zdrcujícím pocitem a to nejen při pomyšlení na situaci ve světě po roce 1938. V československé kinematografii téhož období máme se stejným poselstvím díky Čapkovi a Haasovi podobně silnou Bílou nemoc, Francouzi se zase mohou pýšit tímto sugestivně varujícím podobenstvím s excelentním výkonem Victora Francena. Tak jsem konečně měl možnost vidět onoho doktora, co má dovoleno v Barges jezdit nakřivo, v hlavní roli a to přímo z doby největší slávy tohoto herce, a v jistých okamžicích mě tu Francen dokonale strhával, podobně jako film samotný. [90%] ()

Oktavianus 

všetky recenzie používateľa

Pomník agresivního pacifismu. Že by se ty dvě věci měly vylučovat? Asi jo, ale ani náhodou to neplatí. Jakkoli je protiválečná myšlenka správná, nemůže platit do detailu - jsou chvíle, kdy válka prostě je řešení. A kdy je nezbytná - a snad i potřebná. Ale na tohle téma bych tu neměl dost místa, vrátím se k filmu. Jeho první válečná část je ještě celkem koukatelná, nesmyslnost masakru ještě předvedená docela dobře - dlouhá druhá část po válce, respektive mezi válkami, však se neskonale vleče a dívat se na ni mě neskutečně uspávalo. Až závěrečná třetí část (která trvá cca 15-20 minut) mohla film vrátit alespoň do průměru. A musím k tomu podotknout, že scény, kdy Jean Diaz vyvolává padlé z Velké války a následný pochod mrtvých legií, jsou působivé a celkem strašidelné - tam je atmosféra vyšponovaná na maximum a mnohem temnější a strašidelnější než většina hororů z podobného období. Až na to téma celého filmu, až na to téma... ()

Dale 

všetky recenzie používateľa

Sila, ktorou režisér apeluje proti začatiu ďalšej vojny je zjavná, vzhľadom na to, že film bol natočený len pár mesiacov pred jej začatím. No žiaľ, tento režisérov posledný zúfalý pokus o jej odvrátenie nevyšiel, čo ale nič nemení na tom, že film má veľkú výpovednú hodnotu aj v dnešnej dobe. Vzhľadom na vtedajšiu situáciu sa dá odpustiť aj to prílišné moralizovanie, no vadila mi tá naivita, že hlavný hrdina celý život vymýšľa vynález proti vojne, jednoduchšie by bolo vynájsť perpetuum mobile. Každopádne ale ide o kvalitný filmový zážitok so strhujúcim Barraultom v hlavnej úlohe. ()

MikO_NR_1909 

všetky recenzie používateľa

Z kontextu doby môžno konštatovať, že Gance bol akýmsi prorokom predzvesti od apokalyptickej mašinérie, ktorá nadobúdala na sile. Ale vlastne i všeobecnou výstrahou a humanitárnym posolstvom najvyššieho rázu. Jeho dielo je silno protivojnové, stavia na ňom prakticky celý, nekončiaci príbeh a s pribúdajúcim finále ho uzatvára až majestátne ako Charlton Heston. Škoda, že som sa viac nezžil s postavami, alebo že davové scény mali polo-dokumentárne razenie (Kubrick sa pre Strangelove evidentne inšpiroval) a scenár vynecháva mnohé aspekty bežného života, rozumej po tragédii. Záverečná fáza ma zaujala najviac, umelecky aj hodnotovo. ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Reziser Abel gance natocil lahko nadpriemerny film, ktory je silne protivojnovy. Silny namet, ale film posobi az prilis dokumentarne a pribeh miestami dost nudi, najma v strede. Do lahkeho nadpriemeru potiahol film zaver. 70 % ()

Autogram 

všetky recenzie používateľa

Ani prvá časť filmu z vojny, keď sa vojaci posielajú nezmyselne na smrť, ani druhá časť ako jej obžaloba, ma nezasiahli tak, ako som od slávneho filmu očakával. Možno bol film v mnohých použitých metódach prvý, hlavne jeho predchádzajúca verzia, ale nepomôžem si, u mňa len priemer. –––– Pokiaľ nebudú tí, ktorí vojnu prežili, nemôže sa zopakovať. ()

Arkanoid 

všetky recenzie používateľa

Humanistická protivojnová propaganda s výbornými myšlienkami, ktorú nebudú počúvať chamtiví mocní. S hodnotením nejdem vyššie, lebo všetko je tu koncipované ako ideál a éra klasického filmu neponúka takých psychologicky komplikovaných hrdinov, ako to mám rád. Sranda dať si po tomto film Hellsing IV so zanieteným záverečným príhovorom o láske k vojne. ()

Kragujevac 

všetky recenzie používateľa

Silný protiválečný snímek sice o třídu horší než jeho první verze z roku 1919, ale s jiným příběhem aktuálnějším pro svou dobu. Je zvláštní, že film režíroval stejný člověk, Abel Gance. Opět sledujeme vojína Jeana zničeného válkou a napůl zblázněného, ale tentokrát se příběh neodehrává krátce po konci 1. světové války, ale mnohem déle, reaguje totiž na další rýsující se konflikt. Zatímco v první předloze přežije a v epickeém závěru žaluje slunce, zde je upálen davem lidí, kteří si nepřejí nic jiného než další konflikt v Evropě. Nejsilnější je opět scéna, kdy Jean povolává k sobě své padlé druhy ve zbrani, ale i italské, německé, ruské, zkrátka všechny vojáky, kteří padli ve Velké válce a v bitvě u Verdunu. I přes naléhavost tohoto snímku se noční můra za rok opakovala útokem na Polsko a později okupací poloviny Evropy a přinesla ještě více zničující konflikt. ()

Reklama

Reklama