Konfrontace

Na tomto filme ma štve iba jedna vec. Že som za to vysolil 3 eurá. (17.08.2009)

Dlouhé, předlouhé je vyšetřování této vraždy. Jakoby se seriál nemohl dopustit jediné zkratky, jakoby nás musel vodit po všech falešných stopách. I přes rozvleklost se jedná o detektivní sérii relativně slušnou. Sem tam člověk nepříjemně zamlaská, když si už popáté prohlížíme album s pachatelem a jehož fotografie už popáté zmizely. Jindy je zase příliš cítit duch doby perestrojky a glasnosti, takže postavy neustále kritizují určité nešvary režimu, jako je vyhození novinářky, která napsala pravdu, pouliční osvětlení, či nucená zaměstnanost flákačů. Politické motivy Konfrontaci prostupují i v jiné podobě: v 80. letech sílily v SSSR národnostní vášně a určité pasáže se dají vyložit tak, že představují SSSR jako velký, z pestrých součástek sestrojený, ale přece jen dobře fungující stroj. A tak je jedno, zda se nacházíme v Gruzii, Nardinu, Moskvě, Rize či Kokandu - policie spolupracuje, výkon je jednotný. Nakonec tu máme ruského kolaboranta s nacisty - a s ním i určitý náhled do této problematiky. (06.10.2008)

Jednou to bude cenné svědectví o fungování totality. Dialogy strohé, lakonické. Prostředí "socíku" šedivé, nevýrazné, uniformované, na povrchu bezkonfliktní. Štěkavé rozkazy, mužů v iniformách, ženy nevzhledné a sexuální údernice. "Soudruzi důstojnici, honem do práce" . Práce je však poněkud neefektivní. Soudruzi vyšetřovatelé nemají ani diktafony. Rozdílný způsob života v totalitě je do očí bijíci, na nějaké demokratické kudrlinky " Máte právo nevypovídat", se tu nehraje. Jednou to bude velice cenný a poučný dokument. Příběh je však rozvleklý až nudný, tak jak to bylo za "socíku". 80%. (13.02.2012)

Aj ja som zo začiatku bral tento seriál, ako kriminálku so stereotypom vražda, vyšetrovateľ. Ale tento seriál vôbec nie je o tom. Obyčajne trestné činy majú oveľa hlbšie morálne a historické korene v 2. svetovej vojne. Od prvého snímku filmu je zarážajúci realizmus dotvaraný autentickými zábermi z bojov ale aj z vyvodzovania dôsledkov za vojnové zločiny. Doposiaľ sme sa mohli zoznámiť s výsledkami a potrestaním vojnových zločincov v Norimbergu a ďalšie súdne procesy v Nemecku, ale taktiež, ako obstali vojnoví zločinci z Protektorátu respektíve zo Slovenského štátu. Tento film nás formou autentických záberov informuje o zverstvách konaných na sovietskom národe jednotkami SS ale aj príslušníkmi Sonderkomanda vytvorených z vlastných kolaborantov a zradcov. Dňa 13.2.1943 bolo Červenou armádou oslobodená Kubaň a jej hlavné mesto Krasnodar. A 14. až 17. júla 1943 prebehol verejný proces sovietskych občanov, ktorí sa zúčastnili vojnových zločinov v Krasnodarskej oblasti. Išlo o prvý proces v ZSSR, ktorý trestal zverstva okupantov a ich spolupracovníkov. Obžalovaných bolo 11 nemeckých spolupracovníkov: Tiščenko (trest smrti), Semenov (trest smrti), Anisimov (trest smrti), Nikita (trest smrti), Fiodorovič (trest smrti), Mitsuhovič (trest smrti), Ignatius Fjodorovič (trest smrti), Pavlovič (trest smrti), Petrovič (20 rokov nútených prác), Jegorov (20 rokov nútených prác) a Paramonov (20 rokov nútených prác). Celkovo boli obvinení z vrážd plynom 623 523 obyvateľov a mnoho ďalších upálených v domoch. Verejná poprava za účasti 50 tisíc ľudí bola vykonaná na námestí Krasnodaru 18.7.1943. O dvadsať rokov neskôr, na jeseň roku 1963 v Krasnodare bol uskutočnený ďalší proces s 9 ďalšími príslušníkmi Sonderkomanda 10-A Vejhom, Skripkinom, Eskovom, Sukgovom, Surguladzem, Zhiruhinym, Buglakom, Dzampaevym a Psarevom a 24.októbra 1963 boli všetci obžalovan popravení. A to som si z tohto výborného historického seriálu vytiahol len malé zrniečko, čo všetko autentické tu je vyjadrené. Ďakujem zaň. (25.04.2016)

Smyslem seriálu zřejmě bylo odradit diváky od tohoto žánru a povzbudit k návratu k národním klasikům… (22.07.2013)