Krvavý pátek

Ultralevné sleazy eurocrimi, výroba Německo/ Itálie. V takovémto distr. rozpoložení jsem něco podobného viděl vůbec poprvé. Egocentrický nihilista (vousatý obr Heinz, typicky seversky typ muže), který nemá naprosto žádnou úctu k ženám, maník, kterého momentálně vedou k výslechu, se za pomoci svého komplice dostane skrz toalety na svobodu (docela nápaditá scéna), poté se obklopí dalšími 3 lidmi (svým nejbližším partnerem, svým bratrem a jeho přítelkyní) a tato parta spáchá jednu velkou bankovní loupež (která má vstoupit do dějin jako ta největší). Bohužel, ta se tak úplně nezdaří, situace se značně komplikuje, věci nejdou tak, jak si naplánovali, na řadu přijdou rukojmí, sáhodlouhé vyjednávání, požadovek výkupného 1.000.000 $, venku před bankou se rozjede zajímavý mediální kolotoč, nespokojení lidé volají po trestu smrti! Verze, kterou jsem viděl, měla nějakých 92 minut, bankovní loupež přišla asi kolem 30 minuty a vlastně až do konce to o ničem jiném nebylo. Film zcela jistě vynikl množstvím bezdůvodného extrémního násilí s dobrým znázorněním krve (nezapomenutelná je patrně scéna s granátem, který po odjištění zalehne policista!), nechyběly nějaké ty přestřelky, jedna silniční honička a finální krveprolití. Atmosféra byla místy dobrá a hudební kulisa filmu opravdu seděla. Z filmu jsem však nakonec stejně neměl až zas takový pocit mrazení, čekal jsem lepší akci a zajímavější momenty včetně lepšího vyvrcholení. Střelba mi tu připadala jakoby něčím tlumená, samopaly občas vydávaly zvuk jak dětské špuntovky;-) (29.04.2010)

Kvalitativně rozkolísaný západoněmecký příspěvek do kategorie násilných městských kriminálek, ve kterých tou dobou excelovala Itálie, právě svými kořeny dokáže zaujmout v hromadě žánrové konkurence. Řemeslník Rolf Olsen jinak točil převážně lidové komedie a tuctové exploatačky z prostředí nočních podniků a prostituce. K násilné kriminálce přistoupil vlastně totožně jako k dobovým komediím, tedy ne ve smyslu odlehčenosti, ale excesu. Což samo o sobě není na škodu a pravdou zůstává, že právě díky tomu má "Krvavý pátek" několik pamětihodných scén, obzvláště pak v rekonstruované nezkrácené verzi 102 minut od labelu Subkultur Entertainment. Jenže ty současně z filmu trčí ve snaze nabídnout něco šokantního mezinárodnímu publiku, ale vlastně bohužel nezapadají do celkového pojetí snímku. Obzvláště sekvence znásilnění svou děsivou expresivitou předznamenává Olsenovy nadcházející projekty z mondo série "Šokující Asie". Za pozornost stojí také snaha scénáře dotknout se sociálních a politických témat doby a vztažením dění k akcím RAF. Ale stejně jako v případě explicitních pasáží to spíš přispívá k nevyváženosti snímku, protože se jedná opět pouze o náhodně použité motivy, které tvůrci nikterak důsledně nerozvádí. Proto také "Krvavý pátek" zůstává žánrovou kuriozitou, byť solidní, ale nemůže se rovnat s řemeslnou bravurou nebo mnohovrstevnatostí třeba o dva roky novějšího "Supermarketu" Rolanda Klicka. (15.11.2020)

Snaha dohnat a předehnat dobové bezúčelně krvavé italské kriminálky, která je prováděná s typicky německou lehkostí a šarmem. (13.11.2017)

[vzpomínky na LFŠ] Autoři původního Dračího doupěte popsali typ přesvědčení postavy zmatené zlo jako: "Chaoticky zlý je takový charakter, který páchá zlo prostě proto, že chce. Nemívá žádné dlouhodobé cíle ani plány, ale často si libuje v chaosu, zkáze, boji či utrpení jiných. Bývá velmi sobecký a své touhy uspokujuje bez ohledu na kohokoliv jiného. Rozhoduje se podle emocí a nálad a nerad se váže jakýmykoliv pravidly a zákony, jediné co jej dokáže skrotit je strach o sebe, kvůli tomu se může dočasně podřídit zákonům či silnějšímu tvorovi, ale bude stále toužit po svobodě. Organizace či skupiny s bytostmi tohoto přesvědčení se vytvářejí pouze kolem nějakého silného vůdce a drží ji pohromadě jen strach z něj, většinou jej však podřízení při nejbližší příležitosti zradí a organizace se pak rozpadne ve vzájemných bojích. Typickým zástupcem jsou démoni. Dalším příkladem může být sériový vrah, který si vražděním uspokujuje svou úchylku a nedbá na to, že jej to jednou může stát život." No a já myslím, že to sepsali jen chvíli, co viděli Blutiger Freitag, protože máloco lépe vystihuje jeho ústřední postavu. (03.08.2022)

Celkem drsný sleazy snímek s neobyčejně parádním padouchem. Scénárista a hlavně herec ho zahrál tak že ho od první minuty nenávidíte a přejete mu jen to nejhorší, což je u takovéhlho filmu dobře. Navíc herci celkově dokázaly překvapit, nato že jsou to neznámý obličeje. Jen škoda té přetažené délky, film se v některých momentech děsně táhne, ale krvavé finále mě dokázalo napnout jak kšandy. Ale i tak to není film na který si za týden vzpomenu ale na jedno zkouknutí rozhodně doporučuji. (29.12.2016)