Monstrum

Origin a pád zrůdy z Milwaukee. Ryan Murphy se v těchhle vodách bez debat našel a natočil pro Netflix velký hit, který sklízí chválu i spokojenost na všech frontách. Má to velký nádech Mindhuntera ( ten však byl ještě o třídu lepší), ale podstatné je, že seriál hezky ukáže, jak se někdo může stát sériovým vrahem. Evan Peters v roli Dahmera je naprosto dechberoucí.. terriffic výkon jak svině ( okamžitý adept na letošní ceny), divák mu věří naprosto vše a on celý seriál táhne. ( Ve finálních epizodách však nedostává tolik prostoru a tam seriál lehce ztrácí body). Dahmer je dle mého názoru jeden z těch nejzvrácenějších sériových vrahů vůbec ( Možná Gacy byl ještě výše), ten chlap dělal a byl zkrátka vším. Kanibal, nekrofil, sexuální predátor, gay, freak- podstata čistého ZLA. Co vše policie našla u něj v bytě byl neskutečný masakr, to nemá obdoby!   Seriál plyne pomalejším tempem, ale díky skvělým hercům, skvělým dialogům, temné a nepříjemné atmosféře a znepokojivé hudbě je z toho top notch filmařina, která málokoho nechá chladným. Co mne osobně zamrzelo nejvíc je absence výraznějšího gore, explicitnosti a pořádného násilí, tady se Murphy překvapivě až moc držel při zemi ( Když si vzpomenu na Gore z AHS, tak jsem doufal, že se odváže i tady), bohužel milovníci násilí a gore jsou v menšině, takže Murphy vsadil na jistotu, aby dokázal nalákat i slabší povahy a tomu rozumím a nejspíš se přes to dokážu přenést. Líbilo se mi retrospektivní vyprávění i z pohledu obětí, což bylo hodně netradiční a zajímavé a překvapilo mě kolik lidí tomu mohlo zabránit už ze startu. Především Policie se zde dopustila tolik fatálních prohřešků až to bylo k neuvěření, ale samozřejmě i štěstí stálo na Dahmerové straně. Potěšily 2 camea na podobné zrůdy Ed Gein a Gacy a paradoxně nejlépe natočená smrt byla ta Dahmerova- to bylo over the top. Výborná minisérie společně s Black Bird to nejlepší, co se letos v daném žánru urodilo. Zamrzí ten nenaplněný potenciál pořádného násilí, to bych asi nadšením zešílel a bouchal šampus. 8/10. (28.09.2022)

Dahmer je jeden z tých audiovizuálnych počinov, pri ktorom máte pociť, že recenzie naň by mali písať klinickí psychológovia a nie filmoví publicisti. V rovine štýlua rozprávania ide o príjemnú spomienky na (nie tak dávne) netflixové série, ktoré vo vás ostali dlhšie ako týždeň (Narcos, Midnhunter). Výborná práca s napätím, dramaturgická precíznosť pri uchopovaní kľúčových scén a retrospektív je okamžite stiredaná kráčaním po tenkých ľadoch v oblasti psychologizácie hlavnej postavy, resp. vo vykresľovaní portrétu Dahmera a doby, v ktorej kontexte fungoval. Miestami sa zdá, akoby seriál s Dahmerom sympatizoval a vykresľuje ho ako útlocitného nesmelého introverta, ktorého proste likviduje jeho necitlivé a konzervatívne okolie. Týmto mostíkom sa dostávame aj k portrétu konzervatívnej, homofóbnej a rasistickej Ameriky 70. a 80. rokov. Seriál akoby Dahmera ospravedlňoval, miestami s ním takmer chápavo sympatizoval a zo všekého vinil vplyvy okolia. Škoda, že to netočil Rob Zombie. (25.09.2022)

Upřímně řečeno by mi už dva zkouknuté filmy o Dahmerovi úplně stačily (Dahmer (2002) a My Friend Dahmer (2017)), ale přítelkyně na tenhle seroš byla tuze zvědavá, takže nebylo zbytí. A dojmy z něj mám dost rozpolcené. Dokud je to kriminální drama, tak nemá chybu. Herci, výprava, kamera, režie, celková atmosféra, všechno perfektní a prvotřídní, inu Netflix. Ovšem jakmile se to v posledních dílech zvrhne v další únavnou levičáckou kritiku rasistické bělošské policie i latentně rasistické bělošské populace všeobecně, bez kýblu na zvracení se na to dívat nedá. Hlavně Dahmerova spravedlivě rozhořčená sousedka, neohrožená a neúnavná vůdkyně všech spravedlivě rozhořčených, otravná jak svítiplyn, mi už ke konci lezla fakt nepěkně na nervy. Proč mám teď sakra pocit, že jsem celou dobu nesledoval krimiseriál, ale retardovanou agitku na BLM? Inu Netflix. (17.10.2022)

Hutná atmosféra od prvních minut. Pomalé tempo, které místy připomíná Zodiaca. Pocity beznaděje, úzkosti a strachu, propojené se vzdálenými zvuky porcujících se lidských těl. Škoda, že tomuto monstru nevydrží síla po celých deset dílů. Hlavně v poslední třetině ztrácí tempo. (26.09.2022)

Jeff: „Prečo by som mal niečo nahovárať? Nezapadám. Som divný, otec.“ Fuj. Tak to bola ťažká práca dopozerať toto! Jeff je nesympatický vo všetkých svojich polohách a Evan Peters ho zvládol bravúrne. Ak náhodou počas prvých dielov počítate s tým, že prídete na to, kde nastáva v ľudskom mozgu skrat, aby sa z neho stalo zabijácke monštrum... Smola. Odpoveď neexistuje. Jena myšlienka v závere ma však zaujala. Keď pastor odpovedá Jeffovi na otázku, prečo je nás teraz toľko? Pastor sa zamyslí – vieš, predtým neboli diaľnice, dnes sa presunieš aj 2000 míľ, aby si zahladil stopy. Možno má svoj podiel WWII a Vietnam – otcovia sa vracajú traumatizovaní. Tiež máme rozmach voľne dostupnej pornografie, ktorá tu do 70tych rokov neexistovala. Na dokument o Dahmerovi ale nemám vôbec chuť. (13.10.2022)